Tisková zpráva sdružení Arnika

Kompetence dnešního Odboru územního rozhodování magistrátu by přešly na stavební úřady jednotlivých městských částí. Devět občanských sdružení dnes vyzvalo zastupitele, aby změny odmítli. Sdružení se bojí poškození urbanistického rázu města i jeho životního prostředí nekoncepčním rozhodováním městských částí.

"Pokud by o umisťování nových staveb rozhodovaly jen městské části, výstavba v Praze bude zcela nekoncepční. Navržená změna statutu představuje ohrožení pro urbanistický vývoj Prahy, ochranu životního prostředí i kulturního dědictví," shrnuje výhrady občanských sdružení Martin Skalský ze sdružení Arnika. "Zatímco dnes má Praha orgán, který výstavbu koordinuje a rozvíjí město jako jeden celek, po změně statutu by každá městská část prosazovala jen své partikulární zájmy."

"Z našich zkušeností vyplývá, že odbor územního rozhodování magistrátu má vyšší odbornou úroveň než stavební úřady městských částí. Ty navíc často nezvládají nápor žádostí a řízení se neúnosně protahují," popisuje dnešní praxi právník Ondřej Tošner. "Na úřadech městských částí se často setkáváme s utajováním informací a procesními chybami. Rozhodování magistrátního odboru je přece jen kvalitnější." Podle Tošnera by se s případnými změnami statutu mělo vyčkat do schválení nového stavebního zákona, který se připravuje. Zákon bude zřejmě klást zvýšené nároky na územní plánování a bude nově rozdělovat kompetence. Je tedy možné, že by se sotva zrušený Odbor územního rozhodování musel znovu zakládat.

Arnika považuje za hlavní problém fakt, že pro žádnou část Prahy není zpracován regulační plán, který by jasně stanovil, jak má dané území vypadat. Změna statutu by tak městským částem dala zcela volné ruce k rozhodování. "Stavební úřady na to nejsou připraveny, nemají odborné kapacity k formování urbanistické tváře Prahy, navíc podléhají prioritám politické reprezentace a politickým tlakům. Převedení kompetencí by mohlo vést k urbanistickým excesům," říká Skalský. Podle něj je určitá míra centralizace územního povolování běžná i v metropolích západní Evropy.

Příloha I. -- občanská sdružení podepsaná pod dopisem zastupitelům

Abereta

Arnika

Car Busters

Centrum SOS Praha

Dobročinný spolek Medáků ve Střešovicích

Občanská iniciativa Pankráce

Občanské sdružení Chodovec

Občanské sdružení Jinonice -- Vidoule

Sdružení občanů postižených severojižní magistrálou

Příloha II. -- dopis předaný zastupitelům

Přenesení územního rozhodování na městské části - hrozba pro urbanistický vývoj Prahy, ochranu životního prostředí a kulturního dědictví

Ve čtvrtek 29. 5. 2003 má být zastupitelům hlavního města Prahy předložen návrh na změnu Statutu Prahy. Návrh obsahuje změnu jedné věty -- zdánlivou maličkost -- kterou by došlo k přenesení územních řízení na orgány městských částí. Územní rozhodnutí by po změně již nevydávalo odborné pracoviště magistrátu (Odbor územního rozhodování), ale 22 stavebních úřadů městských částí.

Jsme přesvědčeni, že hlavní město by se nemělo zbavovat možnosti rozhodovat o využití území. Změnu statutu považujeme za nevhodnou, protože:

Při povolování staveb na území Prahy je dnes možné vycházet pouze z územního plánu, pro jednotlivé lokality dodnes nebyly zpracovány podrobné regulační plány. Změnou statutu by urbanistický ráz Prahy utvářely jednotlivé stavební úřady. Hrozí, že výstavba v hlavním městě bude zcela nekoncepční. Každá městská část bude prosazovat své partikulární zájmy a výsledky územních řízení budou odpovídat momentálnímu personálnímu obsazení stavebních odborů městských částí.

Praha by, podobně jako jiná evropská velkoměsta, měla definovat stavby a území celoměstského významu a nechat zpracovat územně plánovací dokumentace. Stavební úřady by pak jen naplňovaly rámec rozvoje města místo toho, aby (podle současného návrhu změny statutu) každý z nich rozhodoval o vývoji dílčí městské části. Navrženou změnou statutu by se do působnosti stavebních úřadů dostalo i rozhodování o podobě historického jádra Prahy nebo velkých dopravních staveb, tedy záležitosti zásadního významu z celoměstského hlediska.

Praha by měla být rozvíjena jako jeden urbanistický celek, přitom po zrušení OÚR MHMP nezůstane žádný orgán, jehož náplní bude koordinace stavební činnosti ve městě. Vliv Útvaru rozvoje města je prakticky zanedbatelný a jeho pravomoci jsou dále omezovány. Spolu s výše uvedenou absencí regulačních plánů může v Praze docházet k urbanistickým chybám. "Centralizované" územní povolování pro celou Prahu v jednom úřadě zajišťuje jistou systematičnost a konzistentní přístup k všem řízením. Tento přístup je logický a správný, neboť hlavní město tvoří jediný celek.

Stavební úřady většiny městských částí jsou dnes přetížené a vyřízení i jednoduchých žádostí se neúnosně protahuje. Je otázkou, zda úřady budou schopny zvládat další správní agendu. Přenesení územního povolování na městské části bude zřejmě znamenat nárůst počtu pracovníků s nutností jejich vyškolení, odborného vedení, koordinaci atd., tedy zvýšené požadavky na čerpání veřejných financí.

Orgán územního rozhodování je vhodné zachovat kvůli zjednodušení správních procesů (je zřejmé, kdo je příslušný orgán, jednodušší komunikace s ostatními orgány státní správy a správci sítí, standardizace postupů apod.). Z našich zkušeností vyplývá, že odborná úroveň úředníků stavebních úřadů městských částí je většinou výrazně nižší než OÚR MHMP. To je dáno nejen teoretickými znalostmi úředníků, ale i četností probíhajících řízení, komunikací uvnitř pracovních týmů atd. Přenesením působnosti na úseku územního povolování může dojít ke zbytečným průtahům ve správních řízeních, krácení účastníků na jejich právech, neoprávněnému omezování přístupu k informacím i vydávání procesně chybných rozhodnutí.

Ačkoliv státní správa (stavební úřady) je formálně nezávislá na místní samosprávě (rada městské části), ve skutečnosti tomu tak zcela není. Lze předpokládat, že v oblasti územního povolování bude činnost stavebních úřadů do značné míry ovlivňována prioritami politické reprezentace městské části a bude podléhat politickým tlakům. Nezanedbatelná je také vyšší pravděpodobnost korupčních praktik. Zatímco dnes jsou územní rozhodnutí tvořena ve větším pracovním týmu, po přechodu agendy na městské části může dojít ke zvýšení tlaku investorů na pracovníky úřadu.

---

Domníváme se, že do působnosti městských částí je možné svěřit územní řízení v lokalitách, pro něž jsou zpracovány regulační plány. Ve všech ostatních částech Prahy by mělo být zachováno rozhodování na úrovni magistrátu. Koneckonců již dnes mohou v jednoduchých případech územní řízení vést stavební úřady městských částí. Tento model má za cíl zjednodušit povolovací proces pro stavebníka a učinit správní rozhodování úspornější.

V důvodové zprávě pro změnu Statutu se argumentuje přizpůsobením pražského systému celostátnímu. Hlavní město však má specifické problémy. Domníváme se, že změna statutu je vyvolána spíše důvody politickými než odbornými.

Změna statutu hlavního města Prahy probíhá v době, kdy je připravován nový stavební zákon. V něm bude možná zakotvena nutnost zřízení "samostatného úřadu územního plánování". Po zrušení současného OÚR by tak město bylo nuceno zřídit prakticky tentýž úřad. Takový postup považujeme za nesystémový a jsme přesvědčeni, že případné změny statutu hl. m. Prahy by se měly projednávat až po novelizaci stavebního zákona.