Tak to ale nebylo s hamburským senátorem Michalem Freytagem. Na cestě do Asie se seznámil se systémem semaforů, který ukazuje číslicemi, jak dlouho ještě budou muset řidiči čekat, než bude zelená a oni se budou moci rozjet. Byla to praktická a vlastně jednoduchá věc, která ani nebyla o moc dražší než starý systém semaforů.

Dva takové semafory stojí už delší dobu na přechodu pro chodce v centru Hamburku. Účelem bylo zabránit tomu, aby se auta rozjížděla, když mají ještě červenou, ale čekají na ukončení fáze pro chodce. Ten pokus se povedl. Novými semafory se má docílit, aby křižovatkou projelo víc automobilů než dříve, ačkoliv zelená fáze pro auta nebyla prodloužena.

Je to příklad, že cestování poučí. Možná, že pan Senátor nejel do Asie, aby se tam díval na semafory. Ale kdyby tomu tak bylo, jeho cesta by byla alespoň úspěšná. Měl otevřené oči, nezapomněl. Neměli bychom na to zapomenout.

V Asii se už dlouho nejen kopíruje, tam se vyvíjejí nejen nové přístroje zábavní elektroniky, ale i rozsáhlé technické systémy. A pokud jednoho dne nemají být naši následníci jen chudí cizinci, budeme se na to dnes muset připravit a dělat něco pro profesní vzdělávání mladých lidí v našich zemích.