14. 7. 2006
Národní fronta GreenpeaceV jednom ze svých (ne)pravidelných komentářů k činnosti české pobočky Greenpeace jsem nedávno napsal, že její kampaň proti geneticky modifikovaným potravinám (GMO) zřejmě připravuje člověk, který na základní škole propadl z přírodopisu. V tomto názoru mně teď znovu utvrdilo tažení Greenpeace proti výrobkům ze zvířat krmených GMO. Přes řadu odborných výhrad snad ještě lze pochopit, že se někdo z čistě psychologických důvodů bojí jíst GMO plodiny. Stejně jsem kdysi s lehkým úsměvem chápal svého dědu, který odmítal jezdit metrem - prostě proto, že to pro něj bylo příliš nové a nezvyklé. Věcí, se kterými nemáme zkušenost a jejichž podstatě nerozumíme, se prostě bojíme, dokud si na ně nezvykneme. |
Strach z masa a mléka prasat a krav, které si pochutnávají na (dejme tomu) siláži z GMO kukuřice se už ale podobá strachu z uhranutí zlou čarodějnicí. Nemá naprosto žádný racionální základ. Každý, kdo zdárně absolvoval základní školu, totiž ví, že během trávení jsou bílkoviny rozkládány až na své základní stavební kameny. Do živočišných produktů se tedy nemůže přenést žádná genetická informace z potravy. Je to podobné, jako kdybyste věřili, že když spálíte rozečtenou detektivku, můžete si v obláčcích kouře, stoupajících k obloze přečíst, kdo je vrah. Nebo jako kdybyste si mysleli, že když sníte kus hovězího, narostou vám kvůli přenosu kravské DNA rohy. Zhruba před rokem jsem podobný dotaz položil předsedovi České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy, profesoru Jaroslavu Petrovi z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Odepsal mi: "V odborné literatuře jsem nenašel skutečně fundovanou studii, která by prokázala, že něco z GMO krmiva "přelézá" do produktu živočicha, který toto krmivo konzumuje. Obecně platí, že se produkty zvířat krmených GMO a GMO-free krmivy neliší. Existují skutečně extrémní studie na myších, které dokazují, že s potravou přijatá DNA ?přelézá? u březích samic dokonce i do těla plodu, ale ty jsou obecně považovány za metodicky chybné a realitě neodpovídající. Z toho, co jsem si ve vědeckých publikacích do dnešního dne přečetl vyplývá, že je jedno, jestli krmíte zvíře GMO nebo GMO-free krmivem. Je to jedno z hlediska zdravotního stavu zvířete a je to jedno z hlediska kvality jeho produktu. Existují výjimky. Znám dvě studie na kuřecích brojlerech, kde byla kuřata krmená GMO zdravější, protože krmená GMO kukuřice nebyla napadena zavíječem, nezaplísnila se a neobsahovala karcinogenní mykotoxiny." Tolik názor nezávislého odborníka. Kampaň Greenpeace proti produktům ze zvířat krmených GMO ale především obsahuje zásadní vnitřní rozpor, nad kterým zůstává stát zdravý selský rozum. V prvním odstavci aktivisté prosazují povinné značení těchto produktů a píší, že pouze to nám může zaručit "skutečnou svobodu výběru". V posledním odstavci pak uvádějí: "Greenpeace pokračuje ve své kampani proti GMO v potravinách na českém trhu." Skutečná svoboda výběru tedy podle Greenpeace znamená, že si sice smíte zvolit, co dáte do košíku, ale jen z těch potravin, které vám oni sami dovolí. Aktivisté se zjevně poučili ve volbách před listopadem 1989, kdy jsme si mohli zcela "demokraticky a svobodně" vybírat jen mezi kandidáty Národní fronty. Spíš má ale pravdu Patrick Moore, spoluzakladatel Greenpeace a dlouholetý šéf její kanadské pobočky i mezinárodního ústředí. V roce 1986 Moore z Greenpeace znechuceně odešel, protože aktivisté podle jeho názoru "opustili vědu a logiku" . Opuštění vědy dnes potvrzuje fakt, že Greenpeace ve své kampani proti GMO ignorují základní biologické poučky. Opuštení logiky pak jasně dokládá jejich představa "skutečně svobodného výběru", který nastane teprve díky zákazu GMO. |