31. 7. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 7. 2006

Robert Fisk: Jak můžeme zůstávat v nečinnosti a dovolit, aby tohle pokračovalo?

Napsali jména mrtvých dětí na jejich rubáše z umělé hmoty. "Mehdi Hašem, věk 7 let, Káně" bylo napsáno fixkou na pytli, v němž ležela mrtvola malého chlapce. "Hussein al-Mohamed, věk 12 let, Káně". "Abbas al-Shalhoub, věk 1 let, Káně." A když šel libanonský voják odnést jeho malinkou mrtvolu, poskočila mu na rameni asi tak, jak by poskočil živý kluk na ramenou svého otce ještě v sobotu.

Celkem bylo do vládní nemocnice v Tyre a do dalších nemocnic přivezeno 56 mrtvol, 34 z nich byly děti. Když jim došly pytle z umělé hmoty, zabalili malé mrtvoly do koberců. Vlasy měly plné prachu a většině z nich tekla krev z nosu.

Museli byste mít srdce z kamene, abyste necítili hněv, jaký jsme pocítili my, kteří jsme tohohle všeho byli včera svědky. Tento masakr byl obscénní, byl zvěrstvem, ano, pokud izraelské letectvo opravdu bombarduje "s chirurgickou přesností", jak tvrdí, toto byl také válečný zločin.

Izrael tvrdí, že z jiholibanonského města Káně byly odpáleny rakety organizace Hizbollah, jako by to ospravedlňovalo tento masakr. Izraelský premiér Ehud Olmert hovořil o "muslimském terorismu", který "ohrožuje západní civilizaci", jako kdyby všechny tyto ubohé lidi usmrtila organizace Hizbollah.

A zrovna v Káně. Protože před deseti lety bylo toto místo scénou jiného izraelského masakru, povraždění 106 libanonských uprchlíků izraelskou dělostřeleckou baterií, když se pokusili ukrýt na základně OSN ve městě. Více než polovina z těch 106 mrtvých byly tehdy děti. Izrael později uvedl, že neměl v této oblasti žádné bezpilotní výzvědné letadlo, což se později ukázalo jako nepravda, když list Independent objevil videonahrávku, na níž bylo právě takové letadlo letící nad hořícím táborem. Je tomu, jako kdyby Káně, jejíž obyvatelé tvrdí, že toto byla vesnice, kde Ježíš proměnil vodu ve víno, je prokleta světem, odsouzena navždy, aby se v ní opakovaly tragédie.

A nebylo pochyb o střele, která včera usmrtila všechny ty děti. Pocházela ze Spojených států a na zlomku této střely byl nápis: "Pro použití v řízených bombách MK-84 BSU-37-B". Není pochyb, že výrobci nyní mohou tvrdit, že účinnost bomby byla vyzkoušena v boji, protože zničila celý třípatrový dům, v němž žily rodiny Shalhoubů a Hashimů. Schovali se před obrovským izraelským bombardováním v suterénu a tam také většina z nich zahynula.

Nalezl jsem Nejwah Shalhoubovou, jak leží ve vládní nemocnici v Tyre, měla čelist a tvář v obvazech jako u Robespierra před popravou. Neplakala, nekřičela, i když měla na tváři napsanou bolest. Její bratr Taisir, jemuž bylo 46, byl usmrcen. Usmrcena byla i její sestra Najla. I její malá sestřenice Zeinab, jíž bylo teprve šest. "Byli jsme v suterénu, když v jednu hodinu ráno vybuchla ta bomba," řekla. "Co proboha jsme udělali, že jsme si toto zasloužili? Tolik mrtvých jsou děti, staří lidé, ženy. Některé děti byly ještě vzhůru a hrály si. Proč nám svět tohle dělá?"

Včerejší úmrtí znamenala, že celkem už bylo v Libanonu usmrceno více než 500 civilistů od doby, kdy 12. července zahájil Izrael letecké, námořní i pozemní bombardování této země poté co členové organizace Hizbollah pronikli ostnatým drátem, usmrtili tři izraelské vojáky a zajali dva další. Avšak včerejší masakr znamenal ukončení déle než rok trvajícího nepřátelství v libanonské vládě, kdy proameričtí i prosyrští politikové odsoudili to, co charakterizovali jako "ošklivý zločin".

Tisíce demonstrantů zaútočily na největší budovu OSN v Bejrútu a skandovaly: "Zničte Tel Aviv, zničte Tel Aviv," a libanonský premiér, normálně nevzrušený Fouad Siniora, zatelefonoval Condoleezze Ricové a nařídil ji, aby zrušila svou bezprostředně plánovanou mírovou misi do Bejrútu.

Nikdo v této zemi nedokáže zapomenout na to, jak prezident George Bush, paní Ricová a Tony Blair opakovaně odmítali požadovat okamžité příměří, v jehož rámci by byly všechny tyto životy zachráněny. Ricová jen konstatovala: "Chceme příměří co nejdříve," a pak následovalo izraelské oznámení, že bombardování Libanonu bude pokračovat ještě nejméně čtrnáct dní.

Během dne kopali vesničané z Káně a pracovníci civilní obrany v troskách budovy, lopatami i rukama a vyhrabávali z nich mrtvoly oblečené v pestrých šatech. V jedné části trosek nalezli pozůstatky jedné místnosti, v níž bylo osmnáct mrtvol. Dvanáct mrtvých byly ženy. Po celém Libanonu dnes naleznete takovéto scény, možná nejsou takto hrůzně groteskní, ale jsou stejně tak strašlivé, protože lidé z těchto vesnic se bojí odejít z domova a bojí se doma zůstat.

Izraelci shazovali na Káňu letáky a nařídili tamějším vesničanům, aby odešli z domova. Avšak už se stalo dvakrát, že pak izraelská letadla zaútočila na civilisty poté, co uposlechli izraelských příkazů a vydali se na cestu pryč od svých příbytků. Mezi vesnicemi Klaja a Aiteroun je v pasti nejméně 3000 šiitských muslimů a nemohou odejít, protože se bojí, že budou usmrceni na silnicích.

A reakce premiéra Olmerta? Poté co vyjádřil svou "hlubokou lítost", oznámil že: "Neukončíme tuto bitvu, navzdory obtížným incidentům (sic) dnes dopoledne. Budeme pokračovat a pokud bude nutné, tato činnost bude rozšířena." Ale o kolik víc může být rozšířena? Infrastruktura v Libanonu je systematicky ničena na padrť. Jeho vesnice jsou likvidovány a lidé jsou stále více terorizováni americkými bombami.

Bomby organizace Hizbollah jsou íránské a právě Hizbollah zahájila tuto válku svým protizákonným a provokativním nájezdem přes hranici. Avšak divošství Izraele zaměřené proti civilnímu obyvatelstvu hluboce šokovalo nejen ty západní diplomaty, kteří zůstali v Bejrútu, ale stovky humanitárních pracovníků Červeného kříže a hlavním humanitárních organizací.

Je neuvěřitelné, že Izrael včera nepovolil konvoji Světového potravinového programu OSN bezpečný průjezd do jižního Libanonu. Více než tři čtvrtě milionu Libanonců nyní uprchlo ze svých domovů, dosud se však přesně neví, kolik lidí zůstává v pasti v jižním Libanonu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       31. 7. 2006
31. 7. 2006 "Nalezli je schoulené k sobě."
31. 7. 2006 Robert Fisk: Jak můžeme zůstávat v nečinnosti a dovolit, aby tohle pokračovalo?
31. 7. 2006 c23chtek Doupov 2oo6 - armádní cvičení v pohodičce Štěpán  Kotrba
31. 7. 2006 Seminář o ochraně soukromí a cestování
31. 7. 2006 Izrael bombarduje Libanon navzdory "přestávce v náletech"
31. 7. 2006 Izrael suspendoval letecké údery proti jižnímu Libanonu
31. 7. 2006 Martin van Creveld: "Počínaje Libanonem, jdeme od porážky k porážce" Karel  Dolejší
31. 7. 2006 Irák: Spíše nightmare než cakewalk Jakub  Rolčík
31. 7. 2006 Řekne nám konečně někdo, o co ve skutečnosti jde v Libanonu? Jindřich  Kalous
31. 7. 2006 Docela malá neděle na malém městě Marcela  Gunázerová
31. 7. 2006 TV stanice C-span dává velký prostor skeptikům ohledně 11. září
31. 7. 2006 Davová hysterie
31. 7. 2006 Pane Paroubku, odejděte... Boris  Cvek
31. 7. 2006 Dotaz pro antikomunistu Ivana Biela
31. 7. 2006 Cztk Revue?
31. 7. 2006 Dvě významné české filmové akce Jan  Čulík
31. 7. 2006 Řekne ministr lidem, že už "to" nemůžeme zrušit, když "to" zašlo tak daleko?
31. 7. 2006 Bude Rusko reagovat na snahy USA o raketové základny v Evropě? Jiří G. Müller
29. 7. 2006 Horko... Alex  Koenigsmark
29. 7. 2006 Nerušte mé kruhy!
28. 7. 2006 Reggio a Tarkovskij Jan  Čulík
27. 7. 2006 Literární příběh ztrácí účinek a společenskou váhu, protože je pouze fabulovaný Miroslav  Vejlupek
28. 7. 2006 Je kritika komunistického útlaku antikomunismus?
28. 7. 2006 Výročí 10 let: 29. 7.1996 - první vydání Britských listů
28. 7. 2006 Brána pro nové myšlenky: Deset let Britských listů
28. 7. 2006 Britské listy -- a gateway of ideas
28. 7. 2006 Archiv od října 1996 do září 2001
28. 7. 2006 Prima: Vidiny Oldřich  Průša
27. 7. 2006 Antikomunistická mše Jan  Čulík
22. 11. 2003 Adresy redakce

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
31. 7. 2006 Řekne nám konečně někdo, o co ve skutečnosti jde v Libanonu? Jindřich  Kalous
31. 7. 2006 "Nalezli je schoulené k sobě."   
31. 7. 2006 Izrael suspendoval letecké údery proti jižnímu Libanonu   
31. 7. 2006 Izrael bombarduje Libanon navzdory "přestávce v náletech"   
31. 7. 2006 Robert Fisk: Jak můžeme zůstávat v nečinnosti a dovolit, aby tohle pokračovalo?   
28. 7. 2006 Izraelský Irák v Libanonu, nebo širší konflikt? Karel  Dolejší
28. 7. 2006 Izraelské bombardování Libanonu hrozí ekologickou katastrofou Miroslav  Šuta
27. 7. 2006 Vzdálený Blízký východ Martin  Hekrdla
27. 7. 2006 Palestina a Libanon: součást globální války Pavel  Ponomarev, Thomas Franke
26. 7. 2006 Proč si komunisté vybrali Izrael Lukáš  Lhoťan
26. 7. 2006 Aktivity v solidaritě s protiválečními protesty v Izraeli, Palestině a Libanonu   
26. 7. 2006 Izrael usmrtil čtyři pozorovatele OSN   
26. 7. 2006 "Usmrcení pozorovatelů OSN byla chyba"   
25. 7. 2006 OSN: Libanonští civilisté jsou v drastické situaci