Netvrdím, že Houfek je nevinnou obětí mediálního spiknutí, ale celou věc je potřeba analyzovat na značně širším podkladě, než je pár drbů z Dopravního podniku.

Zejména bychom se měli ptát, zda komunistická pověra o dokonalé bezpečnosti metra byla vůbec něčím podložena. Pražské metro, ostatně jako všechno, co se v té době postavilo, bylo provedeno lajdácky, v polosovětské kvalitě - o tom svědčí např. ty protékající kabelové průchodky. Další otázkou je, zda stát, především po roce 1989, od metra vysokou technickou bezpečnost, nad úrovní běžnou pro zařízení technické a dopravní infrastruktury, vůbec vyžadoval a trval na ní, tj. např. jestli státní orgán, v jehož působnosti je civilní ochrana obyvatelstva, prováděl v metru periodické kontroly a dbal na to, aby zjištěné nedostatky byly odstraňovány.

Zdá se mi totiž, že Houfek se stal obětí právě tohoto komunistického mýtu: zničení metra má jistě své viníky, ale jejich okruh bude zřejmě daleko širší, stejně jako je širší soubor příčin, proč bylo metro zaplaveno. Jenže dohledat všechny inženýry, kteří povolili vymontování pojistek ze životně důležitého technického bezpečnostního zařízení nebo neupozornili na špatný stav kabelových průchodů, je mnohem složitější, než si vybrat šéfa firmy a kriminalizovat ho za jedno možná chybné, ve svém důsledku však stěží fatální rozhodnutí.

(Z Fóra Britských listů, viz zde.)