Zatímco u nás se prezident republiky ani vládní a političtí představitelé touto otázkou buď vůbec nezabývají či pouze okrajově, třebaže podle průzkumu jsou čtyři pětiny občanů proti takové základně, v Polsku se o této otázce hovoří již dlouho, jak mezi představiteli minulé vlády levého středu tak i v nynější výrazně proamerické pravicové vládní administrativě bratří Kaczyńských.

Je proto zajímavé, že prezident Lech Kaczyńsky podle britského liberálního listu THE GUARDIAN vyjádřil znepokojení, že by tato americká základna na polském území měla mít exteritoriální status bez polské kontroly. List dále uvedl, že podle informací z vládních zdrojů jsou i obavy, aby základna nevedla k narušení již dnes nepříliš dobrých styků s Ruskem. Vazbu amerického raketového deštníku v Evropě na Rusko si ostatně uvědomovala již předcházející vláda, jejíž mluvčí již před rokem řekl britskému novináři, že umístění takové základny v Polsku by měly přecházet konzultace s Moskvou. Polští politici přes všechnu svou úzkou spolupráci s Washingtonem - od které očekávají jeho podporu stát se regionální mocností - neztrácejí se zřetele širší politické a vojenské důsledky amerického raketového záměru a nechtějí, aby na to doplatily polské národní zájmy.

Ostatně Rusko se k americkému záměru již několikrát jasně vyjádřilo, ovšem naše sdělovací prostředky, politici, či Černínský palác to buď nevěděli, či to nepokládali za důležité. Jako první se k americkému záměru vybudovat raketové základny v Polsku či v České republice, případně v Maďarsku vyjádřil náčelník hlavního štábu ruských ozbrojených sil armádní generál Jurij Balujevskij. Prohlásil, že tento problém je v Rusku pečlivě sledován a bude vyhodnocen s konečnou platností až budou známy parametry tam umístěných raket. V každém případě však Rusko pak učiní nutná vojenská protiopatření. Mnohem podrobněji se k možnosti výstavby raketových základen u nás či v Polsku jako součásti obranného štítu USA vyjádřil v době, kdy k nám přijela delegace amerických vojenských expertů, ruský raketový odborník a bývalý šéf štábu raketových vojsk generál-plukovník Viktor Jesin.

Ve svém prohlášení uvedl, že "bude-li americký antiraketový systém vytvořen v České republice, v Polsku či v Maďarsku, Rusko bude nuceno přijmout vhodná protiopatření a neutralizovat tyto systémy, aby si zachovalo svůj odstrašující raketový potenciál. Charakteristiky tohoto amerického systému, který má být vytvořen v těchto zemích zatím nejsou známy a proto nemohou být jeho parametry proto vyhodnoceny. Přesto však již nyní lze jen ztěží věřit tvrzení politiků a vojenských představitelů USA, že tyto raketové základny mají být obraným štítem proti iránským raketám!"

Toto americké tvrzení ovšem neberou vážně jenom ruští generálové ale všichni, kteří něco vědí raketách dlouhého doletu, o jejich parametrech a způsobech obrany proti nim. Především iránské rakety, které má Teherán k disposici, mají podle amerických informací akční rádius 2500 kilometrů a mohou proto ohrozit jen Izrael, Turecko, či americké spojence a základny USA na Blízkém východě a proto by měly být umístěny jinde. Podle materiálů Pentagonu o zásadách raketové obrany je totiž umístění antiraketových sil optimální v oblasti, kde končí vzestupný segment útočící rakety (boosting segment) a začíná střední segment (midcourse segment), v němž tato raketa dosáhne svého nejvyššího bodu v balistické křivce. A zde mají být umístěna hlavní antiraketová sila. To ovšem není ani u nás ani v Polsku, ale v oblastech mnohem blíže k Iránu. A to platí i pro případ, že by se v příštích letech zvětšil akční rádius těchto raket na 3500 až 4000 kilometrů, tedy do oblasti u naší země.

Je jasné, že umístění amerických raketových základen na území blíže k Rusku znamená výrazné posílení raketových kapacit USA, protože poslední americké rakety středního doletu typu "Pershing" byly po dohodě se SSSR v osmdesátých letech minulého století staženy z Německa a ruské rakety podobného typu z NDR, Polska a Československa. Američtí neokonzervativci, do jejichž řad patří i ministr obrany Donald Rumsfeld, považovaný za "jestřába", chtějí těmito raketovými základnami významně posílit oslabující se postavení USA jako jediné světové supervelmoci v době, kdy se začíná prosazovat multipolární svět.

Je proto nutné požadovat, aby naši politici a vojáci, o sdělovacích prostředcích nemluvě, chápali americkou žádost v širším kontextu záměrů a cílů, jež nemají nic společného ani s NATO, ani s našimi národními zájmy. Jako středoevropský stát, který v minulém století obnovil svou nezávislost a zažil dvě okupace, má dnes eminentní zájem, aby se nezačal znovu křísit nový systém dvou velmocí a jejich spojenců a aby se nevyvolávalo v Evropě nic, co by mohlo znamenat návrat k nějakému novému druhu jakési "studené války". Nové, demokratizující se Rusko nepředstavuje nyní pro nás ani pro jiné evropské země žádnou hrozbu. Budoucnost je proto ve spolupráci a v dobrých vzájemných kontaktech. Snahy některých sil ve Washingtonu usilovat o udržení stejného světové postaveni jako v dobách, kdy Jelcinovo Rusko ekonomicky živořilo na troskách Sovětského svazu a Čína teprve začínala svůj rychlý ekonomický vzestup, neodpovídá realitám a duchu doby. A není v našem zájmu se do této velmocenské hry zapojovat a podporovat ji.

Podle průzkumu je 82 procent českých občanů proti a pouze 17 procent pro umístění raketové základny na našem území. Americký požadavek plně podporují pouze ODS a lidovci, zelení jsou spíše proti, komunisté rozhodně proti a sociální demokrati musí brát v úvahu podle Jiřího Paroubka náladu lidí a proto požadují referendum. Samozřejmě jsou u nás pravicoví politici i publicisté, kteří svými postoji k této otázce dokazují, že mají stejnou morálku jako někdejší komunisté, pro které bylo samozřejmostí každý požadavek velkého spojence splnit, tentokrát jsou to ovšem USA. Není možné dopustit, aby se tato záležitost projednala a schvalovala pod americkým tlakem rychle a bez rozsáhlé debaty veřejnosti v nové vládě a v nové sněmovně, aniž by se připustilo zjistit názor občanů v referendu. Politici z levé i pravé části spektra by si měli uvědomit, že je pro ně velice riskantní prosazovat něco, co odmítají čtyři pětiny občanů, protože jsme letos ve volebním roce. A tehdy mají občané možnost usměrnit politiky jediným způsobem, který na ně platí, volebním lístkem.

Naši občané měli již od zrodu Československa vždy dobré vztahy k USA, jejichž vedení se v první světové válce zasloužilo o obnovu naší samostatnosti a v této tradici chceme všichni pokračovat. Ale to neznamená podporovat politiku, kterou nepovažujeme v souladu s našimi národními zájmy, či která by hrubě narušovala naše vztahy k jiným zemím, jež jsou též pro nás důležité, jako v tomto případě Rusko. Ostatně celý americký antiraketový systém je zatím pouze ve stavu pokusů, z nichž polovina byla neúspěšná a nebyly provedeny ani v bojové simulaci. A ty iránské rakety dnes nedoletí ani k nám, natož do USA. Nebude-li navíc k ostatním přitupováno z pozice pána světa a s arogancí, je možné i tento problém řešit jinou cestou.