19. 6. 2006
Tisíce dětí z Východu a Afriky pracují v Británii jako otrociPod tímto titulkem informoval zpravodaj Jan Rovenský v Právu o situaci dětí z Asie a Afriky ve Velké Británii. Za tyto děti jejich rodiče zaplatili gangům tisíce liber, aby jim zajistili lepší život ve vysněném ráji na Západě. Ve skutečnosti tyto děti ve "vysněném ráji" nastupují ihned do práce. Děti žijí v děsivých podmínkách a jsou oběťmi fyzického bití. Často jsou sexuálně zneužívány. Otrocké práce vykonávají v restauracích, dílnách na výrobu sportovního oblečení nebo i na výrobu marihuany. Mnoho z nich je zneužíváno v sítích pedofilů. O tom všem informoval konzervativní list Sunday Telegraph. |
Podklady získal od dětského fondu OSN UNICEF a dalších charitativních organizací. Tyto organizace píší o "šokujícím a krutém zneužívání dětí" v Británii. Nejhorší situace je v Londýně, Newcastlu, Manchesteru a Liverpoolu. Tyto organizace apelují na vládu, aby zasáhla proti situaci, která "se začíná zcela vymykat kontrole". Ale to není jen otázka Británie. Tyto gangy operují v celé západní Evropě a obdobná situace je stejná i tam. V celé západní Evropě to může představovat desetitisíce dětí-otroků. Prostě novodobé otroctví dětí je výnosné a proto jen tak nezmizí. Zvláště, když Británie neratifikovala Evropskou smlouvu proti obchodování s lidmi. Britská vláda se problémem vůbec nezabývá a k takovým dětem se chová jako k nelegálním přistěhovalcům se všemi důsledky. Nemohu jinak, ale tato situace je normální a charakteristická pro kapitalistickou společnost. Nemá cenu se nad tím pokrytecky pohoršovat. Na veřejnosti mají plná ústa humanity a lidských práv, ale doma nebo ve svém podniku mají dětské otroky. Proč ne, že? Samozřejmě se to netýká velkých firem, ale špínu to vrhá na celou společnost. Ani nejhorší antikomunista nemůže říci, že by něco takového mohlo existovat v socialistickém hospodářství. Nevím, zda v Británii ještě platí zákon z roku 1948, který zakazoval práci dětí mladších 8 roků delší než 14 hodin denně. Ale stejně bych pochyboval, že novodobí otrokáři by se jím řídili. Kde není žalobce, není soudce. Celé to souvisí s obchodem s lidmi. Obchodování s děvčaty je normální, skoro legální obchodní činnost. Kapitalistická společnost není schopna ani ochotna se s tím vypořádat. Bordely najdete v každé ulici ve velkých městech Evropy. A nikoho nezajímá, kolik dívek je tam dobrovolně a kolik z donucení. Kolik z nich jelo do západní Evropy za slušnou prací a skončilo v bordelech. Pokud by se někdo pohoršoval nad termínem bordel, tak nevím, proč bych měl na takovou činnost vymýšlet nějaké eufeministické termíny. Že se obchod rozšířil i na děti, je také normální. Kde je poptávka, je i nabídka. Základní zákon kapitalismu. Ale co je to za lidi, kteří využívají dětskou otrockou práci? Určitě jsou to na veřejnosti úctyhodní občané, kteří chodí v neděli do kostela a vedou svoje děti ke vzdělání a poctivosti. Nakonec ale jejich děti skončí také jako otrokáři. Peníze nesmrdí. A jakýkoli prostředek k jejich získání je dobrý. Když jsou to dětští otroci nebo ukrajinská děvčata, tím lépe. Alespoň nemusí platit daně. Další požadavek kapitalismu -- neplatit daně. To všechno je obraz společnosti, kterou u nás tak obdivujeme a kterou nám dávají za vzor. To, že taková společnost není schopna se s něčím takovým vypořádat, o ní vypovídá všechno. To všechno je příznačné pro společnost, ve které úspěch je vším a úspěch se měří penězi. Charakter je překážkou úspěchu. Peníze jako jediný bůh a všechno ostatní je vedlejší. Lidskost je vyhrazena pro ty hloupé a neschopné. Děkuji nechci. |