8. 4. 2003
Dobyté bagdádské paláce opuštěné, podzemní kryty v nich nejsouRuské zdroje, úterý 8. 4. dopoledne: Situace v Bagdádu se v pondělí večer do určité míry uvolnila. Veškeré americké oddíly se vrátily do svých výchozích postavení, odpovídajících situaci ráno dne 7. dubna. Ve 23 hodin středoevropského letního času se občas ve městě ozývalo dělostřelectvo a docházelo i k občasnému leteckému bombardování. Byly ujasněny okolnosti pondělního nájezdu tankové kolony první tankové brigády třetí mechanizované divize do centrální oblasti Bagdádu. Z odposlechu radiového provozu vyplývá, že to byla koordinovaná operace amerických speciálních jednotek a armádního velení.
Informace ruské vojenské rozvědky Uvádíme bez záruky |
Příslušníci zvláštních amerických jednotek pronikli během několika dní do této oblasti v Bagdádu, soustředili se u několika vládních budov a připravili se k útoku. Současně s tím se začala z jihu z oblasti Chan Azad ve směru do oblasti El Rashid po třídě Kadissia začala pohybovat mechanizovaná skupina třetí divize, která se skládala z jednoho tankového a jednoho motorového pěchotního praporu (do 70 tanků a do 60 ozbrojených vozidel). Jakmile tato kolona dosáhla hranic města, příslušníci zvláštních jednotek v týlu Iráčanů zahájili útok na předem určené budovy -- na dvě vládní rezidence, na budovu ministerstva informací, na vstupní budovu bezpečnosti a na budovu iráckého ministerstva zahraničních věcí. Základním cílem útoku bylo najít vchod do systému podzemních vládních krytů a zajmout vysoce postavené činitele irácké vlády. Příslušníkům zvláštních jednotek se podařilo bez boje ovládnout palác Al Shihud a palác Republiky, které hlídalo jen několik málo ozbrojených hlídek. Ukázalo se, že samotné paláce jsou opuštěné a při jejich prohlídce nebyly nalezeny žádné podzemní kryty. Brzo po ovládnutí těchto paláců dorazila do této oblasti kolona první brigády a její součásti převzaly nad paláci kontrolu. Avšak při pokusu o útok na vládní kanceláře byli příslušníci speciálních jednotek odhaleni a jejich postup byl zablokován ochrankou budov. Došlo k boji. Na záchranu příslušníků speciálních jednotek zasáhla smíšená skupina z praporu, které se podařilo probít se až k nábřeží řeky Tigris, avšak nepodařilo se jí dosáhnout ani jediné součásti budovy ministerstva informací a další postup kolony byl zastaven palbou protitankového dělostřelectva a útoky vrhačů granátů. Boje pokračovaly asi dvě hodiny a během této doby přišli Američané o pět bojových vozidel a o dva tanky. Nejméně 8 vojáků bylo usmrceno, více než 20 bylo raněno. K 15. hodině se podařilo zbytku zvláštních jednotek probít se k postavení Američanů a v 15.30 byl zahájen všeobecný odchod. V 17 hodin americká vojska opustila město. Nejasné jsou ztráty amerických zvláštních jednotek. Podle rozhovorů amerických velitelů jednotlivých oddílů je neznámý osud asi 15 mužů. Zda byli usmrceni, zajati, anebo zda se skrývají ve městě, se dosud nepodařilo zjistit. Jsou k dispozici informace, že příslušníci zvláštních jednotek zajali vysokého iráckého důstojníka, ale při útoku z druhé strany byl usmrcen a byl zanechán ve městě. Americké velení ohodnotilo provedený nájezd kriticky. Generál Tommy Franks, který přicestoval do oblasti letiště, charakterizoval úroveň operací, provedených v této lokalitě jako "nepřijatelnou" a výsledky jako "mizerné". Avšak zároveň Američané zaznamenali, že reakce iráckého velení na příchod amerických vojsk do města byla "nevysvětlitelně pomalá" a činnost iráckých jednotek při protiútoku proti Američanům "nekoordinovaná". To podle mínění amerických velitelů může svědčit o vážném narušení armádní struktury i veškerých systémů iráckého bojového velení. Dosud není jasné, co narušilo komunikaci iráckých jednotek. Podle některých údajů opustila velká část velení irácké armády poté, co americké jednotky zahájily obléhání Bagdádu, město a přešla na náhradní velitelství v severní oblasti Iráku. V Bagdádu zůstalo jen obranné místní velení, které dosud zřejmě řádně nezvládlo technické zařízení. To by znamenalo podle mínění některých důstojníků z koaličního štábu v Kataru, že vojenské ovládnutí Bagdádu nepovede k ukončení války a ke kapitulaci Iráčanů, ale bude ještě zapotřebí "pochodu na sever", kde se dosud shromažďuje dostatečně bojeschopné a značně rozsáhlé irácké armádní seskupení. Během pondělí pokračoval útok na Basru prostřednictvím sedmé tankové brigády a třetí brigády námořní pěchoty britského kontingentu. Během desetihodinových bojů se Britům podařilo ovládnout oblasti "nové Basry" Subhaia, Ahavat-Rezana a a proniknout do hloubky "staré Basry" směrem k prezidentské rezidenci, ale ovládnout staré město se Britům nepodařilo. Oblasti El Ashar a Akina a také část nábřeží Al Arab zůstávají v rukou Iráčanů a britské velení přiznává, že ovládnutí těchto oblastí bude obtížné, protože jsou zde úzké ulice a nelze zde použít vojenskou techniku. Celkové ztráty Britů v této oblasti čítají nejméně 7 mrtvých a asi 15 raněných. Byl zničen jeden tank a dvě bojová vozidla. Ztráty Iráčanů čítají asi 100 mrtvých, asi 50 zajatců, 3 tanky, 6 děl. Podle odhadů Britů je ve starém městě zakopáno asi 500 iráckých ozbrojenců a vojáků 51. pěchotní divize. Podporuje je nejméně 10 tanků a dvanáct děl. V pondělí ráno koaliční vojska okupovala město Kerbela. Podle svědectví jeho obyvatel opustila většina iráckých vojsk, bránících toto město, během večera a noci dne 6. dubna Kerbelu a odcestovala na sever. V městě zůstalo jen několik oddílu domobrany, které se po začátku útoku se přestaly bránit a smísily se s obyvatelstvem města. Jeden důstojník, který padl do zajetí, řekl při výslechu, že rozkaz opustit město dostaly jednotky v Kerbele už ráno 6. dubna osobně od Saddáma Husajna poté, co se hlavní štáb rádiem dověděl o tom, že Američané začínají dělostřelectvem útočit na město. Během tohoto útoku se octlo několik oddílu v blízkosti jedné z hlavním muslimských šiitských svatyň, hrobu Husejna ibi Aliho. Aby nebylo uraženo šiitské obyvatelstvo Kerbely rizikem zničení této svatyně, byl vydán příkaz, aby irácké jednotky město opustily. Nyní se Američané snaží za pomoci udavačů ve městě identifikovat příslušníky saddamovské správy a očistit od nich město. Přicházejí informace o tom, že po téměř desetidenních útocích bylo ovládnuto městečko El Hindia. Na toto městečko s 30 000 obyvateli útočili postupně expediční oddíl (brigáda) námořní pěchoty a potom brigáda 101. divize. Po ovládnutí městečka a po výslechu zajatců vyšlo najevo, že celková posádka městečka El Hindia se skládala ze tří rot Republikánské gardy a z jednoho oddílu ozbrojenců. Celkem to bylo asi 500 vojáků. Více než 200 obránců města zahynulo. Asi 100 jich bylo zajato. V bojích u tohoto města přišli Američané o 15 mužů, kteří tam zahynuli, nejméně 40 osob bylo raněno a zničeno bylo deset kusů vojenské techniky. Podle svědectví jednoho představitele "Červeného půlměsíce", který dorazil do městečka v neděli, byli přivezeni do tábora zajatců z místní nemocnice i těžce ranění vojáci, kteří nejsou schopni se samostatně pohybovat. Ve městě dochází k zatýkání občanů, podezřívaných z odporu. Jako dříve zůstávají v moci Iráčanů města Nasiria, Nadžaf, Kut, Divania a ještě celá řada menších městeček a osad na jihu Iráku. Jen během posledních čtyřiadvaceti hodin přišli Američané na jihu Iráku nejméně o 5 kusů techniky, nejméně tři muži byli usmrceni a 10 jich bylo raněno. V pondělí se u města Nasiria stala týlová kolona amerických vojsk terčem útoku ze zálohy. Dosud nejsou známy ztráty, ale podle naléhavé letecké pomoci včetně vrtulníků zřejmě se boje nevyvíjely ve prospěch kolony. Všechny informace, které měla v pondělí k dispozici ruská strana o incidentu, kdy došlo ke střelbě na kolonu ruského velvyslanectví, svědčí o tom, že tato střelba nebyla náhodná, ale že šlo o plánovanou zastrašovací a trestnou akci. O tom svědčí i několik pondělních pokusů Američanů kolonu ruských diplomatů zadržet a provést podrobnou prohlídku jejich automobilů a majetku diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničních věcí a nejvyšší politické vedení Ruska mlčí. Při setkání ruského prezidenta Vladimíra Putina a americké poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezzy Ricové bylo přijato společné rozhodnutí "co nejrychleji zapomenout na tuto nepříjemnou událost" a "nepřipustit, aby ovlivnila vzájemné partnerské rusko-americké vztahy". |