O tom, že se Hartz IV, konkrétně náklady s ním spojené, vymkl státní pokladně z rukou, není pochyb. Reforma, která sloučila od 1. ledna 2006 výplatu dávek pro dlouhodobě nezaměstnané a pro osoby v sociální tísni v jediný, z daňových příjmů hrazený druh podpory - Arbeitslosengeld II, se týká stále více lidí. A stále více stojí. Počet žadatelů stoupl v minulém měsíci o 42 tisíc, letošní výdaje by mohly přesáhnout plánovaných 24,4 mld. eur o další čtyři miliardy. Loni se utratilo navíc plných 12 miliard.

Německo, které je s rozpočtovou disciplínou na štíru, si nemůže dovolit další zadlužování. CDU proto vyrukovala s požadavkem, aby vláda začala šetřit. SPD razantní zásah do svého díla odmítla, Merkelová vlažně připustila, že je co zlepšovat. Křesťansko-demokratičtí premiéři zemí, zejména těch, jejichž kraje a obce se na péči o nezaměstnané se statutem Arbeitslosengeld II finančně podílejí, vycítili šanci.

Obě vládní strany se nejprve dohodly na kompromisu, že se pokusí ušetřit hrozící čtyřmiliardový výpadek v sociálních příspěvcích na přeškolení a začleňování nezaměstnaných do pracovního trhu. K normě, kterou přijal Spolkový sněm na návrh vlády, se musí vyjádřit i horní komora. A v ní hrají zemští politici CDU prim.

Budeme zákon blokovat, protože není dostatečně radikální, zaznělo od vzbouřenců, na jejichž seznamu jsou Bádensko-Württembersko, Dolní Sasko, Hamburk, Severní Porýní-Vestfálsko a Sársko. Stoiber a jeho saský kolega Milbradt se vyjádřili opačně. Vicepremiér Franz Müntefering (SPD) rebely vyzval, aby měli vůči kancléřce respekt.

Atak, jemuž posloužil Hartz IV jako záminka, skončí patem. Premiéři CDU nedopustí, aby korektura Hartze uvízla na mělčině -- a s ní i velká koalice. Teď ještě není ta správná chvíle. Pro Merkelovou je to však důrazné varování. Tím spíše, když její hlavní odpůrci říkají v zásadě to, co si myslí většina CDU: že ústupky SPD mají své meze. Fakt, že se jí zastává ex-předseda socialistů, jemuž nemůže velká část křesťanských demokratů přijít na jméno, kancléřce jen přitěžuje. Spodní proudy (Ekonom číslo 40/2005) vyvěrají na povrch.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom