Když byl jedním reportérem otázkou v nadpisu osloven před druhou prezidentskou volbou Jan Švejnar, mechanicky pro sebe podržel tu vazbu a přitakal kladně. Že by ho to mohlo případně stát výtku, že zapomněl česky? Tentýž tvar pro budoucí čas uplatnil kupodivu zrovna následně taky jakýsi orgán ODS, jak jsem si všiml. (V tom nervózním klimatu Španělského sálu by asi takto dnes odpověděl skoro každý. Před případnými dalšími takto "nastavenými" otázkami je asi vhodné uvést zde všechno na onu příslovečnou "pravou míru".)

Od slovesa "účastnit se" zní 1. os. jednotného čísla přít. času "účastním se", s významem směřujícím do budoucnosti; např.: "Účastním se Olympijských her v Pekingu". Pokud to odpovídá pravdě, ta účast bude za pár měsíců "dokončena" pobytem v Pekingu. -- Obdobně v Praze: "Účastním se prezidentských voleb 15. února." Má.-li být vyjádřena přítomnost, zřejmě bychom měli říci, že zrovna se "účastňuji" toho či onoho. "Účastňovat se" moc běžně nezní, "zúčastňovat se" naopak ano. --- Pokud nám dvojice sloves "účastnit se" a "účastňovat se" nejde pod nos, asi bychom pak měli častěji spojovat oba tyto tvary s předponou "z-". Jak "zúčastňuji se", tak "zúčastním se" budou pak snad užívány zcela korektně. Copak rodilí Češi už necítí, že věta "Budu se účastnit" pro budoucí čas z hlediska vidu skřípe?

(Není ta shora uvozená věta přece obdobou toho, jako když se řekne "Budu stlát", protože může jít o následně třeba několik postelí; trvání je s tímto tvarem významově spojeno. A "ustelu" v dokonavém vidu. Zatímco v "ÚČASTNÍM SE" je prozatím skryta jen jedna -- druhá -- volba, byť zřejmě o více kolech. Mezi "stlát" a "ustlat" snad pro budoucí čas necítíme žádný problém. "Účastnit se" svým významem automaticky nenaznačuje trvání tak, jako je to u toho "stlaní". Pokud se někdo účastní, je nějak zařazen, je na soupisce; což je jednorázový akt.)

Že bychom "účastnit se" překvalifikovali na sloveso "vidově obojetné"? (Předem se omlouvám všem, které jsem touto poznámkou zbytečně vydráždil.)