Válečné zločiny Izraele za polední měsíc:

• 392 mrtvých civilistů, 45% z nich děti
• 700 až 900 tisíc lidí na útěku, pětina libanonské populace
• zneužívání civilistů jako štítů
• clusterové bomby a fosforové zbraně použité proti civilistům
• záměrné bombardování sanitek libanonského červeného kříze
• záměrné bombardovaní mise OSN (4 mrtví příslušníci OSN)
• uvěznění poslanců jiného státu
• systematické ničení infrastruktury
• kolektivní potrestání: Izraelské letectvo má příkaz zničit deset budov v jižním Bejrútu za každou raketu Hizballáhu odpálenou na severoizraelskou Haifu. Gestapo v Itálii trestalo smrt každého německého vojáka zabitím deseti civilistů.

Svérázné osvobozování. Dne 25. 6. 2006 došlo k únosu izraelského tankisty palestinským hnutím Výbor lidového odporu a podílelo se na něm i hnutí Hamas. Pár dní poté započala izraelská vojenská operace v pásmu Gazy. Území Gazy je od konce loňského léta pod správou palestinské samosprávy, respektive vlády sestavené hnutím Hamas na základě lednových voleb do palestinského parlamentu.

Akce izraelských bezpečnostních složek, čtvrtých nejsilnějších na světě, začala 28.6.2006 pozemní ofenzivou na jihu Gazy. Druhého dne byla otevřena druhá fronta na severu Gazy. V noci ze středy na čtvrtek (z 28. na 29. 6.) pozatýkaly bezpečnostní složky na Západním břehu Jordánu několik členů palestinské vlády a desítky poslanců.

Zatýkání podle Izraelců bylo naplánováno už několik týdnů předem a neměl na něj vliv únos izraelského vojáka, kterého Palestinci propustí v případě propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic, což izraelská vláda kategoricky odmítla. Avšak prohlásila, že palestinské politiky propustí, když dojde k propuštění tankisty.

Vojenská "záchranná" operace se nezaměřila pouze na samotné osvobození uneseného vojáka či zničení konkrétních pozic militantních skupin, jak by se předpokládalo, ale dochází k uplatňování kolektivní viny na celém palestinském obyvatelstvu.

Cílem izraelského letectva jsou mosty, silnice, telekomunikační zařízení atd. Což má za následek pouze další zdrcující dopady na už tak zbídačenou palestinskou ekonomiku. Rakety dopadly i na areál Islámské univerzity.

Libanon v plamenech. S politováním musíme konstatovat, že tyto události v Gaze jsou zastíněné neméně tragickými událostmi v Libanonu. Obě tyto události mají mnoho společného -- záminkou pro izraelskou agresi byly únosy příslušníků izraelských armádních sborů, strádání a utrpení civilního obyvatelstva atd. Ale jedna věc je odlišuje a na poli mezinárodní politiky mezi nimi tvoří hlubokou propast -- Izrael při svých útocích proti Hizballáhu útočí na suverénní stát -- Libanon.

Ale nebyl by to stát Izrael, kdyby si sám nevybíral, jaké rezoluce či výtky od mezinárodních organizací bude respektovat, naplňovat nebo si je bude brát k srdci, a tak se děje i v těchto dnech.

Izrael odmítá zastavení náletů na Libanon nejen v jižní oblasti (z jižního Libanonu odešla izraelská armáda po 18 letech 26. 6. 2000), pokud nedojde k propuštění dvou unesených vojáků z 12. 7. 2006 a Hizballáh nebude vytlačen od hranic s Izraelem hlouběji do vnitrozemí a jeho pozice budou pak nahrazeny jednotkami stále libanonské armády.

Můžeme mluvit pouze o nevkusném vtipu, když izraelská vláda deklaruje svou agresi za záchrannou operaci. Izraelská tajná služba je jedna z nejproslulejších na světě, že by nedokázala najít místo, kde jsou zadrženi jejich vojáci?

Globální válka

Jsou to však Spojené státy, který tuto válku financují a kontrolují. Každý rok dávají Izraeli 3 miliardy dolarů na vojsko. Na začátku aktuálního tažení proti Gaze dodaly Izraeli spěšně inteligentní střely a pokračují v dodávkách paliva pro letadla, která bombardují Libanon.

Izraelské noviny Jediot Ahronoth psaly 24.července: "Ministryně zahraničí USA Condoleezza Rice nepřijede, aby tlačila na zastavení palby ze strany Izraele. Naopak, přijede, aby zkontroloval sama, že nezmeškáme v této válce příležitost být prodluženou rukou Spojených států."

Hizballáh je libanonské národně osvobozenecké hnutí, jež bylo založeno na sebeobranu proti izraelské invazi v roce 1982 a má podporu z Íránu a Sýrie. Podle představ USA by izraelská agrese měla skončit úplnou porážkou Hizballáhu, aby tak zabránila vzniku podobných hnutí v dalších nepopulárních arabských režimech, jako jsou Saudská Arábie, Jordánsko či Egypt.

Zároveň chtějí Spojené státy dát lekci Íránu, aby jim nestal v cestě pro ovládnutí Blízkého Východu a jeho ropných zásob.