Rozloha: 637 657 km2 Poloha: 41°-52° v. d. a 2°-12° s. š. Využití plochy: 2% orná půda, 69% pastviny, 26% lesy, 3% ostatní Reliéf: nejvyšší bod - Shimbiris (2 416 mnm), nejnižší bod - Indický oceán (0 mnm) Vodstvo: nejdelší řeka - Shabeelle (1950 km) Klima: tropický pás Biotop: savany

Hlavní město: Muqdisho (Mogadišo, 900 000 obyv.). Další města (tis. obyv.): Hargeisa 400, Kismayu 200 . Správní členění: 18 oblastí - Awdal, Woqooyi Galbeed, Togdheer a Sanaag na severu země tvoří tzv. Somaliland na severozápadě země (ve hranicích bývalého britského Somálska; prohlásil se nezávislou jednotkou v r. 1991, avšak mezinárodně nebyl uznán) plus oblast Sool, která je spravována Somalilandem, ale kterou si nárokuje rovněž Puntland. Oblasti Bari, Nugaal, Mudug, Galguduud, Hiiraan, Shabeellaha Dhexe, Shabeellaha Hoose, Banaadir, Bakool, Bay, Gedo, Jubbada Dhexe, Jubbada Hoose. Vyhlášení nezávislosti: 1960.

Forma vlády: bezvládí. Státní zřízení: republika. Hlava státu (do 2004): Hassan Salad Abdikassim , dnes Muhammad Abdi Yusuf. Předseda vlády (do 2004): Muhammad Abdi Yusuf, dnes Ali Mohamed Geedi, místopředseda vlády a ministr vnitra Hussein M. Farah Aidid, místopředseda vlády a ministr financí Salim Aliyow Ibroow, místopředseda vlády a ministr informatiky Mohamuud Abdullahi Jama . . Členství: OSN, MMF, SB, Liga arabských států, African Union (AU), Common Market for Eastern and Southern Africa (COMESA) .

Republika prezidentského typu; od r. 1991 však mimo tzv. Somaliland bez centrální správy. Po létech bojů a složitých jednání byl r. 2004 ustanoven parlament, zvolen prezident a počátkem 2005 jmenována vláda, která však díky nevyřešené bezpečnostní situaci v hlavním městě Mogadishu má své sídlo stále v keňském Nairobi (květen 2005). Hlavní politické strany: United Somali Congress (USC) - vznikl v r. 1989; v r. 1991 svrhl Siada Barre, později se spojil se Somali National Alliance; Somali Salvation Democratic Front - původně (od r. 1978) hnutí odporu proti režimu Siada Barre; nyní představitel zájmů Puntlandu. Další strany/seskupení: Somali Patriotic Movement, Southern Somali National Movement, National Salvation Council, National Somali Front, Rahawayn Resistance Army .

Počet obyvatel (2004): 8 304 601 Hustota zalidnění: 13 obyv./km². Národnostní složení: Somálci (85 %), Bantu, Arabové . Náboženství: sunnitští muslimové 99%, islám celkem 99,9%, křesťanství 0,1 %. Věkové složení: 0-14 r. 44,54%, 15-64 r. 52,69%, nad 65 r. 2,77%. Roční přirozený přírůstek: 3,41% . Střední délka života - muži: 44,99 let, ženy: 48,25 let. Gramotnost: 24% Urbanizace: 27,9%. Úřední jazyky: somálština (oficiální), arabština, italština, angličtina

Tvorba HDP: 30% služby, 10% průmysl, 60% zemědělství. Zaměstnanost: 29% služby a průmysl, 71% zemědělství . HDP (parita kupní síly): 4,361 mld. USD. HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 500 USD. Inflace (2003): více něž 100%. Hospodářský růst: 2,1%. Nezaměstnanost: - Dluh (2000): 2,6 mld. USD. Zemědělství - sklizeň: kukuřice, sorgo, cukrová třtina, podzemnice olejná, sezam banány. Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, velbloudi. Průmysl - těžba: kamenná sůl. Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 100%. Průmysl - energetika (výroba): 260 mil. kWh. Průmysl - energetika (spotřeba): 241,8 mil. kWh. Vývoz: dobytek, banány, ryby. Dovoz: potraviny, stroje, ropa. Odběratelské země: SAE, Jemen, Omán. Dodavatelské země: Džibutsko, Keňa, Brazílie, Thajsko. Doprava: 0 km železnice, 22 100 km silnice. Měna: somálský šilink (SOS) = 100 centů. Somaliland zavedl svoji vlastní jednotku Somaliland Shilling (SolSh). Běžně se používají měny sousedních arabských zemí; v obchodním styku se používá USD. Většina obchodu Somálska je realizována prostřednictvím kanceláří v Dubaji, který tak je efektivním obchodním centrem země. Většina dovozů rovněž prochází Dubají, kde jsou překládány z větších plavidel na malé plachetnice (pouze Boosaaso a Berbera jsou schopny, vzhledem k relativně dobré bezpečnostní situaci, přijímat větší plavidla).

Státní svátky: 1. leden Nový rok 1. květen Den práce 26. červen Den nezávislosti 1. červenec Den založení republiky Kromě výše uvedených se slaví rovněž muslimské svátky Id al-Fitr, Id al-Adha a Ashura, jejichž konkrétní datum závisí na muslimském kalendáři. .

Vstup do OSN: 1960, internetová doména: .so, internetových uživatelů: 89 000. 40 největší stát na světě. Čas k SEČ: +2hod.

Stát ve východní Africe u Indického oceánu v tzv. Africkém rohu. Od 7. století zakládali Arabové obchodní stanice na pobřeží, které zůstalo pod arabským vlivem až do 19. století, kdy se o Somálsko začaly zajímat evropské velmoci. Somálské území bylo do konce 19. století rozděleno na několik teritorií: Francouzské Somálsko (dnešní Džibuti ), Italské Somálsko (východní část), Britské Somálsko (severní část). Italské Somálsko bylo po italsko-habešské válce spojeno roku 1936 s Etiopií v Italskou východní Afriku . Z této oblasti pak vedla fašistická Itálie útok proti Britskému Somálsku, které roku 1940 obsadila. O rok později dobyli Britové ztracené území a postupně obsadili i Italské Somálsko, které okupovali až do roku 1950. Část somálského území (Ogaden) byla předána sousední Etiopii. Roku 1949 bylo na území Italského Somálska z rozhodnutí OSN vytvořeno poručenské území pod italskou správou. Roku 1960 došlo k sjednocení obou bývalých kolonií a vytvoření jednotného a nezávislého Somálska. V 70. letech se dostalo Somálsko do konfliktu s Etiopií kvůli sporným územím, od konce 80. let byla země zachvácena občanskou (klanovou) válkou, která vyústila ve faktické rozdělení země mezi jednotlivé politické frakce. Na severozápadě země došlo v roce 1991 k odtržení oblasti, která se vyhlásila nezávislou republikou Somaliland. Intervence vojsk OSN v roce 1993 skončila neúspěchem. V roce 1994 sice podepsali představitelé dvou nejsilnějších znepřátelených frakcí Alí Mahdí Mohammed a Mohammed Farah Aidíd prohlášení vyzývající k příměří, ale v roce 1995 vypukly nové boje. V červenci 1996 samozvaný prezient Aidíd po zranění zemřel.Stát ve východní Africe u Indického oceánu v tzv. Africkém rohu. Od 7. století zakládali Arabové obchodní stanice na pobřeží, které zůstalo pod arabským vlivem až do 19. století, kdy se o Somálsko začaly zajímat evropské velmoci. Somálské území bylo do konce 19. století rozděleno na několik teritorií: Francouzské Somálsko (dnešní Džibuti ), Italské Somálsko (východní část), Britské Somálsko (severní část). Italské Somálsko bylo po italsko-habešské válce spojeno roku 1936 s Etiopií v Italskou východní Afriku . Z této oblasti pak vedla fašistická Itálie útok proti Britskému Somálsku, které roku 1940 obsadila. O rok později dobyli Britové ztracené území a postupně obsadili i Italské Somálsko, které okupovali až do roku 1950. Část somálského území (Ogaden) byla předána sousední Etiopii. Roku 1949 bylo na území Italského Somálska z rozhodnutí OSN vytvořeno poručenské území pod italskou správou. Roku 1960 došlo k sjednocení obou bývalých kolonií a vytvoření jednotného a nezávislého Somálska. V 70. letech se dostalo Somálsko do konfliktu s Etiopií kvůli sporným územím, od konce 80. let byla země zachvácena občanskou (klanovou) válkou, která vyústila ve faktické rozdělení země mezi jednotlivé politické frakce. Na severozápadě země došlo v roce 1991 k odtržení oblasti, která se vyhlásila nezávislou republikou Somaliland. Intervence vojsk OSN v roce 1993 skončila neúspěchem. V roce 1994 sice podepsali představitelé dvou nejsilnějších znepřátelených frakcí Alí Mahdí Mohammed a Mohammed Farah Aidíd prohlášení vyzývající k příměří, ale v roce 1995 vypukly nové boje. V červenci 1996 samozvaný prezient Aidíd po zranění zemřel.

Zdroj ZDE