Při editování množství zpráv, protékajících světovými komunikačními kanály, se člověk nenudí, někdy se i zasměje. Bohužel ale žijeme v době, kdy někdy i rozesmátým editorům jejich úsměv tuhne na rtech. Je krátce před vrcholnou schůzkou Rady bezpečnosti, i když je formálně "neoficiální". Svět, stojící na prahu třetí světové války s hrůzou a napětím očekává vývoj ve třech ohniscích napětí - Středním východě, Indii a Koreji. A tu se editorovi, kterému procházejí před očima stovky zpráv denně a on z nich vybírá to, co považuje pro své čtenáře za nejzajímavější, naskytne skrumáž toho nejhoršího propagandistického braku, s jakým se kdy setkal. Hlouposti se vrší na sebe a jako by jim nebyl nikdy konec.

Stalo se včera večer, kdy agentury vydaly sérii zpráv o proběhlé schůzce Putin-Ricová, chystané schůzce Bush-Blair a připravovaném jenání RB OSN, dále sérii optimistických zpráv z bojiště a burz, reagující jako ozvěna na ty z bojiště. Silová stanoviska diplomatů s ostrými lokty se střídala s bludy, šířenými přes "plukovníky" od "vzdušné divize" ("air" čti prosím, milý čtenáři, jako letecký, nikoliv ve shodě s novináři z ČTK "vzdušný"), "zvláštními poradci" prokurátorů či "neidentifikovatelnými zdroji" zaručeně optimistických zpráv z bagdádských ulic (o UFO rozhodně nejde, většinou jde o přehmaty "přátelského" bombardování...).

Zvláštní poradce prokurátorů znám z nedávné české historie ... Jejich působení se promítlo do vědomí národa nesmazatelným způsobem v padesátých letech.

Za zamyšlení stojí ovšem zprávy, předjímající osud poražených ještě dříve, než byli poraženi. Popření logiky i práva zpravodajům světově renomovaných agentur určitě nevadilo a jejich editory nevedlo k upřesnění zpráv, evidentně prefabrikovaných někým velmi málo inteligentním. Vydali to, co bylo. Každý politik se přece musí znemožnit sám. Ale co čtenář?

Otázka jurisdikce soudů, které budou soudit Saddáma Husseina je obdobná, jako scénky se souzením Miloševiče a upomíná i na diskuzi o zřízení Mezinárodního trestního tribunálu OSN či vydávání vojáků USA za trestné činy třetím zemím. Případně je ještě možno připomenout bojovníky Talibanu na základnách Guantánamo i jinde.

Otázka nalezeného "koktejlu" "jistého" množství chemických zbraní je stejně směšná, jako hrozivá.

Všimněme si posledního prostoru - Březina. Byť chemický polygon zde existuje už pětatřicet let, řada místních občanů o něm vůbec neví. S čím se vlastně na tomto polygonu cvičí? To je otázka pro Františka Opluštila z Vojenského technického ústavu ochrany. "Jsou to látky nervové a zpuchýřující. Z těch nervových je to soman, látka VX a sarin, z těch zpuchýřujích je to sulfidický yperit."

Tak a máte to. Bombardování Hradčan je reálné... Nebo ne?