3. 7. 2003
Propaganda: velká část veřejnosti v USA věří domněnkámTřetina veřejnosti v USA věří tomu, že Spojené státy v Iráku našly zbraně hromadného ničení a 22 procent má za to, že Irák použil chemické či biologické zbraně. Vyplývá to z nedávných průzkumů veřejného mínění, zatímco výzkumy z doby před vypuknutím války v Iráku dávají najevo, že polovina z jejich respondentů tvrdila, že mezi únosci letadel, kteří spáchali teroristické útoky 11. září 2001, byli Iráčané.
|
Jenže: americké síly v Iráku žádné zbraně nenašly, Irák chemické ani biologické zbraně nepoužil -- a většina z oněch únosců byla ze Saudské Arábie, z Iráku žádný. Jak se může tak velká složka americké veřejnosti mýlit o faktech, jejich důležitost je přímo zásadní? Výsledky šetření polekaly odborníky, kteří se na nich podíleli. "Je to alarmující zjištění," říká Steve Kull univerzity v Marylandu, která se na zbraně dotázala během 14. až 18. května 1256 respondentů. "Vezmeme-li v potaz intenzivní zpravodajské pokrytí a vysokou míru pozornosti veřejnosti, tento stupeň špatné informovanosti předpokládá, že někteří Američané se snaží vyhnout momentu kognitivní neshody," dodal Kull. Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka: snaží se vyhnout tomu, aby se to, čemu chtějí věřit, dostalo do konfliktu s fakty. Podle jeho zjištění výsledky šetření ukázaly, že nepravdivou domněnka, že Američané nalezli v Iráku zbraně hromadného ničení, je zastávána podstatně častěji lidmi, kteří válku podporovali. Mezi důvody, proč je mezi domněnkami Američanů a skutečnými fakty tak propastný rozdíl, odborníci uvádějí skutečnost, že zahraničním zprávám věnuje veřejnost jen krátkou pozornost, že mediální zprávy jsou fragmentární a schází jim skepticismus a hloubka -- a v neposlední řadě také úsilí Bílého domu dovést veřejné mínění k podpoře války skrze zveličování hrozby, kterou Irák byl. Před válkou americká média často prezentovala tvrzení Bushovy administrativy o tom, že Irák vlastní ohromné zásoby ilegálních zbraní, jako fakta. Během a po válce poté noviny přinášely zprávy o nálezech zbraní s halasem na předních stránkách, zatímco rozsáhlejším článkům odhalujícím podstatu šokujících zpráv se věnovalo méně pozornosti. "Před válkou se objevovalo tak mnoho zpráv a tvrzení, je snadné být zmaten," říká Larry Hugick, předseda princetonské asociace výzkumníků, "ale lidé očekávali od Saddáma Husajna to nejhorší a vytvářeli spojení založená na vládní politice." Bush popisoval útok na Irák jako "jedno vítězství ve válce proti teroru, která začala 11. září". Jeho činitelé rovněž tvrdili, že Irák poskytoval útočiště síti Al-Kajdá. "Veřejnost je náchylná k tomu, nechat se zmanipulovat -- a jestliže slyší, že činitelé hovoří o silném spojení mezi Irákem a teroristy z Al-Kajdy, myslí si, že takové spojení musí existovat," uvedl jeden z expertů na výzkumy veřejného mínění s tím, že "poklepat na city a strach spojený s 11. zářím je způsob, jak prodat svou politiku". Zatímco je Bush obviňován z toho, že mátl veřejnost, řada analyziků tvrdí, že Bush jen následoval dlouhou prezidentskou historii konstruování zahraničních krizí s cílem vydobýt z nich co největší domácí prospěch. Výzkumy ukazují silnou podporu pro Bushe a válku, ačkoli 41 procent dotázaných v květnu uvedlo, že američtí činitelé uváděli některými tvrzeními veřejnost v omyl, když ospravedlňovali válku. Většina, 55 procent si je však jistá opakem. Zdroj: Part CZ, Jas/ Knight Ridder Newspapers |