Příslušníci amerických námořních jednotek pronikli do největšího paláce Saddáma Husajna, nafilmovali si jeho záchody a koupelny a pak odpočívali na trávníku, než se přesunuli k hotelu Rashid a než začali střílet na vojáky a na civilisty.

Slyšel jsem zvuk amerického dělostřelectva. A pak jsem je viděl, jen o několik set metrů dál, na břehu řeky Tigris, nejprve vypadali jako malé, ozbrojené stonožky, které přišly prozkoumat neznámou zemi a hledat vodu. Teprve za chvíli si člověk uvědomil, že každé zvířátko bylo vlastně bojové vozidlo Bradleyt a za ním se skrývala vždy skupina amerických vojáků. Ze zákopů na téže straně řeky víc na jihu na ně stříleli Iráčané.

Člověk si uvědomil, že poprvé od doby, kdy generál Allenby pronikl v roce 1918 do Jeruzaléma, se dostala západní armáda na morální křižácké výpravě do centra arabského města. Avšak Allenby vešel do Jeruzaléma pěšky, poctil tím místo Kristova narození. Pondělní útok Američanů na Bagdád se nebyl ani pokorný, ani čestný.

Příslušníci amerických námořních jednotek pronikli do největšího paláce Saddáma Husajna, nafilmovali si jeho záchody a koupelny a pak odpočívali na trávníku, než se přesunuli k hotelu Rashid a než začali střílet na vojáky a na civilisty.

V hotelu Palestina dále tvrdil asi stovce novinářů uprostřed amerických útoků Mohammed Saeed al-Sahaf, že je to všechno jen americká propaganda a že Američané budou zničeni. "Prosím vás, pane ministře, ohlédněte se přes rameno," chtělo se ho přerušit.

Během další půldruhé hodiny se Američané přesunuli podél jižního nábřeží a blížili se k starému ministerstvu informací. Před hotelem Rashid začaly americké námořní jednotky střílet na civilisty i na ozbrojence. Vojáci sestřelili muže na motocyklu a zaútočili na fotografa tiskové kanceláře Reuters, jemuž se podařilo uniknout jen s dírami po kulkách ve svém automobilu.

Po celém Bagdádu byly nemocnice zaplaveny raněnými lidmi, mnoho z nich byli ženy a děti, zasažené úlomky tříštívých bomb.