9. 10. 2007
Slovinsko vzkvétáV Evropě se nachází jedna pro česká média hlavního proudu téměř neznámá, lépe řečeno zřejmě záměrně zapomenutá země. Tato země je zajímavá tím, že jako jedna z mála postkomunistických zemí má silné zastoupení státního sektoru v hospodářství, a zachovala si progresivní zdanění příjmů ve výši 16% -- 50% v nejvyšší daňové sazbě a 25% korporátní daň (10% ve speciálních ekonomických zónách), či 25% daň z dividend. Český čtenář dennodenně masírovaný názory "nezávislých ekonomických odborníků" zaměstnanců bank, fondů či Liberálního institutu si jistě vybaví stagnující ekonomiku, zřejmě dušenou vysokými daněmi, s nezaměstnaností tak nejméně okolo 20% a s rozvráceným rozpočtem. Jaká je však skutečnost? |
Touto zemí je Slovinsko, země, která je nám jazykově, psychologicky i "hospodářskou tradicí" velmi blízká. Bohužel pro naše media a komentátory, kteří nás neustále bombardují o úspěších pobaltských zemí či Slovenska (společný jmenovatel rovná daň), prakticky neexistuje. Přitom tato země je vzorem úspěšné transformace komunistického hospodářství. Výsledky mluví samy za sebe. Vysoké zdanění vůbec neovlivňuje hospodářský růst, ten je za rok 1996 přes 5% a v prvním čtvrtletí r. 2007 dokonce 7,2%. Nezaměstnanost za r. 2006 srovnatelná s ČR a daleko nižší než např. na Slovensku -- 6,6%. Co je zdaleka nejdůležitější, je stabilita vládní fiskální politiky. Za rok 2006 deficit veřejných financí činil 1,2% HDP a v roce 2007 se předpokládá, že se sníží na 0,6% HDP a bude v celku činit 24,1% HDP -- jedny z nejlepších čísel v rámci EU. V roce 2007 Slovinsko úspěšně přijalo Euro a tato transformace je pokládána za vzorovou. Síla hospodářství je rovněž úctyhodná: 15 167,- euro na hlavu (pozn. nikoliv v přepočtu na paritu kupní síly). Životní úroveň je z postkomunistických zemí nejvyšší (z toho je vyňata bývalá NDR),- průměrná čistá mzda je 822,- euro. Problém srovnání cenové hladiny s západní Evropou neexistuje -- cenová hladina je prakticky shodná např. s rakouskou. Slovinská transformace šla cestou "tvrdého tolaru" nikoliv pomocí primitivního "devalvačního polštáře" naordinovaného u nás tehdy ještě docentem Klausem. Výdaje na vědu a výzkum činí 1,49% HDP, na školství 6.6%, pouze 12% obyvatel žije pod hranicí bídy (v EU průměr 16%). Kdo navštívil Slovinsko, jistě dobře ví, že výše uvedená data nejsou žádnou Potěmkinovou vesnicí. Zajímalo by mne, jak tato data vysvětlí naši nezávislí odborníci. Jaké vysvětlení mají členové naší vládní koalice? Bez nadsázky lze říci, že Slovinsko je první vepředu. Kam nás ale vedou například i ti, kteří tvrdí, že nejsou ani napravo a ani nalevo, ale vepředu? To neznají již učebnicové příklady, že snížení daní provedené Reaganovou a Bushovou administrativou vedlo k dramatickému nárůstu deficitu veřejných financí? Jak dlouho nás budou naše media včetně veřejnoprávních masírovat propagandou typu vysoké daně = vysoká nezaměstnanost, deficit rozpočtu či pokles hospodářského růstu? Příští rok bude Slovinsko předsedat EU -- přinesou nám media také informace o jejich bezprecedendentním hospodářském úspěchu? Zatím tomu bohužel nic nenasvědčuje. Výše uvedená data jsou čerpána z dat uveřejněných - Statistični urad Republike Slovenie - a z worldwide-tax.com |