8. 6. 2006
Zhrzený předseda, nebo taktická rozehra?Jiří Paroubek mne svým projevem zpočátku nemile překvapil, nechápal jsem, jak to z něho mohlo vůbec vypadnout, a v tu chvíli u mne ztratil, co ještě mohl. Nicméně s postupem doby jsem se zamyslel, proč člověk, který je znám jako pragmatik a taktik, udělá takovou "pitomost". Vlastně mi v atmosféře povolební jaksi začalo docházet, že ona to taková pitomost nebyla. Zvláště když se na tomto projevu se usneslo celé vedení ČSSD. Pokud se člověk začne nad danou věcí zamýšlet, dojde k zajímavému závěru, že se možná jednalo o ryze taktickou a účelnou rozehru povolebního utkání. S cílem šokovat, zastrašit a nakonec dát najevo: Pozor, stále jsme tu! Myslím, že pokud by k tomuto nedošlo, byla by dnes ČSSD v pozadí a přihlížela sestavování "koalice", píše čtenář Radim Závora. |
Tento taktický "výkop" ji ale vrátil do hry. Z hlediska taktického chápu projev hlavně také jako způsob, jak totálně zlikvidovat vyhlídky na velkou koalici. Chápu tedy sobotní projev nikoli jako politováníhodný čin zhrzeného předsedy strany, ale jako riskantní, nicméně promyšlený krok s dlouhodobějším cílem: znemožnit jednání protistrany a zamezit cílům některých spolustraníků, kteří se už těšili na teplá místa ve velké koalici. Uvidíme, co přinesou příští dny. Domnívám se, že ODS vládu neprosadí. Pak by mohla přicházet v úvahu vláda ČSSD s podporou SZ za tichého souhlasu KSČM. SZ není napravo, její kořeny jsou vlevo, v rámci nutnosti dát dohromady nějakou přijatelnou vládu mohou tolerovat i podporu KSČM vládě. Jen tak mohou Zelení maximálně prosadit svůj program. Také beru v potaz to, že jsem nikde nečetl ani neslyšel, že by jejich předseda tuto variantu odmítal, pokud by nyní projednávaná pravo-středo-levá koalice nezískala podporu. Pro SZ je vstup do takovéto koalice nebezpečím v tom smyslu, že jejich voličstvo je v zásadě levicové nebo levostředové a nemuselo by takovýto postup tolerovat v případě dalších voleb. Námitka, že SZ nepodpoří vládu, která by se opírala o podporu KSČM, zde ztrácí silně na váze. KSČM nemá s ČSSD většinu v parlamentu, a proto se nemůže ČSSD o ni opřít při podpoře důležitých zákonů, které by byly pro ostatní nepřijatelné. Naopak by musela vyjednávat se všemi, respektive hlavně se SZ. Myslím, že toto mohlo být cílem povolebního projevu Jiřího Paroubka. Pokud zvolí SZ takovéto řešení, udělá nejlépe jednak pro sebe, jednak pro své voliče. |