19. 6. 2006
Ulicemi Prahy prošli stoupenci DIY kulturySvobodná tekno kultura, to není jen Czechtek, kolem něhož se již po několik let konají v době okurkové sezony pravé mediální a politické saturnálie. Jiným projevem této tvořivé kultury je již čtvrtým rokem konaný Do It Yourself Karneval. Buďme rádi, že zůstal až na pár výjimek ušetřen zájmu médií a nedošlo k jeho zařazení do zpravodajského spektáklu -- a to navzdory tomu, že za ním páni novináři nemuseli jezdit do odlehlých koutů země, ale stoupenci alternativní kultury jim pochodovali přímo pod nosem centrem Prahy. Videogalerie karnevalu
ZDE tajní policisté na karnevalu
ZDE |
Do It Yourself Karneval se koná proto, aby dal prostor pro tvořivost stoupenců tekno kultury a ukázal je obyvatelům hlavního města přímo, bez zprostředkování médii, která své informování obyčejně redukují na několik stereotypních obrázků. Akce se konala v letech 2003 a 2004, loni proběhla dokonce dvakrát. Jednou na jaře -- a podruhé mimořádně v září, jako protest proti rozehnání Czechteku. Dodejme, že jako protest mimořádně nápaditý a vydařený, protože narozdíl od některých demonstrací proti policejnímu zásahu bez politických parazitů a jiných dalších chytráků, protest ne prostřednictvím hesel, sloganů a skandování, ale ukázáním pestrosti a barevnosti vlastní alternativy. Do It Yourself Karneval letos proběhl v sobotu 17. června. Již tradičně se na Strahově setkala -- a to i navzdory občasnému dešti -- spousta vtipných a nápaditých masek a rovněž asi dvacet nákladních aut se zvukovou aparaturou. Krátce po čtvrté hodině následoval průvod dvou až tří tisíc lidí -- nejprve dolů ze Strahova na Újezd a pak přes Národní třídu na Václavské náměstí a po krátké zastávce na Hlavní nádraží, kde se účastníci akce zčásti dále věnovali tanci, ale ve většině se postupně rozešli. Akce nebyla "politická" v tom smyslu, že by prvoplánově demonstrovala "za" něco nebo "proti" něčemu. I přesto měla nepominutelný politický rozměr, či spíše rozměry. Na prvním místě bylo nepřehlédnutelné, že účastníci oblečením, samolepkami, ale i občasnými ironickými citacemi mezi hudbou dávali najevo, jak neoblíbený je u nich stále ještě předseda vlády Paroubek. Není se čemu divit, způsobem, jakým obhajoval brutální rozehnání loňského Czechteku a přihlouple a měšťácky atakoval účastníky Czechteku, si celkem logicky vykoledoval jejich nelásku a to, že se stal symbolem represí proti tekno kultuře. Naléhavě to připomíná hloupost a kulturní zabržděnost, ba konzervativismus české levice (a té parlamentní dvojnásob). Na druhé straně je třeba vidět, že xenofobii vůči stoupencům tekna šířili rovněž (a možná především) pravičáci. To pro pravicové komentátory v českém tisku byli účastníci Czechteku "lidské kobylky" (Lidové noviny v roce 2004), eventuelně "teroristé" (MF Dnes v témže roce). To pravicoví politici se až do roku 2005 domáhali zásahu a kritizovali policii za nečinnost. Reagovat jen na Paroubka znamená vybrat si jeden laciný symbol a zavírat oči před souvislostmi. To je ovšem jen ta méně důležitá politická rovina akce. Mnohem důležitější je její kulturně-politický aspekt. Manifestace tvořivosti, karneval plný masek, zde vystoupila v implicitním protikladu vůči uniformitě. Proti efektivitě velkoměsta coby mechanismu se postavily hra a organický pohyb, proti hluku hudba, byť hudba svérázná, ztechnizovaná. Tekno subkultura se svým způsobem vřazuje do tradice zahájené už romantismem -- jako vzpoura spontaneity a přírodnosti proti osvícenstvím prosazené technologické efektivitě. Aby bylo jasno: vzpoura, nikoli revoluce. Nejde o to se navrátit do předtechnických či předosvícenských dob, o úplné opuštění měst, o naprostý návrat k nomádství. Jde o obohacení našich životů prvky, které efektivita, standardizace, normalizace a panství technologie popřely nebo oslabily -- a arciže ne v jejich původní podobě, ale právě v kombinaci a s použitím výdobytků osvícenství a efektivity (to se ostatně odráží i v estetice tekno kultury s jejím propojováním technického s organickým). Nejde o návrat na stromy či do venkovských komun, nejde o úplné popření technologie a masové výroby, jde o to i v dnešní realitě pocítit sounáležitost s přírodou, mezilidskou sounáležitost a neodcizenou tvořivost ve smyslu do it yourself... Chtít, aby něco takového pochopili čeští novináři, je, jak svého času napsal Egon Bondy, "jako kázat Eukleida kobylce luční". To dobře ukázala zpráva ČTK, vydaná na stránkách ČT24 (http://www.ct24.cz/zdomova/index_view.php?id=173802). Její autor se zjevně nebavil s účastnicemi a účastníky akce, o těch akorát zmínil, že byli zmoženi, za což krom sluníčka mohl "patrně i alkohol". Jeho jediným zdrojem byla mluvčí policie a policajt z terénu, takže se čtenáři dozvěděli především to, že se akce zcela nedržela předepsané trasy a neskončila přesně včas. Policista v terénu prý také autorovi zprávy řekl, že pořadatelem akce byla "Alternativní kultura DIY", což bylo ve zprávě zopakováno s velkým počátečním A, jako kdyby se jednalo o nějakou organizaci. Dále se čtenáři mohli ze zprávy dozvědět to nejdůležitější -- že totiž akce "zcela přehlušila i fotbalové fanoušky, kteří v dolní částí náměstí povzbuzovali český tým, který na šampionátu zápolil s Ghanou." Bezděčně tím připomenula pěknou asymetrii -- spontánní oslavy vítězství "našich" fotbalistů a podobné profesionálně-sportovní havěti se velmi často nenahlašují, řádění fanoušků je přijímáno mnohdy s pochopením. Nešťastní profesionální sportovci, tento triumf modernistické efektivizace prováděné přímo na lidských tělech, jsou přece "naši kluci", zatímco alternativní kultura, která představuje přinejmenším skrytou vzpouru proti této efektivizaci, je pro novináře pouze policejní problém. |