Irové už jednou hlasovali v referendu proti architektuře smlouvy z Nice, jejímž účelem je přijmout 10 žadatelských zemí do EU do roku 2004. Avšak přijmout toto rozhodnutí irských voličů by bývalo znamenalo buď nutnost zrušit bolestně dosažený kompromis smlouvy z Nice, anebo se vzdát celého úsilí o rozšíření EU.

Protože nebylo možno přijmout ani jednu z obou alternativ, irská vláda, která si zajistila sevillskou deklarací neutralitu Irska, znovu žádá své občany o souhlas. Jestliže budou znovu hlasovat proti, celá budova z Nice zkolabuje. Na rozšiřování EU bude uvaleno moratorium a celá Evropská unie se dostane do krize - nejen ohledně toho, co dál, ale ohledně svých základních hodnot.

Protože jestliže Irsko, které mělo možná větší prospěch z Evropské unie než všechny ostatné členské země, odmítne pomalý evropský proces, se vším svým neuspokojivým, ale nutným mlžením, euroskeptici získají svůj dosud nejdůležitější skalp. Všude v Evropě začalo být módou posmívat se Bruselu a tomu, co se tam dělá. Jestliže Irové přijmou to, co je ve skutečnosti systematickým zkreslováním práce Bruselu, pak se octne evropský proces, který nikdy nebyl zrovna příliš stabilní, ve velkých potížích. Můžeme pak rovnou roztrhat Evropu, zapomenout na multilateralismus a přijmout loajalitu a nenávist krve, kmene, rasy a národa.

Odpůrci smlouvy z Nice představují všechny nespokojence, kteří jsou pohromou pro moderní Evropu. Organizace Sinn Féinn tvrdí, že plánovaná armáda rychlého nasazení, kterou připravuje EU, představuje militarismus sporného vznikajícího superstátu, což je značně drzá stížnost zrovna od politického křídla Irské republikánské armády.

Katolická pravice pak protestuje proti Chartě základních práv, vynikající dokument společných evropských hodnot, který znamená, že potraty budou ještě legitimnější než dosud. Zemědělci jsou znepokojeni, že přijdou o své tučné dotace, které začnou plynout do východní Evropy. Levicoví intelektuálové opakují bědování britských euroskeptiků a snílci nacionalisté mají obavy, že Irsko přijde o svou národní identitu. Zelení tvrdí, že je Evropa jen kapitalistický, antiekologický klub, jemuž je nutno se stavět na odpor až do posledního muže. A pak existuje celá řada otevřených rasistů, kteří jsou přesvědčeni, že Evropa znamená rozmělnění irské rasové čistoty.

Ať je tato koalice jakkoliv pochybná, je vlivná a mocná a v létě 2001 vyhrála v referendu s 54 procenty hlasů. Mnozí jsou přesvědčeni, navzdory tomu, že podle průzkumů veřejného mínění mají stoupenci dohody z Nice patnáctiprocentní náskok, že tato koalice svůj úspěch z roku 2001 může zopakovat. Evropská unie odvozuje svou sílu z podpory občanů - a ta klesá pod vlivem propagandy a polopravd. Generace, která chápala, že je Evropská unie zárukou míru, demokracie a prosperity, stárne. Má-li být obnovena loajalita kauze Evropy, potřebujeme lepší argumenty a nové nadšení.

Stoupenci smlouvy z Nice, sjednoceni zděšením ohledně toho, co záporný výsledek vypovídal o současném Irsku, začali projevovat neočekávanou energičnost.

Vojenský superstát? Armáda rychlého nasazení, která má být vytvořena podle smlouvy z Nice je určena pro mírotvorné akce a bude tvořit 2 procenta vojáků Severoatlantického společenství. Útok na irskou suverenitu? Členstvím v EU Irsko získává vliv. Ekologická katastrofa? Irsko je nyní daleko ekologičtější než před vstupem do EU v důsledku toho, že musí dodržovat ekologické zákony EU. Prokapitalistický klub? Veškerý sociální pokrok je založen na sociální chartě EU. Hrozba pracovním příležitostem? EU je hlavní příčinou prosperity Irska. Hrozba irské totožnosti?Rozbití britského jha a nahrazení vztahů Irska s Británií vztahy s Evropou bylo činem kulturního osvobození a potvrzení vlastní kulturní totožnosti. Rozšiřování odčerpá fondy EU směrem na východ? Irsko to vydrží: žadatelské země představují pouhá 3 procenta HDP Evropské unie: kromě toho, existuje morální povinnost nabídnout východní Evropě příležitost, které využívalo Irsko.

Profesor harvardské univerzity Andrew Moravcsik právě publikoval zdrcující dokument, jménem "Evropa bez iluzí", v němž dokazuje, že všechny složky euroskeptických argumentů proti Evropské unii jsou chybné.

Například, co se týče demokratického deficitu EU, pravomoci Evropské komise nesahají dál než k obchodu a k otázkám konkurence a i zde smí regulovat pouze prostřednictvím národních parlamentů a vlád. O všech základních politických otázkách - od daní, přes obranu až po sociální politiku - se rozhoduje v jednotlivých členských zemích.

Dnes ovšem nikoho nezajímá prezentovat Moravcsikovy argumenty širší veřejnosti. Žijeme v době, kdy jsou liberálnost a velkomyslnost nepopulární. Lidi pudově reagují tak, že zvednou padací most a drží se toho, co znají. Žádné rozšiřování EU. Žádné euro. Žádnou evropskou ústavu. Vraťme se k starým dobrým národním státům a jejich totemům.

Je pravda, že smlouva z Nice není atraktivní dokument: je to kompromis, který není konečným vyjádřením k věci: Evropa je neustálým procesem vyjednávání.

Avšak navzdory všem problémům a chybám je lepší být uvnitř hry než mimo hru. Bushova Amerika je varovným příkladem, kam může vést zvedání padacích mostů. Evropa chce jiný pořádek a evropský proces může fungovat jen potud, pokud přijmeme obojí: omezení i ambice multilateralismu.

Irové mají druhou šanci ukázat, že obyčejní Evropané chápou význam světa, otevřeně budovaného na vzájemné závislosti. Byl by to pro Irsko a pro nejlepší evropské tradice vynikající triumf, pokud by Irsko smlouvu z Nice podpořilo.