|
15. 6. 2006
Pohlédněme do PolskaPár poznámek k diskusi o povolební situaci v Česku. Nevolím ČSSD ani KSČM ale skutečně brojení proti hrozbě "sjednocené levice" a "návratu před rok 1989" je hodně úsměvné, píše Vladimír Neckář. I kdyby měly obě levicové strany většinu, je krajně nepravděpodobné, že by došlo k přímé účasti KSČM na vládě, a i kdyby, tak co. V sousedním Polsku vítěz voleb strana PiS (obdoba ODS nebo spíš slovenské KDH) vytvořila koalici s dvěma menšími stranami, vedle nichž i nezreformovaná a do značné míry stále neostalinská KSČM působí jako ctihodný klub gentlemanů. "Hard" katolická, ultranacionalistická a sem tam skrytě či otevřeně antisemitská Liga polských rodin a vedle ní extremně populistická Samoobrana "polského dr. Sládka" Andrzeje Leppera jsou strany s daleko extremnějším programem, než mají čeští komunisté. |
|
Přesto nějak neregistruji že by byla zpochybnována dosavadní proevropská a prozápadní orientace Polska nebo se mluvilo o "plíživé bělorusizaci" (což je mimochodem zajímavé tak trochu bilakovsky znějící slovní spojení) ačkoli Lepper se nijak netají svými sympatiemi k autoritářskému běloruskému prezidentovi. Jiří Paroubek pronesl po uzavření volebních místností poněkud hloupý projev, ale stojí to za organizování jakýchsi demonstrací různých permanentních revolucionářů jako je pan Šinágl nebo senátor Štětina? Není to Paroubek ba ani Vojtěch "Falmer" Filip kdo v dnešním Česku zcela otevřeně tvrdí že v "krajním případě" bude třeba liberální demokracii nahradit "v zájmu zachování civilizace" (kde už jsme to slyšeli?) diktaturou. Viz ZDE Ostatně není názor Romana Jocha v rozporu s platným českým právním řádem? |
