14. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 2. 2008

Ukončit normalizaci české fyziky

Galilei: Věztež, teologové, že chtíce dělat teologické učení z pouček týkajících se pohybu a klidu Slunce a Země, vystavujete se nebezpečí, že jednou časem snad odsoudíte jako kacíře toho, kdo bude tvrdit, že Země nehybně stojí a že se Slunce hýbe. Po čase, pravím, až zdravým rozumem a nezbytně vám bude prokázáno, že se Země točí a Slunce nehybně stojí.

Oborem fyziky - kdysi velmi prestižním - je speciální teorie relativity. Ovšem v posledních dvaceti letech bývají s jejími základy seznamováni již i studenti gymnázií. Tato teorie popisuje zpomalování běžícího času, a to podle rychlosti pohybu objektu. Pokusy prokazují správnost zavedených rovnic. Jenže teorie nevysvětluje příčinu jevu zpomalování času ani omezené rychlosti světla. Není známa konstrukce universa.

Čas je naší neustále vnímanou veličinou, takže i další odstavce tohoto textu můžou být všeobecně srozumitelné.

V klasické Newtonově nauce čas není zkoumatelný; plyne rovnoměrně. Může být chápaný jako souvislý sled změn spojených s přemísťováním hmoty. Kdežto relativistický čas svou prokazatelnou proměnlivostí nabízí hlubší pochopení charakteru této veličiny. Snad přibližuje i možnost její definice.

Názory výpočetně ověřitelné mívají větší naději, že by mohly odpovídat skutečnosti našeho světa. Po několik staletí věda hledala, jak vyjádřit chování hmoty matematickými rovnicemi, a byla úspěšná. Nyní by mohlo být snazší nacházet neznámé příčiny chování hmoty, když její projevy známe stále přesněji. Začít zpětně pátrat, jak mechanika Vesmíru funguje, když její výpočetní souvislosti jsme poznali. Tyto opačné postupy se podceňují - převádět poznatky vyjádřené matematickými vztahy zpět do smyslových zážitků. Hledat mechanické modely a tím upřesňovat, kde to vlastně žijeme.

Koncem 19. století fyzika usoudila, že některým souvislostem už mechanické modely stanovit nelze - například elektromagnetickému poli, později teorii relativity. Lze však namítnout - vždyť Vesmír je sám sobě mechanickým modelem. Tedy doposud skryté vyjádření, srozumitelné našim smyslům, čím je podmíněné chování hmoty, by mělo být k nalezení! Ať už se hmotná částice přesunuje z místa na vzdálené místo skokem nebo jakkoliv jinak ještě zvláštněji.

Před časem jsem navštívil pracoviště technické vysoké školy v Praze. I jako člověk umístěný mimo vědu jsem byl laskavě přijatý. Avšak získaný závěr byl udivující. Netýkal se smysluplnosti či nepotřebnosti mých fyzikálních nápadů - mechanických modelů, jejich obhajitelnosti či vyvratitelnosti. Ani neobvyklého zobrazení prostoru, vždyť mnoho znala už matematika 19. století.

Ke konci představování mých modelů vědec zmínil, že on by si nedovolil podobný názor o umělém vzniku našeho světa předložit kolegům veřejně - že by snad Vesmír mohl být po promyšleném projektu a výstavbě následovně nějakou nadřazenou civilizací provozovaný. Z tohoto varování teoretikova jsem byl překvapený. Obávám se, že názorová normalizace československé společnosti, která skončila převratem roku 1989, ještě přetrvává v exaktní vědě. Lidská společnost značně důvěřuje vědě a málo vnímá, jaké omezení věda sama sobě ukládá z ideologických důvodů! Vesmír nesměl být před svým vznikem projektovaný?

Chápu, že by bylo nepříjemným osudem vědcovým býti uklován. Jenže popsané omezení dnešní exaktní vědy na materialismus je lidstvu ke škodě. Ve vědě vzniká větší množství názorů k různým problémům poznání. Pozornost se věnuje i názoru, že velký třesk vesmírné hmoty měl vzniknout z ničeho. Že každým okamžikem vzniká velké množství dalších nových vesmírů. I velmi nezvyklé názory věda zodpovědně zvažuje.

Bílou barvu tvoří několik barevných složek. Člověk žijící omezeně - ve světle růžové barvy - je spokojený; světlo má, ale očima tuto barvu světla nepoznává. Mylně ji má za bílou. Naopak vyjde-li do prostoru osvětleného bílým světlem, vnímá ho zprvu jako zbarvený zeleně. Bude tam zmatený, nedokáže se v novém postavení správně zorientovat. Avšak omezení životních otázek, omezení na materialismus, může vést ke zmatení mimořádně podstatnému.

Provedení světa nám prvotně představují smyslové zážitky. Je víc názorů na to, čím jsou vlastně vyvolávány - co je příčinou toho, že vnímáme vlivy působící na naše lidská těla, že posuzujeme měnící se projevy hmoty svýma očima, ušima, nosem, pokožkou či jazykem. Vždy však vnímáme svým vědomím. Podstata lidského vědomí, vědomí sama sebe, není srozumitelná; těžko kdy naučíme námi vyrobený počítač, aby vnímal sama sebe. Podobně ani sčot nebo Pascalův počítací strojek zřejmě sám sebe nevnímal, ačkoliv uskutečňoval logické operace. Tak jako je řeší dnešní elektronický počítač, i když jiným způsobem.

Je snáze k vysvětlení, jakým způsobem oko vnímá světlo a jak mozek vjemy dotvaruje, opraví, kdežto souvislosti přenosu zážitku z mozku do lidského vědomí už prozkoumáme obtížněji. Jenže právě zdůvodnění vědomí sama sebe, málo srozumitelné, je pro náš výskyt ve hmotě velmi podstatné. Ani dnes nevyvrátíme staré názory posuzující, co se vlastně skrývá za našimi smyslovými vjemy. Nevyvratitelné názory však věda posuzovat nebude.

Dávno odešlý fyzik Ernst Mach soudil, že objektem vědy jsou komplexy počitků, které nemají objektivní příčinu. Byl přesvědčený, že zvláště fyzika získá největších vysvětlení od biologie, a to od analýzy smyslových počitků. Že předměty vnějšího světa nezpůsobují počitků, nýbrž komplexy počitků tvoří tělesa. Život jako "počítačová" virtuální realita odpovídá Machovu posuzování. I v kvantové mechanice lze uvažovat Machovým způsobem.

Thomas Samuel Kuhn, americký teoretik vědy, kdysi prosadil názor na vědecké paradigma. Výhodou obecně přijatých představ je schopnost odfiltrovat neobvyklé i podivné názory, které jsou s nimi v rozporu. Určují nejobecnější směr bádání. Přes obrovské úspěchy vědeckého poznání je však materialistická názorová hranice nastavena příliš blízko zavedenému mínění; tím ztěžuje hledat a nalézat. Technicky zaměřený člověk může zvažovat i exaktní názor o životě odehrávajícím se v podmínkách prostoru, který byl připravený předem uměle. Teistický názor - kdysi svou podstatou iluze, dnes spíš virtuální realita.

                 
Obsah vydání       14. 2. 2008
14. 2. 2008 Britský soudce: Pouze vlastnit teroristickou literaturu není trestný čin
14. 2. 2008 Řešení pro tajnou volbu: zaškrtnout, vyfotit, nehodit Štěpán  Kotrba
14. 2. 2008 Španělská pravice chce zubaře zdarma Darina  Martykánová
14. 2. 2008 Ivánku, kamaráde ..... neblbni, kámo. Karel  Březný
14. 2. 2008 Komunista Maštálka: Pouze politik, který si "zašpinil" ruce pravicovou politikou minulých let, dokáže něco změnit Jiří  Maštálka
14. 2. 2008 Kandidaturou Bobošíkové ke komunistickému zvolení Klause
14. 2. 2008 Je to normální, být jiný, neboli Obvyklý čas pro depresi se střídá s věkem šťastného života Uwe  Ladwig
14. 2. 2008 Česká televize má "moderátorská esa"
14. 2. 2008 Interspar musí zaplatit pokutu půl milionu korun za porušování zákona
14. 2. 2008 Volby jako performance, Miloš  Štěpánek
14. 2. 2008 Ústava ČR má díru, kdopak nám ji opraví? Martin  Gřeš
14. 2. 2008 Amatérismus BL František  Řezáč
14. 2. 2008 Taky "Budete se účastnit"? Miloš  Dokulil
14. 2. 2008 V USA před prezidentskými volbami přihořívá? Miloš  Dokulil
14. 2. 2008 Je možné kultivovat českou politiku? Ivo  Šebestík
14. 2. 2008 Errata, zneuznaní géniové a vynálezci dutoprostoru Štěpán  Kotrba
14. 2. 2008 Metafyzické názory do fyziky nepatří Jiří  Šoler
14. 2. 2008 Základní otázka, nejen filosofická Petr  Frish
14. 2. 2008 Metafyzika pana Tichánka Jiří  Štěpán
14. 2. 2008 Ukončit normalizaci české fyziky Bohumír  Tichánek
14. 2. 2008 Svátek demokracie Radovan  Baroš
14. 2. 2008 Ošuntělá povrchnost pana Čulíka
10. 2. 2008 Kdo jak hlasoval při volbě prezidenta Michal  Škop
13. 2. 2008 Chladné ANO pro radar i NATO je totéž, co teplé NE - rozhodně nikterak vřelé vztahy k USA Martin  Martínek
13. 2. 2008 Občanské aktivity majitelů klíčů se rozvíjejí
13. 2. 2008 Co dělat a co nedělat Rudolf  Převrátil
13. 2. 2008 Komunisté na Topolánkově cestě do ztracena Lubomír  Novotný
13. 2. 2008 Stálá komise pro sdělovací prostředky bude rozhodovat o odvolání Marie Ptáčkové Štěpán  Kotrba
13. 2. 2008 Dlouhověkost zřejmě závisí na sportování po sedmdesátce
13. 2. 2008 Bobošíková jako zkouška pevnosti hlasů koalice i opozice Štěpán  Kotrba
12. 2. 2008 Jana Bobošíková třetím kandidátem na prezidenta ČR Štěpán  Kotrba
13. 2. 2008 Rozpadlé NATO už Spojeným státům jako zástěrka neposlouží
13. 2. 2008 Spojené státy obviňovány, že chtějí uspořádat monstrprocesy s šesti muži z Guantánama
13. 2. 2008 Jana Bobošíková na Hrad! ...? Jan  Hamáček
13. 2. 2008 Nadcházející finanční krize bude zřejmě v Japonsku
13. 2. 2008 Vláda chce odříznout od internetu lidi, kteří porušují copyright
12. 2. 2008 Budeme s ďáblem i nadále tančit? Josef  Brož
12. 2. 2008 Zabitý bobr, aneb kdo bude bručet, pane Langere? Štěpán  Kotrba
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008
15. 2. 2008 Stanovisko CEVRO Institutu k osobě Martina Bacíka