O textu 28. července t.r. napsal vojenský komentátor Ruské informační agentury Novosti (RIAN) Viktor Lovkin, který uvádí , že Baljujevskij, muž č. 2 ruského obranného establishmentu, nemohl zůstat zticha, když Pentagon urychlil projekt Národní raketové obrany, a že jeho článek lze považovat za politické prohlášení tohoto establishmentu.

Píše, že Washington změnil kurz a usiluje o jednostrannou globální převahu, ačkoliv "doba, kdy se Rusko a Spojené státy na sebe navzájem dívaly jako na protivníky, je minulostí" a jejich ministerstva obrany v posledních několika letech podporovaly vzájemnou spolupráci.

Myšlenka vojenské převahy byla začleněna do dokumentu "Přezkoumání jaderného postoje" (Nuclear Posture Review), předloženého Kongresu 31. prosince 2001, a popsána ve Strategii národní bezpečnosti USA (U.S. National Security Strategy), s níž přišel prezident George W. Bush v březnu 2006.

V kapitole s nadpisem "Zabránit našim nepřátelům, aby ohrožovali nás, naše spojence a přátele zbraněmi hromadného ničení" tento dokument prohlašuje: "Naše strategie odrazování (deterrence strategy) už nevychází primárně z pochmurné premisy ničivých důsledků způsobených potenciálním nepřátelům. Potřebujeme jak ofenzivní, tak defenzivní prostředky, abychom odradili státní i nestátní aktéry tím, že jim znepřístupníme cíle jejich útoků a v případě potřeby odpovíme drtivou silou. (.) Rozhodující úlohu nadále sehrávají bezpečné, věrohodné a spolehlivé jaderné síly. Odrazování posilujeme vyvíjením Nové triády (New Triad) složené z ofenzivních úderných systémů (jak jaderných, tak zdokonalených konvenčních kapacit), dále z aktivních a pasivních obranných prostředků, včetně protiraketových, a pružně reagující infrastruktury, navzájem propojených zdokonalenými systémy velení a řízení, plánování a výzvědné činnosti."

Baljujevskij píše, že vypovězení smlouvy ABM (Anti-Ballistic Missile Treaty, smlouva o omezení protiraketových zbraní) Spojenými státy roku 2002 bylo součástí klíčového kroku v obranné politice USA. Umožnilo využívání moderních technologií pro intenzivnější výzkum obranných prostředků proti balistickým raketám umístěných na Zemi i v kosmu a pro jejich testování, což do té doby mezinárodní závazky USA omezovaly. Umožnilo také vyvíjet vlastní jaderné síly a infrastrukturu.

V rámci této své strategie Američané jednali důsledně. Analýza současného stavu projektu NMD a jeho perspektivních etap ukazuje, že se příliš nezměnilo jeho směrování a charakter, že ale dramaticky vzrostl zájem vojenských a politických vůdců USA o něj a prostředky do něj vkládané.

Organizace pro obranu proti balistickým střelám (BMDO, Ballistic Missile Defense Organization), součást Ministerstva obrany, byla povýšena na Agenturu pro obranu proti střelám (Missile Defense Agency, MDA). Byl zrušen závazek, že se systém NMD omezí na ochranu národního území proti omezenému počtu přilétajících raket.

Podle schváleného rozpočtu na obranu má MDA v roce 2006 dostat 7,88 miliardy dolarů a pro příští rok předpokládá, že dostane 9,3 miliard, tj. o 17% víc. Další jedna miliarda přibude do projektu z jiných položek rozpočtu Pentagonu. Většina dodatečných prostředků bude vynaložena na výzkum a vývoj mobilních pozemních a z moře odpalovaných antiraket na zachycování strategických střel a jejich úlomků, a také protidružicových zbraní (ASAT, Anti-Satellite), jež předtím omezovala smlouva ABM. Američané rovněž posílili program zkoušek jednotlivých komponentů budoucího systému. Aby si ověřili pokroky ve vývoji informačních a úderných systémů, provedli od roku 1998 do dneška s prvky NMD řadu pokusů a zkoušek, a to s různou mírou úspěšnosti.

Generál Baljujevskij se zmiňuje o zřízení dvou pozemních antiraketových stanovišť, jednoho na letecké základně Vanderberg Air Force Base v Kalifornii a druhého ve Fort Greeley na Aljašce. USA také provedly nepříliš úspěšné zkoušky antiraket odpalovaných z moře, jež tvoří jádro mobilních systémů NMD.

Na projektu NMD se začínají v rostoucí míře podílet spojenci v NATO. Spojené státy zamýšlejí rozmístit první část triády systému NMD v některých členských zemích (Baljujevskij se zmínil o Polsku České republice, Maďarsku, Turecku a Bulharsku).

Washington tvrdí, že hlavní hrozbou jsou raketové programy Íránu a Severní Koreje, ale Baljujevskij píše, že jednání Spojených států ukazuje, že hlavní hrozba podle nich nepřichází z Teheránu ani Pchjonjangu, jejichž možnosti jsou omezené, ale z Ruska a Číny. To představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Ruska.

Vůdcové Ruska prohlásili před několika lety, že odstoupení Ameriky od smlouvy ABM nebude mít vliv na odrazovací potenciál jejich země. Situace se ale radikálně změnila a Rusko je nyní znepokojeno rozmisťováním některých prvků NMD, zejména výstavbou první antiraketové základny a příslušné infrastruktury na Aljašce, která vyvolává napětí v této oblasti.

Podle Baljujevského představuje Aegis, což je systém raket proti balistickým střelám odpalovaných z moře, potenciální hrozbu pro ruské námořní jaderné síly. Rusko ale zvlášť znepokojují plány Pentagonu na umístění prvků NMD v kosmu a na budování radarů včasné výstrahy a podzemních sil s antiraketami v zemích střední a východní Evropy. Ruský generál tvrdí, že uskutečnění těchto plánů by narušilo rovnováhu mezi ruskými a americkými strategickými zbraněmi.

Sila NMD lze především snadno upravit k vypouštění balistických raket schopných zasáhnout i nejodlehlejší části evropského Ruska.

Rozmístěním prvků NMD v zámoří kromě toho Spojené státy přesouvají odpovědnost za důsledky potenciálního balistického konfliktu na Evropu, což vůdce evropských zemí včetně Ruska určitě netěší. Zachytávání balistických střel pomocí zbraní hromadného ničení (zejména jaderných bojových hlavic) nad Evropou by mohlo způsobit ekologickou katastrofu s osudnými následky.

Největším problémem rozsáhlého systému NMD je podle Baljujevského to, že nemůže zaručit spolehlivou ochranu před zbraněmi hromadného ničení, protože je určen pouze k ničení balistických střel. Tragédie 9. září ukázala, že zbraně hromadného ničení mohou zasáhnout cíl pomocí nevojenských, teroristických metod, a také využívat technicky méně složité, jednodušší a levnější prostředky, jako jsou křižující střely, letadla a válečné lodě.

Generál Baljujevskij navrhuje, aby USA přestaly vyhazovat peníze daňových poplatníků na program NMD, který je k ničemu a mohl by vyvolat nové kolo závodů ve zbrojení, a místo toho spojily své síly s dalšími předními globálními mocnostmi k vytvoření opravdu účinného systému ochrany před hrozbami, proti nimž nemůže systém NMD nic udělat.

Varuje také, že přehlížení ruského varování může způsobit změnu politiky omezování jaderných strategických zbraní a přinutit Moskvu "k vytvoření odpovídajících výzkumných programů a technických prvků , které by vyloučily negativní dopady" jednání USA.

Generál neříká přesně, co by Moskva udělala, ale poznamenává, že "ruský obranný průmysl má značný a rostoucí potenciál, jenž může zajistit udržování a zdokonalování svých technologií a výrobu dokonalejších zbraní a vojenského vybavení".

Zmiňuje se o úspěšných zkouškách moderních strategických systémů, které dokáží účinně pronikat současnými a budoucími obrannými systémy. Rusko je přesvědčeno, že "bude schopno přijít s vhodnou odpovědí na jakékoli pokusy o ohrožení jeho bezpečnosti," píše Baljujevskij.

Překlad: Res publica