|
29. 7. 2006
Horko...Je horko. Horko není příliš příznivé pro řadu činností, vyžadujících koncentraci a jistou spiritualitu, takže dodnes nechápu, jak v jižních zemích mohli umělci v létě vůbec pracovat. Nicméně: filozofie jižních myslitelů jako třeba Unamuno je mnohem depresivnější, souboje o čest častější, vraždy ze žárlivosti taky, na jihu vznikl žánr tragédie (no, ty ostatní taky), vendeta, upalování kacířů a celá řada dalších expresivních, romantických, vášnivých a nebezpečných aktivit. Jestliže se změní klima, můžeme se my Čechové patrně těšit i na změnu národní povahy, budeme výbušní, bojovní, hrdí, konfliktní a tak dále... a já se odstěhuju do studené v té době Itálie. |
|
FotbalUž jsem měl přichystán text, v němž jsem se chtěl kát za svůj ohavný skepticismus, s nímž jsem pochyboval, že v Itálii se svými Ivánky něco zásadního provedou. Po prvním rozhodnutí italského fotbalového svazu můj nápad, že se odstěhuju do té zřejmě chladnoucí země ještě zesílil. Naneštěstí nebo naštěstí jsem měl jiné starosti a taky mi bylo příliš horko a mému písíčku též a nedostal jsem se k tomu. Ivánci vítězí a asi vždycky budou. Jakou radost asi musí mít naše košťálky... DopingLandis, tamten nebo onen. Probůh, zase se opakuji, ale opakování jest matkou moudrosti, jak falšovala třídní učitelka M.D. kdysi latinské přísloví, vždyť ti tzv. sportovci nejsou placeni za to, že jsou zdraví, ale za to, že nás svými špumprnáklemi, metáním předměty do dálky, vyskakováním, vzájemným rozbíjením si nosů či šílenou jízdou na kole v odporném počasí baví, rozveselují a krátí nám čas. Jen amatéři, protože za to nic neberou (haha, směje se moje černé alter ego), podléhají jiným pravidlům. Navrhuji, abychom nadále neztráceli peníze a čas pronásledováním dopingu. Profesionální sport žádný sport není, je to gladiátorství -- ať si polykají co chtějí, co je nám do toho, my chceme vidět show. Jistě se mohou dát nějak pojistit, na reklamách svých výrobců bobulí vydělají ještě víc a když na to někteří zajdou, učinili tak dobrovolně a ostatní se poučí. CitátText, se kterým naprosto souhlasím: "Mezi Hizballáh a Izrael nelze postavit morální rovnítko. Hizballáh cílí na izraelské civilisty, zatímco Izrael míří na Hizballáh. Nad doutnajícími městy a vesnicemi na obou stranách izraelsko-libanonské hranice se vznášejí temné stíny, čili Írán, Sýrie a fanatický islám. Tyto temné stíny zároveň utlačují libanonskou občanskou společnost, která se svým hrdinským bojem teprve nedávno osvobodila od dlouhé syrské kolonizace. Dnes se bitva vůbec neodehrává mezi Bejrútem a Haifou, ale mezi koalicí mírumilovných národů - Izraelem, Libanonem, Egyptem, Jordánskem, Saúdskou Arábií - a fanatickým islámem živeným Íránem a Sýrií. Pokud bude Hizballáh brzy poražen, vítězství bude slavit jak Izrael, tak Libanon. A navíc: porážka militantní islamistické teroristické organizace může dramaticky zvýšit šance na mír v celém regionu." Napsal Amos Oz, spisovatel z Izraele. |
