Ve dnech následujících však velmi zaujaly novinářsky i občansky odvážné sloupky redaktorů Britských listů Š. Kotrby a J. Čulíka. Zvláště pak Čulíkův sloupek "Začíná Čechy ovládat strach?" udeřil přímo na hlavičku. Dovolím si řečnické otázce oponovat: Čechy strach již ovládá. Předvolební fanatismus české pravice, zejména pak té nejkonzervativnější, tedy ODS, vedený dle hesla "účel světí prostředky", působil podprahově na nejnižší pudy mnoha lidí.

Výroky typu "přijde noc dlouhých nožů" a "shit", příprava slovní pyrotechniky už v závěru roku při projednávání zákona o neziskových zdravotnických zařízeních. Politické debaty šířené všemi televizemi změněné začasto v sebestředné a dryáčnické divadlo. V této záplavě špíny -- nejen té mediální -- se polévka nenávisti vůči levici natolik přesolila, že vyznění bylo takřka estrádní.

Vzpomeňte na nezapomenutelný "výstup" Saši Vondry, tohoto "hrdiny" českého disentu, z něhož v primáckém Posledním souboji dva dny před volbami nenávist doslova tekla a jeho tělo se prohýbalo pod tíží žluče jako prut.

Pokud by se tento člověk, nedejbože, stal nějakým významným státním zaměstnancem (vždyť za dobré vystoupení ve prospěch ODS by měla následovat odměna), měla by Prima daňovým poplatníkům zopakovat Vondrovu kreaci.

To, co teď vzpomínám, jsou jen malé střípky veliké mozaiky arogance, hrubosti, narcismu, velikášství, přetvářky a viditelné nadrženosti na uchopení moci, která se stala vysvědčením demokratů zvaných občanských pro začátek nového volebního období. Jak minulé volební období zakončili, tak nové začali....

A to Jan Čulík píše o nenávisti vůči sociálním demokratům. A což vůči levici radikální, vůči komunistům!!! Nálepky na dveřích členů okrskových volebních komisí za KSČM s lebkou a zkříženými hnáty, dopisy se šibenicí, sprostoty v elektronické poště i na tričkách "proti komunismu", výzvy k násilí založené na lži z úst ústavních činitelů (senátorů Mejstříka a Štětiny, těchto antikomunistických hlásných trub). Psychologické zastrašování členů a sympatizantů KSČM.

Zmlácení komunistického poslance. Dokonce i ekonomická motivace -- sběr volebních lístků s volebním číslem 20, a to před volbami za odměny věcné i finanční. A Státní volební komisi to nevadí....

Zato na komunistech vadilo a vadí vše -- i peníze věnova né ve prospěch projektů dětem byly podle mínění herečky Patrasové, která zbohatla právě na dětech a peněženkách jejich rodičů, "naprostým hyenismem". Student pražské VŠE nemůže před pravicovými učiteli typu Ševčíka vyjevit svůj levicový názor. Nemusel by udělat zkoušku. Příkladů bezpočet o nenávistné atmosféře, o zlobě a nenávisti až za hrob.

To všechno jsou projevy strachu, který je v naší společnosti přítomen nikoliv latentně, ale reálně. Vkrádá se otázka, zdali lidé, kteří před 17 lety v mrazu cinkali klíči na Letenské pláni, tohle chtěli? Pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí. Zvítězila strana, která poctivost, pravdomluvnost, morálku (měla-li je kdy vůbec) vyměnila za aroganci, obhroublost, nevychovanost, namyšlenost a lež. A to je špatná zpráva pro každého Čecha.

(Autorka je tiskovou mluvčí ÚV KSČM)