7. 6. 2006
Hledá se Spasitel, anebo přijatelný program pro "všechny"?Kultivovaná politika je věcná a perspektivní, počítající s horizontem celé společnosti a jejími potřebami. Nemůže být omezená na úzké zájmy osobní nebo stranické. Samozřejmě že jsme lidé a košile nám bývá zhusta bližší než kabát. Nepřehlédnutelně je slyšet --- už z předvolebního období --- stále znovu názor, zda "s Paroubkem, anebo s Topolánkem". Anebo s dalšími těmi či oněmi "lídry". Také se nám z bilboardů opakovaně dávalo na vědomí, že ten či onen slavný sportovec nebo mediálně velmi známý a populární zpěvák volí tak či onak, což je záhodno vzít proklatě na vědomí. Samozřejmě že se politika nedá dělat bez osobností. Na druhé straně nelze zapomínat, že politické strany a hnutí tu vznikají a existují od toho, aby byla "čitelnější" (a usměrněnější) posléze uskutečňovaná politika (od deklarování potřebných zákonů po výkonnou moc státu nebo správu jednotlivých obcí). I pokud jde o případný "program", slýcháme o potřebě buďto "levicové", anebo "pravicové" jeho orientace. S tím dovětkem od opozice, že až ona přijde k moci, že to zase přeorá na opačnou stranu. Jinak řečeno: "od plotu k plotu", aneb "k větší slávě naší strany". Paroubku odstup - demonstrace na Václavském náměstí |
Hodně se zapomíná na to, že až příliš mnoho problémů má povahu spojitých nádob mezi zainteresovanými stranami. Zohlednit aspoň některé zřetele, na které poukazuje protistrana, znamená možnou větší stabilitu, ne-li "racionalitu" a vyšší účinnost rozhodnutí či řešení. Bez umění naslouchat také konstruktivně zaměřené opozici to ale nepůjde. K tomu pochopitelně nepostačí žádné návrhy na změnu pravidel pro volby do politických funkcí. O čí zájem po volbách běží? O uplatnění nároků vítěze (ODS) na možnost "brát vše"? O nutnost zahladit vzpomínku na zmařené vyhlídky vyhrát povolební hrátky i z druhého místa (ČSSD, s tichou podporou KSČM O stávající jistoty "klidné síly" být vždy při tom (KDU-ČSL), neboť do koalice bude vždy někdo třetí zapotřebí? O posílení "alternativní třetí síly" (SZ), ať už jsou představy o její celkové orientaci jakékoli? O setrvalou potřebu udržet jakous takous kredibilitu demokratických principů uvnitř strany pod starým a pietně udržovaným vývěsním štítem (KSČM)? Ty strany, které teď mohou naznačit své sblížení (ODS, KDU-ČSL, SZ), mají ovšem bez ohledu na přidělené mandáty málem o 4 % hlasů více než spojené hlasy ČSSD a KSČM. To by ovšem při striktním přidělování mandátů jen podle počtu odevzdaných hlasů (bez dodatečných hlasů z těch, co propadly) znamenalo osm mandátů v Parlamentu navíc! Kalkulace, nekalkulace. Škoda že poměrně nedávné "německé" řešení "skoro-patu" (koalicí dvou největších stran ve společné vládě) u nás nenašlo nikdy podmínky k existenci. Zatím z tohoto spojení u nás v ČR pouze hrozilo, že si dvě největší strany rozdělí mezi sebou v nebezpečně korupčním prostředí moc a zabrzdí složitou cestu k občanské společnosti. Máme my občané přesto nárok na realizaci aspoň "minimálního programu", pro jaký by byla přijatelná shoda? Minimální míra konsensu je mezi racionálně uvažujícími lidmi přece možná. Karty byly rozdány s tím, že se bude hrát o programy, nikoli "až v první řadě" jen o "koryta pro zvolené lidi". |