Na veřejnost se tak dostávají nejrůznější tvrzení "dobře informovaných zdrojů" a "nejmenovaných vysoce postavených úředníků". Na internetu jsou k disposici záznamy odposlechů, přepisy policejních výslechů, jakož i zprávy vedené v režimu utajení "důvěrné".

Novináři jsou ovšem jen těmi, kdo všechny tyto materiály zveřejňují. Mnohem důležitější jsou ale ti lidé v pozadí, kteří se vynášení všech zveřejňovaných informací dopouštějí. Jde zřejmě o policisty či jiné obdobné zaměstnance, kteří (nepochybně s nějakým svým zámyslem) poskytují novinářům materiály, o kterých jako laik soudím, že by se na veřejnost do okamžiku vynesení rozsudku neměly nikdy dostat.

V případě tzv. Kubiceho zprávy je dokonce známo, kdo svým jednáním zpřístupnil novinářům zprávu kompromitující (byť zcela nedůvěryhodnými pomluvami) Jiřího Paroubka. Byl to současný ministr vnitra Ivan Langer, který se (přistoupíme-li na jeho tvrzení, že tak nejednal úmyslně) totálně diskvalifikoval právě pro tu funkci, již v současnosti zastává.

Množství nejrůznějších úniků se prudce zvýšilo v době předvolební kampaně, která, realisticky zhodnoceno, trvá dobrých 8 měsíců, tedy dvě třetiny roku. V případě, že ODS prosadí předčasné volby, bude předvolební kampaň trvat již více než rok.

Toto je alarmující skutečnost: Již v červnu byla předvolební kampaň označována za doposud nejtvrdší a nejšpinavější. Největší škopky špíny lila přitom Občanská demokratická strana na předsedu ČSSD Jiřího Paroubka. Své způsoby, totiž personifikaci "ČSSD = Paroubek = diktátor" nezměnila ani při povolebním vyjednávání. Zdá se, že je s touto taktikou úspěšná.

Stačí dobře poslouchat na ulici, v metru, v tramvaji. Jiří Paroubek je stále častěji vnímán jako gauner, který chce v České republice nastolit diktaturu a neštítí se těch nejčernějších praktik. Kdo mu chce zabránit v nástupu k moci, musí nutně volit ODS.

Toto vnímání podporují velmi mnozí čeští novináři -- příkladem může být nestranně se tvářící, ve skutečně však pravicově aktivistická, Mladá fronta Dnes, která denně publikuje komentáře přesvědčující čtenáře, že cokoli navrhuje Paroubek, je spolehlivá cesta ke zkáze.

Tato nenávistná personifikace je velmi nebezpečná. Ze soupeření ideí pravice (ODS) a levice (ČSSD) se stal lítý boj proti jednotlivci -- Jiřímu Paroubkovi. Ze soutěže politických stran se stal urputný boj o moc. V něm, přes veškeré strašení Paroubkem, je to právě ODS, kdo se uchyluje k nestandardním až nedemokratickým praktikám a zatahuje Českou republiku do vleklé ústavní krize. Přes to, že čelný představitel ODS Václav Klaus je ekonom, svým blazeovaným přístupem k naplňování Ústavy ČR začíná ohrožovat stabilitu země nejen politickou, ale pozvolna i ekonomickou.

Z jednání ODS a jejích dvou předsedů je přitom patrné, že dobře rozumějí skutečnosti: Jiří Paroubek je schopen sestavit vládu a je schopen pro ni získat důvěru. Jak jsem naznačil již týden po volbách, ve sněmovně je 100 jednoznačně levicových poslanců, ale jen 81 jednoznačně pravicových. Tuto nerovnováhu nakonec potvrdilo i hlasování o důvěře vládě Mirka Topolánka.

Jak Mirek Topolánek, tak Václav Klaus proto hledají cestu, jak prosadit předčasné volby, aniž by Paroubek získal "svůj" pokus pro sestavení vlády. Hraje se přitom o čas, který mezitím ODS a spřátelení novináři a policisté využívají pro pokračující dehonestační kampaň cílenou na hodnocení Jiřího Paroubka voliči. V době, kdy by česká veřejnost potřebovala jako sůl utišení vášní a republika fungující, nejlépe konsensuální vládu, se hraje na emoce a sází se na ještě hlubší polarizaci již tak rozjitřené společnosti. Do jakých nevraživostí a vzájemných nenávistí zabředneme my, obyvatelé druhdy tak přátelské a mírumilovné země, bude-li současné běsnění pokračovat ještě půl roku (a způsoby bez nejmenších pochyb ještě hrubšími, než doposud)?

Jedním z posledních znepokojujících výstřelků, o nichž se lze jen stěží domnívat, že nejsou součástí předvolební kampaně ODS, je článek publikovaný 19. října na serveru iDnes, který nese titul Jourová namočila do kauzy Budišov i Paroubka. Jako by šlo o samozřejmost, sdělují jeho autoři Jaroslav Kmenta a Zuzana Janečková: "Jourová do policejního protokolu vypověděla, že..." Pár řádek nad tím je pak odkaz nazvaný DOKUMENT: Výslech obviněné Jourové. Jde o přepis části policejního výslechu.

Opakuji se; ale jsem v těchto záležitostech laik a proto znovu kladu otázku: Je to vpořádku?

Domnívám se, že takovéto úniky informací by neměly být možné. Domnívám se, že ti, kdo je provozují, se dopouštějí něčeho nekalého, ne-li protiprávního; a že by tedy měli mít co do činění s trestním postihem (a to i ve specifických poměrech České republiky).

Může (nejen) mně někdo ze čtenářů Britských listů, kdo je právník, vysvětlit, zda se mýlím či zda jsou mé domněnky správné? Může mi někdo znalý věci objasnit, zda ještě žijeme ve fungujícím právním státě?