Po dvou týdnech protestů se má za to, že tisíce buddhistických mnichů zmizely kdesi ve věznicích na severu země. Téměř nikdo nevěří oficiálnímu počtu obětí nepokojů, kterých je údajně deset. Došlo prý také k sebeupálení několika mnichů, což je příznačná tradice pro jihoasijský region, kterak vyjádřit vzdor represím. Vzpomeňme na šest hořících pochodní buddhistického odporu proti brutální jihovietnamské diktatuře, vydržované administrativou prezidenta Kennedyho.

Americká vláda zpřísnila sankce proti barmskému režimu. Šéfka americké diplomacie Riceová při setkání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) prohlásila, že:"Spojené státy jsou připraveny zaměřit svůj pohled na travestii, která se v Barmě odehrává." To je jistě chvályhodné, ale měla by se vyprávět i druhá strana příběhu. Jednou z nejvýznamnějších opor barmské junty je ropný koncern Chevron.

Barmská elita, která je u moci od roku 1962, kontroluje a využívá nemalá ložiska zemního plynu společně, ruku v ruce, s ropným gigantem Chevron a také s francouzskou a thajskou ropnou společností. Zemní plyn nerušeně proudí do sousedního Thajska. Plynovod byl vybudován za pomoci otrocké práce barmských chudých pod vojenskou botou junty.

Role spolupachatele v barmské krizi -- Chevronu -- je rovněž jasně definována. Podle šéfa americké společnosti Earth Rights International Marco Simonse jsou sankce uvalené na barmskou vládu neefektivní, protože hlavní páteří její existence a represivních aktů je byznys točící se okolo zemního plynu.

Riceová v Chevronu pracovala deset let na přední pozici. Jedna z mnoha tankových lodí nese dokonce její jméno. Během jejího úřadování zde byl koncern žalován za zabíjení protestujících v deltě Nigeru. Tam jsou rovněž masově porušována lidská práva, což ovšem většině mainstreamových novinářů jaksi uniká. Za rozsáhlými nepokoji v Barmě mimo jiné stojí i vládou navýšené ceny paliva.