Minulý týden v Brně proběhl další ročník veletrhu cestovního ruchu. Jeho součástí samozřejmě byly i aktivity České centrály cestovního ruchu Czech Tourism. Czech Tourism je příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj a svým způsobem prakticky funguje jako státní lobbistická agentura. Její zaměstnanci dlouhodobě propagují golfovou turistiku a nedávno dokonce vydali německou a anglickou verzi velkého golfového katalogu, který představuje všechna fungující i připravovaná golfová hřiště České republiky. (Katalog je ke stažení ZDE).

Agentura Czech Tourism obohatila program ruchového veletrhu velmi zajímavou panelovou diskusí s pozoruhodným názvem "Czech Republic - The Golf Republic". Pod stejným sloganem také bude Česká republika díky Czech Tourismu oficiálně prezentovaná po celém světě . O průběhu uvedené diskuse podrobně informuje její hlavní organizátorka - národní koordinátorka pro golfovou turistiku Helena Kopecká ve svém článku "V Brně znělo Czech Republic -- The Golf Republic". Autorka ve svém vyjádření m.j. vysvětluje, že agentura zvolila hlavní slogan Czech republic-The Golf Republic proto, že je "marketingově agresivnější" ZDE

Označení "Czech Republic - The Golf Republic" rozhodně nelze chápat jako pouhou reklamní nadsázku. Z České republiky se v posledních letech skutečně stala Golfová republika. Pokud srovnáme situaci v jednotlivých státech střední a východní Evropy, zjistíme že v malé České republice je větší koncentrace golfových hřišť než kdekoliv jinde. Jsme golfovou velmocí, existuje zde více než 120 golfových klubů, během relativně krátké doby vznikly desítky rozlehlých areálů a mnoho dalších se připravuje či staví.

Do pečlivě udržovaných jamek golfových hřišť nepadají pouze sněhobílé míčky, nenávratně se tam zakutálel i nejeden milion z evropských zemědělských dotací. Celkový počet hřišť už přesáhl sedmdesátku a řada z nich se navíc postupně rozšiřuje, takže původně devítijamková se mění na osmnáctijamková, které lze v případě potřeby rozšířit na dvacetisedmijamková. Česká republika se pyšní i třicetišestijamkovými komplexy Prosper Golf Club Čeladná a Golf Club Konopiště, přičemž Prosper v Čeladné je svou rozlohou 140 hektarů největším golfovým resortem ve střední Evropě. Mezi velká golfová hřiště pak rozhodně patří i dvacetisedmijamkové areály Darovanský dvůr u Rokycan, Jinačovice u Brna, Nová Amerika v Zaloňově, či Golf resort Monachus, který "obohatil" Českou Kanadu v lokalitě Mnich u Nové Bystřice. V poslední době jsme svědky skutečné golfové horečky, hřiště praskají ve švech a na mnoha místech proto vznikají další a další obrovské areály.

Příkladem může být aktuální plán výstavby velkého stohektarového hřiště v Praze 9 - Vinoři, stejně velký komplex má také vzniknout nedaleko jihomoravského Vlčnova, sedmdesátihektarové hřiště má být zanedlouho vybudováno u Hevlína na hranici s Rakouskem, osmdesátihektarový areál za čtvrt miliardy má vzniknout na okraji Českého krasu ve Vysokém Újezdu nedaleko Prahy, padesátihektarový areál se chystá v Henčově u Jihlavy, šest a půl kilometru dlouhé hřiště se buduje na hoře Žár v Ostravici...Vůbec největší golfový areál světa s dvojicí osmnáctijamkových hřišť, velkým luxusním hotelem a stovkami nových domů ale překvapivě nemá vzniknout v České republice, miliardář Donald Trump si totiž vyhlédl lokalitu severně od Aberdeenu ve Skotsku a právě tam má v plánu proinvestovat něco přes 2 miliardy dolarů.(Místní komunální úřad Trumpa odmitl, protože nechce poškodit místní životní prostředí, skotská vláda se v minulých dnech vyjádřila, že je to příliš závažná (čti: velká) investice a že celou věc bude sama hodnotit a případně záporné rozhodnutí místního komunálního úřadu vůči Trumpovu projektu zruší, pozn. JČ)

V České republice vychází několik golfových časopisů, vydávají se zde golfové knihy, pravidelně se pořádají golfové veletrhy a v golfových obchodech lze zakoupit všechny nezbytné součásti golfové uniformy, speciální kalhoty, trička s límečkem, boty, ponožky, čepice, rukavice, spodní prádlo a spoustu dalších pomůcek a potřeb. A co se týče holí, dávno zde platí že kdo chce golfistou být, vždycky si hůl najde. V současnosti je golf ve velké módě a mezi jeho příznivce patří mnoho vlivných podnikatelů a politiků, přičemž prakticky všichni jsou v golfovém smyslu slova hendykepovaní. Ještě nedávno byl mezi politiky nejoblíbenějším sportem tenis, dnes je v kurzu golf. Má oproti tenisu celou řadu výhod, člověk není tak na očích a při hře může vesele klábosit, telefonovat, smlouvat, popíjet i kouřit. Golf je také méně fyzicky náročný, člověk se při něm nezapotí a zahrát si může i ten, kdo je obézní. Navíc pokud si golfista nechce namáhat nohy, může po hřišti popojíždět v roztomilém golfovém autíčku.

Golf nedávno proslavil i současného premiéra Mirka Topolánka, když se na veřejnost dostaly informace, že jeho dobročinné sdružení na podporu vzdělanosti Becario financovalo realizaci golfových turnajů. Topolánek však zdaleka není jediný člen vlády, který propadl kouzlu golfu. Intenzivně si zahrávají zejména ministr zemědělství Gandalovič, ministr vnitra Langer a ministr dopravy Řebíček. Fenomenálního golfového úspěchu dosáhlo v loňském roce poslanecké družstvo ODS, které získalo v sestavě Pavel Suchánek, Vladimír Šoltys, Radim Fiala, Jiří Polanský zlaté medaile na meziparlamentním golfovém turnaji ve Skotsku. Úspěšné družstvo vedl poslanec Pavel Suchánek, úřadující prezident Golfového klubu Parlamentu České republiky. O uvedené akci v MFDnes koncem července 2007 v článku "Poslanci sportují v cizině. Platí stát" informoval Václav Dolejší, který také uvedl informaci, že cestu i pobyt účástníkům turnaje zaplatila Poslanecká sněmovna.

Golfová republika musí mít svého prezidenta a v tomto směru je nejvhodnějším kandidátem jedině Václav Klaus. Jeho jméno bylo dřív spojováno hlavně s tenisem a lyžováním, v současnosti si ale nemohl dovolit zůstat pozadu a po dlouhém osmělování se i on odhodlaně vrhnul do módní golfové vlny. Přestože Klaus je zatím pouhý golfový začátečník, s holí už se trochu ohánět umí a česká verze časopisu Golf Digest ho proto bez váhání zařadila do svého žebříčku 50 nejvlivnějších golfistů. Prezident má ale v patách zdatnou začátečnickou konkurenci, golfu se totiž začal věnovat i pražský primátor Pavel Bém.

Parlament České republiky by měl zvážit, zda by se skutečně nemělo řádně uzákonit přejmenování státu. Nový název Česká golfová republika by zněl docela zvučně a státní znak by mohly vkusně doplnit dvě zkřížené hole. Ty by však mohly působit poněkud kontroverzně, protože svým tvarem silně připomínají paklíče k otevírání dveří a pokladen, lev by tedy snad měl v tlapkách raději držet praporek a míček, popřípadě by přitom ještě mohl sedět na sekačce. Text státní hymny by se dal předělat na "kde golfclub můj" a vlajku s heslem Pravda vítězí by šikovný krejčí jistě dokázal bez problémů vhodným způsobem přešít.

Někoho golf živí, někdo se s ním jen baví, ale z hlediska intenzity poškozování životního prostředí je golf jednoznačně jedním z nejbezohlednějších a nejšpinavějších způsobů zábavy. Hřiště jsou nejčastěji budovaná v kopcovité krajině na nepříliš úrodných kamenitých půdách, dříve užívaných jako louky a pastviny. Na takových lokalitách v minulosti většinou nikdy nebyla používána chemie a umělá hnojiva, takže založením hřiště dochází k naprostému zničení biologicky velmi hodnotných biotopů a druhová rozmanitost rostlin a živočichů se zde následkem toho blíží nule. Golfové areály v naprosté většině případů problematickým způsobem narušují krajinný ráz, k poškození krajiny nedochází pouze ve zcela výjimečných případech, například v lokalitě Dříteč, kde bylo hřiště vybudováno na rozlehlé skládce popílku z elektrárny Opatovice. Každé golfové hřiště vyžaduje neustálé zavlažování a celkově se tak zbytečně spotřebovává obrovské množství vody z povrchových i podzemních zdrojů. Majitelé hřišť často přehrazují potoky a budují nové vodní plochy, aby k zavlažování zadrželi maximum možné zásoby. Budování rybníčků a jezírek bývá prezentováno jako obecně prospěšná ekologická aktivita a realizace takových vodních děl je běžně financovaná státem či evropskou unií. Takové úpravy značně narušují vodní režim a v případě sucha má bezohledné odčerpávání vody poměrně dramatický dopad na široké okolí golfového hřiště.

Autor níže zmiňovaného článku "Lesk a bída dokonalého trávníku" ve svém textu odkazuje na pozoruhodný statistický údaj z USA, kde je za letní období uváděná průměrná spotřeba 45.500 litrů pitné vody na 92,72 čtverečních metrů průměrné plochy trávníku. V přepočtu na jeden čtvereční metr to znamená spotřebu neuvěřitelných 490 litrů. Na jednom hektaru už je to 4,9 milionu litrů, na 100 hektarech 490 milionů litrů vody za jedno jediné léto.

Golfový trávník není jen tak obyčejný trávník, nově založené povrchy se proto hnojí, co to jde, stejně tak plevele se neplejí ručně, ale spolu s houbami či plísněmi se likvidují pomocí pravidelných plošných postřiků. Při údržbě golfového trávníku se používá velké množství umělých hnojiv, ale i pesticidů a fungicidů, takže díky hřištím se do okolního prostředí dostává množství škodlivých látek, které dříve či později zamoří přilehlé vodní zdroje. V používaných pesticidech jsou nejčastěji používanými účinnými látkami glyphosate, glyphosate IPA, clopyralid, fluroxypyr, MCPA, mecoprop-P, chlorsulfuron, triasulfuron, maleic hydrazide, florasulam, dicamba, používané fungicidy jako účinné látky nejčastěji obsahují azoxystrobin, iprodione, prochloraz a carbendazim. V časopise Českého svazu greenkeeperů nedávno vyšel velmi zajímavý článek Luboše Procházky "Lesk a bída dokonalého trávníku", kde autor m.j. upozorňuje, že Česká republika kopíruje americký trend trávníkového šílenství. Uvedený článek rozhodně stojí za přečtení , zde si dovolím jen krátkou citaci:

Vliv golfových hřišť na životní prostředí dlouhodobě studoval americký vědec Mark L. Chernaik a právě on shromáždil velké množství důkazů, že výstavba golfových hřišť po celém světě měla negativní vliv na lokální vodní zdroje, negativně ovlivnila lidské zdraví a ohrozila místní ekosystémy. Chernaik v této souvislosti ve své zprávě uvádí, že v roce 1996 otiskli vědci z oddělení preventivní medicíny a zdraví životního prostředí Iowské univerzity studii dokládající, že mezi lidmi, kteří udržují golfová hřiště, je výrazně vyšší výskyt určitých druhů rakoviny než ve zbytku populace ZDE

Golf má mezi českými, moravskými a slezskými regionálními politiky tolik příznivců, že města a obce v naprosté většině případů žádná rizika vůbec nezajímají a řada starostů naopak golfovým investorům velmi vehementně pomáhá. Poměrně často se tak na radnicích můžeme setkat s neobjektivními argumenty, že golf je krásná, zdravá a prospěšná zábava, která své okolí zušlechťuje a obohacuje. Z České republiky se stala golfová republika, složená z jednotlivých soukromých golfových panství, kam je nepovolaným vstup zakázán a režim volného pohybu osob platí pouze pro ty, kdo si včas zaplatili klubové poplatky.Hladiny podzemních vod v celé střední Evropě neustále klesají, průtoky v řekách se zmenšují, ale na zavlažování golfových hřišť bude vody vždycky dost, golfový prezident, golfový premiér, golfová vláda a golfový parlament to pro své kluby určitě nějak zařídí.