14. 7. 2006
Alenka v říší divůPolemika s článkem Josefa Víta: "Jak pracují média" Autor oponoval reálnosti politických slibů ODS na snížení počtu úředníků ve státní správě. Ačkoli nejsem příznivec ODS a mohu mít jakékoli pochybnosti o plnění předvolebních slibů, za prvné bych rozlišoval mezi zaměstancem státu a úředníkem státní správy. Souhlasím, že plošné propouštění je nemyslitelné, jistě je mnoho druhů státních zaměstnanců, jejichž počty jsou nedostatečné, ať už se jedná o zmíněné učitele, lékaře, policisty či další. . |
Na druhou stranu stát zaměstnává opravdu velké množství lidí, jejichž produktivita nepřekračuje 10%. Před deseti lety jsem pracoval jsem na Okresním úřadě města v jižních Čechách na pozici informatika a z mého pohledu nepřekračuje průměrná produktivita zaměstanance takového úřadu 30%. Přičemž úřad hostil takové skvosty jako "Oddělení stížností a petic", kde seděli dva zaměstnanci, jejichž kompletní pracovní náplň byla nechat po budově periodicky kolovat tiskoviny pro zaměstnance, nové zákony apod. a čekat na podání případné stížnosti od občanů, jejichž počet za rok se dal vyjádřit v jednociferným číslem. Dalším úžasným oddělením byl "Referát obrany a ochrany" jehož osm! zaměstnanců bylo zodpovědných za rozmístění a udržování systémů pro varování a integraci složek při různých katastrofách. Byla tam i další oddělení, jejichž důležitost vystihoval fakt, že při pracovní době 7:00 - 15:30 zaměstnanci odcházeli v 9:00 na "oběd" a vraceli ve s železnou pravidelností ve 14:45. A tak dále a tak dále. Můžete správně namítnout, že došlo k tzv. reformě státní správy, okresní úřady již neexistují, nicméně počet úředníků zůstal stejný, ne-li vyšší. Jen se přesunuli do městských či krajských úřadů. Před dvěma lety jsem pracoval pro dceřinou společnost velké celoevropské společnosti s širokým záběrem v poskytování služeb a řešení v oblasti výpočetní techniky a v produkci stovek druhů výrobků spotřební a jiné eletroniky. Jako takoví jsme se účastnili jistého projektu jehož zadavatelem bylo Ministerstvo zeměděství a (nemohu být zcela konkrétní) šlo o přípravu informačního systému k jisté agendě směrem k EU. Když pominu fakt, že všechny společnosti, které se projektu (za přibližně půl miliardy) účastnily, byly placeny od hodiny práce člověka na projektu způsobem: "Dneska je schůze k projektu XY, naše firma vyšle 4 lidi - nezašel bys to tam odsedět, dostaneme to zaplacené," tak jsme objevili takové bonbonky, jako že ministerstvo zaměstnává určitých 50 lidí, sedících v jisté budově v Praze, jejichž agenda byla zrušena před dvěma lety, šéf převelen do jiné funkce, ale daní "úředníci" vesele chodí do práce, bez náplně, bez vedení a pobírají plat. To si připadáte jak Alenka v říší divů. A to byl náhodně objevený střípek. Z výše uvedného i z mnoha dalších neuvedených příkladů nemám naprosto žádnou pochybnost, že stav úředníků může by mohl být snížen o 50%, aniž by si toho kdokoli všiml a mělo to jakýkoli negativní vliv na fungování. Jediným rozdílem by byl fakt, že by tzv. úředníci přečetli mnohem méně novinových článků, nestihli si u kafe sdělit všechny novinky ze života společnosti se svými kolegy a nadpoloviční část pracovní doby se věnovali tomu, za co je daňoví poplatníci živí. Na závěr bych rád dodal, že Jan Čulík má naprostou pravdu v dodatku, že státní správa ve většině případů naprosto zanedbává možnosti komunikovat elektronicky či poštou, což je samozřejmě také způsob jak významně snížit vytížení úředníků a ušetřit nezanedbatelný čas občana, který musí úřady navštěvovat osobně a pouze v místě trvalého bydliště. |