|
8. 4. 2003
Spojené státy: Je náš postoj arogantní? No a co?Hodnotou porážky Saddáma Husajna, i přes riziko, že arabský resentiment vůči Spojeným státům se zintenzivní, je, že to vysílá signál zemím, jako se Sýrie, Libye a Írán, i Saúdské Arábii, že to myslíme vážně. Amerika může v míru koexistovat s diktátory. Avšak nemůže koexistovat ve světě, v němž diktátoři financují teroristy a poskytují jim útočiště. Citujeme z komentáře listu Atlanta Journal-Constitution, viz ZDE |
|
Syrský prezident Bashar Assad je problém, ale nemusí být vojenským problémem. Ani jím nemusí být žádný jiný režim. Avšak musejí vědět, že mají povinnost nevyvážet terorismus, ani neposkytovat útočiště jednotlivcům či organizacím, které ohrožují americké občany doma či v zahraničí. Je-li to arogantní, no a co. Je to černobílá otázka. Amerika může koexistovat s lidmi, kteří nás nemají rádi, dokonce i s obrovským množstvím takových lidí. Může koexistovat s lidmi, kteří nás nemají rádi a kteří nám závidí naši technologii a prosperitu. Ale nemůže nikdy koexistovat s těmi, kteří připravují útoky letadly do výškových budov. Pokud to bude trvat deset let, než je porazíme, pak je to cena, kterou musíme zaplatit. Toto je světová válka, ale teroristé určili, že v první řadě je to válka americká. |
