Milý Fabiano, našel jsem váš článek o rozporech v Bibli velmi pozdě. Navíc nemám čas - a nechce se mi - pročítat 155 reakcí. Vím, že je tam spoustu volovin a trochu rozumných reakcí. Co chci říci je to, že vaše otázky (většinu) lze zodpovědět poměrně snadno, a to dokonce jazykem vám srozumitelným bez typických frází, které křesťané tak rádi používají. Ale uspokojivé odpovědi na tyto otázky z vás křesťana neudělají.

Když mi bylo 20 let "moje srdce vzplanulo" a já se stal křesťanem (evangelíkem). Přečetl jsem nejen celou Bibli tam a zase zpátky, ale i velkou hromadu další křesťanské literetury zejména mnoho skript vydaných Komenského bohosloveckou fakultou. Proto znám většinu odpovědí na otázky, které kladete zpaměti. A přesto křesťanem nejsem. Přestal jsem jím být. Ne pro ty rozpory, ani pro ty odpovědi, ale pro poznání, že má mysl se nevejde do úzkých mantinelů náboženství. Nepřestoupil jsem teda ani k jinému vyznání nebo na jinou víru. Bible pro mě zůstala velmi zajímavou knihou, plnou příběhů o člověku, o hledání pravd, o usilování o štěstí, o touze po harmonii, o nedokonalosti jedince, jeho pádech, prohrách, vítězstvích ... Její znalost mi pomohla pochopit i lépe vnímat řadu uměleckých děl, historických událostí, myšenek jiných lidí, motivů činů politiků i "normálních" lidí.

Doufám, že jste své odpovědi již našel, a stejně tak doufám, že vás obohatily, a nejvíc ze všeho vám přeji, aby vám přinesly harmonii, ať už jako staronovému křesťanovi nebo prostě jako Fabianu bez ideologických a filozofických přídomků.