21. 5. 2008
Ať žije stávkaV roce 2004 před krajskými volbami, letos se budou konat opět, vsadila ČSSD na vyvolávání strachu z plánů ODS týkajících se zdravotnictví -- a volby drtivě prohrála. A stále se zdá, že ČSSD ruku v ruce s odbory, Lékařskou komorou a komunisty nemají po ruce nic jiného než jen strach a obviňování vládní politiky z toho, že je de facto zločinná. Je-li zločinná, nechť se konají právní kroky (a není-li důvěra v právní řád, potřebujeme reformu justice, kterou se ke škodě celé společnosti nepodařilo prosadit Otakaru Motejlovi a o níž se snaží současná vláda včele s ministrem Pospíšilem), ale populismus strachu není účelný. |
Současný vzdor proti vládě není soubojem vizí, je to souboj strachu a malosti s vizí a odvahou uskutečnit ji, i když téměř každá zásadní vize musí čelit strachu ze změny a křiku těch, kdo se považují za outsidery, neschopné přestát nové podmínky. Právě proto vítám rozhodnutí, které učinily naše odbory, totiž že půjdou do stávky. Taková stávka není bojem za pracující, ale je součástí politické strategie, jak bránit změnám, je to stávka bez vize, stávka za konzervování toho, co tu bylo pod ČSSD po 8 let v hnijící nehybnosti. Nyní by se mělo jasně ukázat, zda řadoví odboráři opravdu půjdou stávkovat a zda se společnost za ně postaví. Je to přece jen odvážná akce, která dává kůži na trh, a to si cením. Pokud odbory nepřesvědčí veřejnost, je jejich politická pozice ztracena a pro vládu by to bylo velké vítězství. To, že vláda je nepopulární, je v pořádku. Vláda Grossova, který si nedávno zničehonic přišel na desítky milionů korun, byla taky nepopulární, ale bez toho, že by se o něco snažila. Je-li nepopularita vyvolána změnami a nikoli neschopností cokoli udělat, je to správné. U příštích voleb mohou voliči změnit názor a podle toho, jaké ovoce změny přinesou, volit. Ale volit jen negativně, proti něčemu, a ne pro něco, to bezvýchodná situace, do níž Paroubek staví levicové voliče, kteří jsou pro změnu, což by obecně měla být typická vlastnost levice, totiž pokrok a vývoj. Osobně si myslím, že ČSSD se nejvíce bojí toho, že ODS se její reformy podaří, čili že ten, kdo se nebojí, jak se bály vlády minulé, může mít úspěch, který nejde okecat a rozředit. Krajské volby na podzim budou takovým prvním testem toho, zda voliči ODS za změny, které udělala na krajské úrovni, pochválí, nebo zda dají za pravdu paní Emmerové, která před čtyřmi lety tak naléhavě varovala na plakátech (jeden takový nezapomenutelný jsem tehdy viděl v Brně) před zločinnými plány pravice, aby své vlastní straně volby zcela prohrála. |