24. 2. 2005
O Grosse přece vůbec nejdeNevěřícně jsem četl ony absurdní věty, kterými Václav Havel hledal ospravedlnění pro, jeho slovy řečeno, "do kotníku kopnutého Stanislava Grosse". Snad by ani nemělo cenu zabývat se těmi "podivnými" a "groteskními" argumenty, kdyby nezazněly z úst člověka, který několik let byl pro mnohé jakýmsi neformálním vzorem politické kultury a morálky. Proč najednou takový pardon? Máme tím snad omlouvat sami sebe, že jsme dopustili, že v čele vlády máme nedospělého, nezkušeného mladíka, který je tak čitelný, že se stačí jen podívat, aby člověk věděl na čem je? |
Že pan Kalousek jistě není "tím nejpřirozenějším strážcem politické morálky", o tom jistě naprostá většina našich občanů také nepochybuje, ale kdo jím v dnešní době je a jak se vlastně takový "přirozený strážce politické morálky" projevuje? Nakonec, kdybychom hledali škraloupy na Václavovi Havlovi, možná, že by nám nůše nestačila. Zdálo by se, že v tomto nemá jasno ani bývalý prezident Havel, který si již zřejmě neuvědomuje, že tímto svým postojem vlastně omlouvá nejen Grosse, ale celé to podivné politické divadlo a významně přispívá k "blbé náladě" ve společnosti, ale jsme již tak otrlí, že bychom mohli bychom nad tím jen mávnout rukou pokud bychom nečetli pozorně jeho vyjádření až do konce a nevšimli si, že jeho "pardon", tak jako již vícekrát při jiných příležitostech, je doprovázen opakujícím se apelem na vznik "nové politické strany, která by nabízela politickou kulturu, odlišnou od kultury parlamentních stran". Nemylme se, nejde vůbec o Grosse, to nemůže být partner pro Havla, a tak je třeba na tyto "nečekané" názory hledat odpověď jinde a ptát se spíše po tom, co s Grossem nesouvisí, tedy jakou politickou stranu má na mysli a jací lidé by měli být jejími členy a zejména položit si otázku, jestli takoví lidé tady vůbec jsou? Jsem si vědom, že nyní řeknu něco, co se mnohým líbit nebude. Václav Havel již jednou takovou příležitost dostal v listopadu 1989 a počínal si tak neodpovědně a diletantsky, že pokud někdo nese podstatný díl viny na dnešním politickém klimatu a "blbé náladě", pak je to především on, ale také je třeba přiznat, že za to můžeme i my, kteří jsme "byli poblíž" a nedovedli jsme odhadnout důsledky. Petr Pithart v jednom svém článku říká "Snad se přiblížíme pochopení událostí před patnácti lety (a také tomu, co jim u nás předcházelo), když se nám podaří dohodnout se na tom, kdy ' Listopad' skončil. 'Listopadem' myslím nejen určité seskupení lidí, kteří jej opravdu začali, ale i představy těchto lidí o politice a o tom, co a hlavně jak by měla prosadit". Pithart má pravdu, Listopad se každým rokem vzdaluje, ale pro mnohé ještě neskončil a Václav Havel již chce budovat něco jiného. Základní nezodpovězenou otázkou však zůstává, kdo mu dnes uvěří? Volební preference ODS stoupají a zdá se, že nic nemůže zabránit převzetí moci touto jako ČSSD stejně kvalitní stranou. Jestli to tak dopadne, bude to "z bláta do louže", přesto preference dáváme a říkáme si "co kdyby". Zatím jsem ještě nedospěli abychom dovedli prosadit jinou alternativu a nedělejme si iluze, z ideálů listopadu již nic nezbylo a ony podivné politické garnitury, které nastoupily po červnu v roce 1992 žádnou záruku, že tomu tak nebude, neposkytují. Aféra Gross je trapná causa pro všechny, pro Václava Havla je však ještě také vodou na jeho mlýn, jehož mlýnské kolo se už, bohužel, netočí a mlynář o tom stále ještě neví. |