Z toho důvodu je moje shovívavost vůči reklamním blábolům, jejichž pestrost a nápaditost je důsledkem jedině toho, že podprahová signalizace je v reklamách naštěstí zakázána, opravdu značná. Nicméně ne dokonale.

Korporátní arogance Microsoftu je dána především jeho globálním monopolním postavením, i když bývá jinak dobrým zvykem "cpát se, ale nemlaskat". Když už jsem chodil kolem několika exemplářů citylightů s novou reklamní kampaní Microsoftu dostatečně dlouho, abych se přesvědčil, že není nebezpečné se podívat naplno, podíval jsem se. Ale proč se spokojit s drobty, když se můžeme rovnou podívat na celou interaktivní prezentaci!?

Je docela zábavné sledovat, když si jednotliví soutěžitelé jdou po krku vzájemně. Ale co dělat v situaci, kdy nemáte konkurenci? No nezbývá, než se uchýlit k nějakému povznášejícímu žánru, nebo -- začít si třeba utahovat z vlastních klientů. V případě uživatelů MS Office s hlavami různých dinosaurů může jít o pokus o humor, ale v kombinaci se sloganem typu "MS Office prošel evolucí. A co vy?" mi to připadá spíše jako impertinence.

Uznávám, že se klientům jakoukoliv formou špatně sděluje, že produkt, za který zaplatili polovinu toho, co za vlastní počítač, je beznadějně zastaralý ještě dřív než bezprecedentně rychle zastarávající hardware a že klienti nejsou ani dostatečně inteligentní a trpěliví na to, aby sami zvládli administrovat přívaly záplat kritických i běžných chyb, popřípadě aby chyby aktualizovali jinými chybami, mnohdy ještě vražednějšími. Nicméně nasazovat klientům hlavy vymřelých ještěrů je snad až příliš agresivní zastírací manévr. Pod svícnem je možná tma, ale citylighty fungují trochu jinak...

Pochopil bych shovívavě, kdyby byl nápad využit v tom smyslu, že pracovat s MS Office 2000 a níže je reliktem minulosti. Ale celek na mě působí prvoplánově poněkud jinak -- jako by sám klient byl tou předpotopní kreaturou, která může být povznesena mezi soudobé tvory jedině díky poslední verzi balíku kumulativních záplat s bonusem několika funkcí navíc. Nevím, zda jsme vůbec schopni držet s Microsoftem a jeho produkty krok, protože tak rychlou evoluci my lidé už neproděláváme a vůbec bych nerad byl přitom, až bude balík Office konečně inteligentnější než jeho uživatel a jeho nápověda nebude jen tautologií několika banálních poznatků pro uživatele, kteří si stále ještě pletou optickou mechaniku s výsuvným držákem na kávu.

Na druhou stranu bychom měli ocenit, že se softwarový moloch vůbec odvážil o evoluci zmínit ve Spojených státech. V tamějším prostředí je možné to pochopit jako narážku alternativní kreacionistické koncepce evoluce - inteligentní design (jak upozorňuje jeden čtenář), ale když něco kopírujete ze země do země, tak sice ušetříte, jenže původní nápad degraduje spolu se ztraceným kulturním kontextem.

Předpokladem evolučního procesu vývoje druhu je ovšem mimo jiné variabilita. O vnitrodruhové variabilitě hovořit nelze, jednotlivé produkty MS si konkurují maximálně v soutěži o co největší obsazení operační paměti a procesorový čas. A jaká je ta mezidruhová? Darmo mluvit. Spíše než o evoluci bych tedy raději mluvil o křečovitém křížení v jediné rodové linii, vyúsťující v komplexní sbírku dědičných zatížení. V Redmondu to možná neznají, ale my si na své Habsburky ještě pamatujeme. Možná by pomohla trocha čerstvé krve v podobě uvolnění softwarové patentové politiky?...

Já osobně trestám stupidní reklamu ostentativním nezájmem o produkt, i kdybych ho měl stokrát v oblibě. A Microsoft si tentokrát svou necitlivou kampaní od svých veledravých kreativců nasadil oslí hlavu, protože sám poukázal na to, čeho by se měl nejvíce bát -- budování svého renomé ve spojitosti se zastaráváním. A to nejen morálním, ale i technickým a bezpečnostním. Jenže bez evoluce je to vždycky všechno až zoufale lidské...