17. 1. 2008
Je v prezidentských primárkách USA přítomen Bůh?Jsou republikáni ve stínu J. F. Kennedyho?Mezi republikánskými kandidáty na prezidenta USA se zatím výrazně profilují především Mitt Romney a už v Iowě překvapil Mike Huckabee. Prvý z nich je mormon, druhý je vyhlášeným baptistickým kazatelem, doprovázejícím svá vystoupení také hrou na kytaru. Přitom Ústava USA vznikala v ovzduší ostychu před jakoukoli vazbou náboženského vyznání na stát. Přitom hned tzv. 1. dodatek k této Ústavě výslovně prohlásil právo každého občana na náboženskou víru bez omezování, aniž by bylo zřízeno nějaké privilegované celonárodní náboženství. Ještě v polovině 20. století se zdálo, že prezidentem USA se nemůže stát katolík. |
Když se ucházel o prezidentskou funkci J. F. Kennedy, v pamětihodné "adrese" z 12. září 1960 -- zrovna v Houstonu -- kromě jiného prohlásil: "Věřím v Ameriku, kde je oddělení církve a státu absolutní." Mitt Romney cítí stále, jako by měl problémy mezi potenciálními voliči s tím, že je mormon. Původní mormoni hlásali mj. mnohoženství. Teď mají až nečekaně pro dnešní dobu pevné manželské svazky; dokonce je součástí jejich života tradice věnovat se jeden den v týdnu rodině plně. Mormonské rodiny mívají více dětí. Uznávají, že Ježíš je syn boží, ale jejich základní knihou víry je kniha "Mormon" (z roku 1830). Romney považuje za potřebné přesvědčit pro začátek aspoň republikánské voliče, že je jeho víra "křesťanská", ač o tom velmi mnozí pochybují. Ve své řeči pro média (6. 12. 2007) se snažil ujišťovat o tom, že ho nebude ovlivňovat jeho církev v úřadě, pokud by byl zvolen. (J. F. Kennedy před 47 lety slíbil, že v úřadě by neposlouchal papeže.) Podotkl ovšem, že Amerika má pozoruhodnou tradici náboženské víry. A na účet Evropy poznamenal: "Navštívil jsem mnohé z nádherných katedrál Evropy. Jsou tak inspirující... tak velkolepé... a tak prázdné." Na rozdíl od Kennedyho prohlášení o nutnosti "absolutního" oddělení církve a státu ale cítil potřebu říci následující: "Zakladatelé [rozumí se zde: tvůrci "Unie"] postavili mimo zákon ustavení státního náboženství, ale neschvalovali vyloučení náboženství z veřejného prostranství." K tomu cítil potřebu hned dodat následující větu: "Jsme národem vedeným Bohem a Bohu také vskutku důvěřujeme." Romney slíbil, že oddělí vládní záležitosti od náboženství, ale "nechci nás oddělit od toho Boha, který nám dal svobodu". Je problematické, zda mezi americkými republikánskými "evangelikály" získá Romney tolik potřebnou oporu, i když nevěří v evoluci. Je samozřejmé, že ne jen náboženským přesvědčením žijí američtí voliči. Jistě je pálí problémy s bezpečností ve státě, ilegální migrace, vojenská situace v Iráku, sociální otázky (včetně organizace zdravotnictví), zaměstnanost v průmyslu nebo orientace zemědělské výroby (podle specifiky jednotlivých oblastí). Ve vzduchu lze cítit, že mnozí touží po změně stylu vládnutí v USA. Existují také jisté rozpaky vůči jakoby "dynastickému dědění" prezidentského úřadu. Romney teď vyhrál republikánské primárky ve státě Wyoming; slíbil posluchačům, že se zasadí o zvýšení zaměstnanosti. Do republikánských primárek zatím nepromluvil z vážných kandidátů Rudy Giuliani. V celonárodních zatímních odhadech zatím jako kdyby měl mezi republikány největší šance pořád John McCain. --- Mezi demokraty považovala Hillary Clintonová za potřebné veřejně zdůraznit, že se modlí. Ani Baracku Obamovi není lhostejné vyjádřit se k náboženským otázkám; už proto, že kolovaly zvěsti, že také nějakou dobu procházel muslimskou indoktrinací. Bylo důrazně zveřejněno, že chodil dva roky do katolické školy a že je nyní praktikujícím křesťanem u Sjednocené Kristovy církve v Chicagu. |