Výsledek této práce od Marka Wahrenburga a Martina Weldi z frankfurtské univerzity podle mého názoru čtenáře BL opravdu nemůže překvapit. Vyplynulo z ní totiž, že pro ekonomy, právníky a lékaře se studium finančně vyplatí víc, než kdyby na univerzitě studovali na zemědělské odborníky nebo na umělce. Vlastně bychom se měli ptát, koho a proč napadlo dělat takovýto zdánlivě zbytečný výzkum, ačkoliv Wahrenburg a Weldi studovali jen příjem německých maturantů bez studia a se studiem. Oba výzkumnící jsou ekonomové, což by mohlo být už částí odpovědi na tuto otázku. Podle Spiegel Online však by výdělky neměly být jediným důvodem pro volbu oboru pro studium, i když rozdíl příjmů může být víc než několik set tisíc euro. Aspoň to dokazuje, že si ti vědci uvědomují, že není lidské štěstí přímo spojeno s velikostí příjmů.

Tohle je ale taky obecně známo. Často se ale zapomíná, že volba už školní výchovy, hlavně ale studijních oborů může být nesnesitelnou zátěží pro jednotlivé děti i studenty.

Často bývá nesplnitelná, a proto nepřiměřená žádost rodičů základem pozdějších duševních chorob jejich dětí. Jako ekonom vím, že dobré vzdělání není přínosné jen pro lidi samotné, ale i pro společnost. Vzdělání by obšem mělo být přiměřené možnostem a schopnostem každé individuální osobnosti.

A na druhé straně by i lidem s lepším vzděláním mělo být jasné, že ne každá osoba může být ředitelem nějaké společnosti, právníkem nebo lékařem. Společnost potřebuje i dobré řemeslníky a dokonce i šikovné pomocníky v restauračních kuchyňkách. A kdyby byl takový pomocník se svou prací spokojen, proč by si ve volném čase neměl číst jen detektivky, ale taky něco o filozofii, anebo myslíte že ne?