4. 12. 2006
Frývaldovský incident: dvě možnosti, obě špatnéZaujal mne článek pana Vladislava Černíka o tzv. Frývaldovském incidentu. Protože má moje přítelkyně chalupu v Lipové Lázních a mne historie zajímá a kolem pomníku obětem střelby v Lipové jezdíme skoro každý týden, také jsem se o celém incidentu pokoušel něco zjistit. Nejen na stránkách www.psp.cz a z místních zdrojů, ale také v širších historických souvislostech. To znamená z dostupných informacích o celkové situaci v regionu v letech hospodářské krize a z celkové situace v česko-německých vztazích. Viz. např. Ferdinand Seibt: Německo a Češi, a další. Tak hluboko pan Černík nezašel anebo byl redakčně krácen. Faktem je, že celá nešťastná událost zasazená do kontextu doby vypadá poněkud jinak, než se mu podařilo popsat ve svém, jinak velice kvalitním a zajímavém příspěvku, píše čtenář Lukáš Skulina. |
Čeští četníci stříleli na rozkaz českého hejtmana do německých kamenodělníků, podněcovaných českými a německými komunisty. Jistě není bez zajímavosti, že pokud si dobře vzpomínám, pochod z okolních obcí do centra oblasti, tehdy Frývaldova, dnes Jeseníku byl hvězdicovitý a další větve spořádaně dorazily tamtéž. Jen v Lipové u viaduktu v zatáčce a na křižovatce typu T se přihodilo něco, co obě strany popisují značně odlišně. Nechci dělat advokáta ani jedné z nich, ale podívejme se na celou situaci z poněkud jiného úhlu pohledu. Proti 15 četníkům stál několikasethlavý dav. Velitel četníků měl jasný rozkaz od hejtmana (a zřejmě úmyslně tvrdý) zastavit průvod. Z taktického hlediska vybral dobré místo pro svou malou skupinu četníků, která se měla postavit mnohonásobné přesile. Situace se mu poněkud vymkla z rukou, když dav popichovaný "kdoví dnes už kým" se vydal proti kordonu s kameny a holemi. Zadní řady neviděly, co se děje vpředu, a tlačily se kupředu. Vpředu pár "hrdinů" typu jaké vídáme i dnes na demonstracích, házelo kamením na četníky. Spor je v tom, zda zásah kamenem do hlavy či přilby byl natolik vážný, aby byl vydán rozkaz ke střelbě. Já bych nechtěl být v jeho situaci a asi nikdo z nás. Přesto si nemyslím, že se npor. Jirkovský rozhodl špatně. Měl před sebou dvě možnosti, obě špatné. Buď ustoupí a bude riskovat životy svých mužů při nekoordinovaném ústupu před zfanatizovaným davem, anebo bude riskovat životy lidí v útočícím davu. Podle mne se rozhodl správně a nebylo jeho chybou, že byl vybaven takovými zbraněmi, které způsobily smrt několika lidí. Kdyby měl gumové projektily nebo střely dum-dum, byly by patrně ztráty na životech menší. Kulky z armádních pušek s vysokou úsťovou rychlostí na počátku své balistické dráhy prolétaly několika těly za sebou... Někteří byli zasaženi do zad, což také může a nemusí o něčem svědčit. Mohl bych zde popsat ještě několik odstavců, ale nemám udělány kvalitní rešerše, protože na to prostě nemám čas. Takže závěrem trochu právnické latiny: cui bono, cui prodest? |