Uz 9. 7. 1998 zhodnotil predseda lidovcu postoj unie nasledovne: " Unie svobody neumela prekrocit svuj stin a musi si nejprve vyjasnit, zda se chce vratit do naruce ODS, nebo bude delat samostatnou politiku." Lidovci si zvykli, ze volby nevyhravaji, ani to od voleb necekaji. Lidovci si zvykli, ze po volbach jsou ucastniky ruznych konstelaci vladnich vetsin, podilniky moci. Lidovci nejsou opozicni stranou, nebot opozicni strana chce vyhrat pristi volby.

Situace se ovsem vyrazne zmenila. Dohoda dvou dominantnich stran totiz nastavila i nova pravidla politickeho prostoru a primo tak ohrozuje samu podstatu strany lidove, totiz tradici "byt u toho". Jsou dva zpusoby, jak opet vratit "stare dobre casy": vyhrat pristi volby, anebo se snazit podobnou dohodu maximalne znemoznit tak, aby byla kdykoliv v budoucnu nepredstavitelna. Oba zpusoby vsak vyzaduji stejny postup: utvorit sirsi opozicni blok protestniho charakteru.

Pro priklad neni nutne chodit daleko: na Slovensku vrcholi volebni kampan, jehoz favoritem je prave blok anti-meciarovskych stran a hnuti, pricemz jeho organickou soucasti a hybnou silou je partnerska KDH. V ceske realite je ovsem nutne prekonat jeste prekazku v podobe frustrace lidi z politiky, rozbit vseobecne presvedceni, ze jde pouze boj politiku o moc. Je nutne ospravedlnit tento boj vtazenim noveho prvku do politicke hry, a to prvku obcanskeho sektoru. Tady vznika puvodni myslenka Ctyrkoalice a u jejiho zrodu nestoji nikdo jiny, nez prave Josef Lux:

"Myslim, ze unie si bude muset vyresit, zda chce jit cestou moderni evropske politiky, ktera je vecnou, seriozni politikou konzervativniho typu, anebo zustane zabarikadovana v nejakych ideologickych predsudcich. Presto jsem presvedcen, ze tady je prostor a nadeje, aby se tyto dve strany priblizovaly. Jestli to bude mozne, ukaze konkretni zivot. Prvni nase spolecna zkouska bude spolecny postup v senatnich volbach.

Pral byste si, aby vase sblizovani vyustilo ve slouceni?

Z dlouhodobeho pohledu ano. Rekneme, ze v pristim tisicileti.

Jakou roli by podle vas mela takova strana hrat na politicke scene?

Nejprve bychom meli vytvorit uskupeni pro ty, kteri nesouhlasi s dohodou mezi CSSD a ODS a kteri si uvedomuji, ze tento vlak jede na Slovensko a na Balkan. Takovy politicky blok ma sanci se premenit ve verohodnou konzervativni stranu krestanskodemokratickeho typu, ktera muze ukazat, ze politika ODS zalozena na lzi a faulu tady dlouhodobe nemuze uspet."

(Rozhovor pro MF Dnes, 14. 7. 1998)

Prvotnim cilem teto nove koalice je zabranit ustavni vetsine v obou komorach parlamentu.

Kratce, pet mesicu po snemovnich volbach, se konaly volby do Senatu. V teto konstelaci volby veledulezite, ktere bylo nutne vyhrat. Uz osm dni po designaci Milose Zemana premierem byla na stole dohoda unie a lidove strany o spolecnych kandidatkach pro podzimni senatni volby. Josef Lux ovsem prosazuje rozsireni teto koalice o DEU a zastupce Archy, sdruzeni, v nemz figuruji byvali predni clenove ODA. O pribrani aliance samotne se zacina uvazovat az o mesic pozdeji, pricemz hlavni prekazkou jeji participace na vznikajici koalici jsou, slovy Jana Kasala, tehdejsiho mistopredsedy KDU-CSL, jeji "prehnane ambice".

V tomto pripade slo predevsim o ambice predsedy ODA Daniela Kroupy, ktery dohodu odmital podepsat, nebudeli mu pridelen nejaky plzensky ci nejlepe prazsky senatni obvod, cimz by se zvysily jeho jinak nuzne sance na zvoleni. Dohoda o spolecnem postupu US, KDU-CSL, ODA a DEU v senatnich volbach byla podepsana 1.9. 1998. Vysledek voleb, byt neprinesl potrebnou ustavni vetsinu v Senatu, byl vyraznym uspechem a nastartoval vlnu debat o vznikajici nove politicke sile, schopne za ctyri roky porazit tandem CSSD - ODS.

Koalice se tvori vzdy po volbach

V lednu 1999, spolu s diskusemi o prvnim rozpoctu socialisticke vlady vsak prisla studena sprcha. Predstavitele KDU-CSL totiz behem ledna vyjednavali za zady partnerskych stran v koalici s poslanci KSCM o podpore rozpoctu. "Byla dohoda, ze budou-li podporeny vsechny nase navrhy, tak my podporime cast komunistickych navrhu, se kterymi se vecne ztotoznujeme", rekl k tomu lidovecky poslanec Cyril Svoboda. Paralelne probihalo samozrejme i jednani lidovcu s CSSD, ktere vyvrcholilo 15. ledna spolecnou tiskovou konferenci uradujiciho predsedy KDU-CSL Jana Kasala a sefa CSSD Milose Zemana, kde oba politici proklamovali, ze jejich strany budou spolecne pripravovat statni rozpocet na pristi rok. Pres radikalni stanovisko poslaneckeho klubu unie se jeji republikovy vybor vyslovil pro pokracovani spoluprace, ovsem pod podminkou, ze se v nejake forme smlouvy vytyci jeji presna pravidla.

Lidovci ovsem podpis takove dohody vnimali jako nepotrebny, nebo dokonce hovorili o "vyrazu neduvery". "Nedovedu si predstavit, ze by poslanec demokraticke strany byl nucen hlasovat podle pisemnych dohod. Podobne metody mely zmizet z parlamentu spolecne s republikany," shrnul svuj nazor na podminky Unie svobody predseda lidovcu Jan Kasal.

Bylo cim dal tim vice zrejme, ze plany KDU-CSL se s podporou rozpoctu vlady Milose Zemana zmenily. V kvetnu se z defenzivy vymanila i Unie svobody. 17. 5. totiz poveril jeji republikovy vybor predsedu Jana Rumla, aby vesel v jednani s ODS o mozne pravicove koalici. Byt se hovori i o pribrani KDU-CSL, je zrejme, ze jde o jednostranny krok unie, ktery nebyl predem konzultovan nejen s partnery v koalici, ale bohuzel ani s ODS, ktera se k navrhu postavila velmi rezervovane. Zmena situace ovsem prisla velmi zahy.

Opet svoji?

Umrtim Vaclava Bendy se v cervnu 1999 uvolnuje klicovy senatorsky mandat, s jehoz ziskem by strany koalice ziskaly ustavni vetsinu v Senatu a tim i moznost vyrazne paralyzovat opozicni smlouvu, ktera by v tomto pripade fungovala velmi jednostranne, a to ve prospech predevsim vladni CSSD. Strany vznikajici ctyrkoalice zapomnely velmi rychle na spory a u vidiny sance rozetnout vladni spojenectvi, ozivuji obraz opozicne smluvni "hydry" a obnovuji opet "uzkou" spolupraci. Tuto jednotu ma manifestovat i spolecna "tvar" ctyrkoalice: poprve politici obou stran hovori o spolecnem lidrovi pro snemovni volby.

Lidovci jdou "prekvapive" jeste dal a navrhuji Unii svobody, aby integraci ODA a DEU umoznila vznik dvojbloku. "Unie svobody by se mohla stat zakladem pro integraci mensich pravicovych stran. Proevropsky orientovany dvojblok by pak byl jasnou a pevnou politickou silou, ktera by byla alternativou obema velkym stranam," naznacil nazory lidovcu na budoucnost ctyrkoalice Jan Kasal.

Mimo mikrofon se vsak predstavitele KDU-CSL vyjadruji o mnoho radikalneji. Nejsme ochotni nadale podporovat soucasny nefunkcni slepenec, vzkazuji predstavitelum ODA a DEU. Avsak navrh ODA, totiz aby ze ctyrkoalice vznikla strana jedina, tedy nikoliv dvojblok, a ktera by pod nazvem "Unie pro Evropu" sla spolecne do snemovnich voleb, velmi razantne odmitl pozdejsi stoupenec teto myslenky, Jan Kasal myslenky (o to vice je mozne pochybovat o opravdovosti pozdejsich Kasalovych prointegracnich proklamaci): "Ja sam nepatrim k tem, kdo by dlouholetou historii KDU-CSL chteli skoncit vytvorenim noveho subjektu, ktery by se jinak jmenoval a asi by mel jine zamereni." Pres tyto a jeste dalsi rozmisky a ruzne pohledy na dalsi podobu spoluprace byla 28. zari, na den sv. Vaclava, podepsana jedna z hlavnich dohod kratke historie ctyrkoalice, tzv. dohoda svatovaclavska.

Dohodli jsme se, ze se mozna dohodneme

Svatovaclavska dohoda formalne ustavila ctyrkoalici, ktera od teto chvile jiz nebyla jen setrvacnosti prezivajici predvolebni koalici, ale subjektem se spolecnymi pravidly a cili. Oboji bylo sice vymezeno velmi volne, avsak spolecny postup v nadchazejicich senatnich i snemovnich volbach, alespon proklamativne, stanoven byl. Spolecne organy, predevsim tzv. politicka rada, mely rozhodovat podle pravidla, ktere shrnul predseda lidovcu nasledovne: "Budeme diskutovat o vaznych vecech tak dlouho, az dospejeme ke konsensu."

Prvni zkouskou nove jednoty ctyrkoalice byla iniciativa ODS, ktera v rijnu vyzvala k vytvoreni tzv. duhove vladni koalice. Tedy koalice, ve ktere by byly zastoupeny jak ODS a CSSD, tak KDU-CSL a US. V podstate tak ODS nastolila situaci z cervence 1998 a velmi pruhledne vystavila pokuseni tehdy vysachovane KDU-CSL. Presto rozhodnost, se kterou strany ctyrkoalice tuto nabidku odmitly, mnohe, alespon co se tyce lidovcu, prekvapila. Predsedove obou stran sice pripustili, ze jednani je mozne, ovsem pouze za podminky, vypovi-li se opozicni smlouva, na coz zase nechtela pristoupit ani ODS, ani CSSD.

Jednote ctyrkoalice pomohly i udalosti, spojene s desatym vyrocim sametove revoluce. V listopadu 1999 zalozili totiz byvali studentsti vudcove z listopadu 1989 iniciativu "Dekujeme, odejdete!", jejimz hlavnim cilem kritiky byla opozicni smlouva a obecne politicka situace z ni vzesla.

Po vystoupeni sdruzeni "Impuls '99" to byla jiz druha, tentokrat ovsem medialne i politicky dulezitejsi akce obcanskeho sektoru, ktera smerovala proti opozicni smlouve, pricemz za prirozeneho politickeho spojence obou techto iniciativ byla povazovana prave ctyrkoalice. Politicky potencial, ktery temito happeningy vznikal, byl presne tim, co dosud ctyrkoalice postradala. Pres pocatecni obavy z umyslu predstavitelu vyzvy - uvazovalo se, zda nechteji zalozit vlastni politickou stranu - nabidla ctyrkoalice temto iniciativam spolupraci a dokonce i moznost zisku senatorskeho ci poslaneckeho mandatu. Puvodni idea Josefa Luxe o siroke protestni koalici, ktera v pocatcich ztroskotala na vahavosti, zaskocenosti a mozna i na prirozene politicke nejednobarevnosti obcanskeho sektoru (ale take na umrti jejiho hlavniho architekta Josefa Luxe) tak opet dostala svuj obsah. Obcansky sektor se konecne podarilo vtahnout do politickeho boje o moc, pricemz vrcholem bude tzv. televizni krize na prelomu let 2000/2001.

Na ustavu nam nesahejte

Na konci ledna 2000 byla snemovnou schvalena novela ustavy, presne jak si zadala dohoda mezi ODS a CSSD. S procesem naplnovani opozicni smlouvy ovsem postupoval i proces integrace stran ctyrkoalice. Na zacatku kvetna 2000, nyni uz pod vedenim sveho noveho predsedy Karla Kuhnla, schvalil republikovy vybor unie smlouvu mezi stranami ctyrkoalice o spolecne volbe kandidatu do nadchazejicich senatnich a krajskych voleb. Zaroven bylo oznameno, ze spolecny program ctyrkoalice bude predstaven do zari, tedy dva mesice pred volbami.

Na konci kvetna prosel snemovnou navrh noveho volebniho zakona, uhelny kamen opozicni smlouvy. V cervnu predlohu novych volebnich pravidel schvalil i Senat. Nic neurychlilo spolupraci ve ctyrkoalici, jako prave tento krok stran opozicni smlouvy. V zari byla podepsana nova "svatovaclavska smlouva", ktera nahradila vagni ustanoveni te predesle a stanovila terminy naplnovani jednotlivych spolecnych kroku. Do konce roku 2000 meli byt znami kandidati ctyrkoalice na premiera. Ten mel byt verejnosti predstaven do konce ledna roku nasledujiciho. Pote mel nasledovat vznik stinove vlady, ktera mela do cervna vypracovat program pro spolecny postup ve volbach 2002.

Ctyrkoalice? Slibny partner

V listopadu 2000 probehly volby do krajskych samosprav a tretiny Senatu. Ctyrkoalice slavila svuj prvni vyrazny volebni triumf. Ovladla horni komoru parlamentu a jiz se nemusela pasivne spolehat na rozhodnuti Ustavniho soudu. Uspela v krajskych volbach. "Ctyrkoalice ziskala vyrazny pocet hlasu a stala se vaznym subjektem jednani na krajskych urovnich. A protoze k nim mame programove evidentne blize nez k jinym politickym stranam, tak se diky tomu stali pro nas v teto konstelaci velmi slibnym a zajimavym partnerem," konstatoval predseda ODS Vaclav Klaus.

Vystihl tim novou politickou realitu, kdy jiz nikoli jednotlive strany ctyrkoalice, ale ctyrkoalice jako jednotny subjekt je partnerem pro jednani. Prave ODS tezila na krajske urovni ze spoluprace se ctyrkoalici, coz kontrastovalo se situaci po komunalnich volbach na podzim 1998, kdy vyjma Brna byla ve velkych mestech uzavrena tzv. velka koalice. V povolebni euforii z vitezstvi se vsak ztratil fakt, ze je to predevsim KDU-CSL, ktera v ramci ctyrkoalice posiluje svuj politicky potencial. Unie svobody, ktera od nastupu Karla Kuhnla do sveho cela prevzala na sebe vetsinu iniciativy v budovani obrazu spolecne ctyrkoalice a investovala do nej vetsinu sveho potencialu, neziskala zadny z peti ctyrkoalicnich hejtmanskych postu, ani misto sefa Senatu.

Kandidatura novopeceneho senatora Josefa Zieleniece na tento post vsak byla take taktickou chybou senatoru unie. Zieleniec byl totiz neprijatelny nejen pro senatorsky klub KDU-CSL, ale i pro nektere senatory ODA. Zvoleni Petra Pitharta byla opravdova "z nouze ctnost".

Unie svobody v koalicnich jednanich nedokazala prosadit svoje zajmy nejen vzhledem k politickemu instinktu lidovcu, ale i proto, ze vsadila veskery svuj kapital na dosud virtualni post lidra ctyrkoalice. Jako vstricny krok lidovcu by se proto mohla zdat kandidatura nevyrazneho a neznameho Jaroslava Koprivy, byvaleho namestka ministra vnitra, ktery v tajnych volbach na celostatnim vyboru KDU-CSL porazil sveho protikandidata Cyrila Svobodu. Unie to zprvu take tak pochopila a byla ochotna prekousnout ono neustale prevazujici "mala domu" KDU.

Volbu Jaroslava Koprivy v prosinci 2000 potvrdila i celostatni konference lidovcu, ktera zaroven prekvapive vyzvala k diskusi o integraci stran ctyrkoalice do jednoho subjektu, a to na zaklade ideovych principu Evropske lidove strany.

Povolebni proces sblizovani ctyrkoalice a ODS byl vyrazne narusen a v podstate zastaven udalostmi okolo televizni krize. Naopak, vzhledem k militantnosti a nesmiritelnosti nekterych predstavitelu ODS doslo k tomu, ze se ctyrkoalice zacala od teto chvile nachylovat k nove "garde" politiku v CSSD v cele se Stanislavem Grossem a Vladimirem Spidlou.

Dusledky televizni krize je ovsem treba analyzovat zvlast a na jinem miste, v jinych souvislostech. Jedno je vsak zrejme udalosti na prelomu let 2000/2001 posilily politicky potencial ctyrkoalice a upevnily jeji obraz coby nositele noveho stylu politiky, obraz bojovnika za demokracii a svobodu slova.

Lidr je mrtev, at zije lidr!

Nominaci Jaroslava Koprivy nesl tezce ten, ktery prohral - Cyril Svoboda. Tento politik uz dlouho bojoval za svuj vetsi vliv v KDU-CSL, byl ovsem stihan neustalymi porazkami a od doby sveho kratkeho ministrovani se dostaval stale casteji mimo hlavni proud deni. Volba lidra byla sance, jak se vyhnout tvrdemu a nerovnemu stretu v KDU-CSL a zaroven se opet dostat do popredi, stat se kandidatem na premiera. Absence vseobecne prijatelne osobnosti z rad KDU-CSL byla zrejma, Cyril Svoboda si delal opravnene nadeje.

28. ledna byly jeho ambice naplneny. Po nechutnych tahanicich, kdy byly propirany osobni vlastnosti a rodinne pomery Karla Kuhnla, byl Cyril Svoboda zvolen do cela ctyrkoalice. Ovsem jeste pred jeho volbou se muselo sejit sirsi gremium KDU-CSL, aby dalo takovemu kotrmelci svoje pacem: lidovecke vedeni nebylo totiz schopno akceptovat prekvapivy tah svych partneru ve ctyrkoalici, kteri Svobodu pote, co Kuhnl propadl, navrhli. Tzv. zdarske dohody sice unii davaly mimo jine virtualni prevahu v jeste neexistujici stinove vlade, avsak frustrace unie dostoupila sveho vrcholu. V obou hlavnich stranach ctyrkoalice se schylovalo ke krizi, ktera vyusti v rozpad ctyrkoalice o rok pozdeji.

Na zacatku brezna se v Hradci Kralove konal sjezd Unie svobody. Nalada byla vyrazne prodchnuta atmosferou zklamani ze ctyrkoalicni spoluprace, byt osoba Cyrila Svobody byla vnimana jako nadeje mozneho zvratu dosavadniho trendu lidoveckeho "valcovani". Projev predsedy KDU-CSL Jana Kasala vsak byl pro vsechny soli do otevrene rany. V podstate nic noveho neprinesl, zopakoval nabidku KDU-CSL z prosince 2000 k integraci stran ctyrkoalice do jedineho subjektu, avsak styl a nacasovani bylo natolik nemistne, ze vyvolal vlnu prohlaseni o lidovecke nespravedlnosti, proradnosti a nechut k dalsimu prohlubovani ctyrkoalicni spoluprace.

Bylo-li ucelem vyrazne znesnadnit pozici noveho lidra Cyrila Svobody a znemoznit plneni zdarskych dohod, nebylo lepsiho zpusobu, nez jaky zvolil Jan Kasal. Navic vse na zaklade argumentu, ze spolupraci odmita Unie svobody a nikoliv KDU. Zahy Jan Kasal prohlasuje, ze pokud na sjezdu unie zvitezi nazor, ze o integraci nemuze byt ani reci, pak nevznikne ani spolecny senatni klub. Tudiz ze nebude naplnena zdarska dohoda.

Dalsim tvrdym oriskem bylo sestavovani stinove vlady. Jeji slozeni melo byt znamo do konce brezna a Cyril Svoboda prichazel kazdy den s novym a novym seznamem, ktery byl predstaviteli unie poopraven a vedenim KDU-CSL shozen ze stolu. Idea o "cistych" a "novych" tvarich narazela predevsim na politickou realitu a rozlozeni sil v KDU-CSL, jejiz vedeni nebylo ochotno slevit ze svych pozadavku a vyjit svemu lidrovi vstric.

Nutno ovsem poznamenat, ze podobnou vlastnosti se vyznacoval i Cyril Svoboda, ktery vnucoval partnerum nejen svoje navrhy, ale i svoje ultimata. Demise Cyrila Svobody byla nutnym vyustenim jeho zvoleni lidrem proti prani nejuzsiho kartelu v cele KDU-CSL.

Bratr Kalousek

Jadrem sporu byla osoba Miroslava Kalouska. Tento dlouholety namestek lidoveckych ministru obrany byl a je synonymem kontroverzniho politika par excellence. Pro nekoho typicky lidovec, pro druheho prachsprosty korupcnik. Proste mnoho dohadu a zadne dukazy. Pro Cyrila Svobodu to ovsem v prvni rade byl politicky protivnik, ktery zajistil nekolik jeho vnitrostranickych proher a teprve az v druhe rade clovek, jehoz povest vyvolava dohady. Spolu s Hanou Marvanovou nastolili "problem Kalousek" a pote, co neuspeli na urovni ctyrkoalice, hodlali jej prenest dovnitr vlastnich stran.

V prubehu dubna a kvetna se v KDU rozproudila vnitrostranicka kampan, ktera mela vyresit, kdo zavinil pad lidoveckeho kandidata na premiera a uvolnil tak cestu liberalovi Karlu Kuhnlovi. Planovany programovy sjezd KDU se zahy stal sjezdem volebnim.

Ovsem pres nektere velmi rozporuplne kroky - napr. vyzva Miroslavu Vybornemu, aby kandidoval na predsedu misto stavajiciho predsedy - byl stale Jan Kasal favoritem. Na lidoveckem sjezdu v Jihlave 26. - 27. 5. 2001 vsak doslo k necekanemu vyvoji. Dost mozna se o nej postaral Jan Kasal sam. Hned v uvodnim projevu se totiz velmi nevybirave oprel do sveho protikandidata. To vsak mnozi delegati zhodnotili jako vyraz nedostatecneho taktu a schopnosti prenest se pres osobni antipatie, coz ocekavali spise od Kasalova vyzyvatele. Vrcholem bylo Kasalovo prohlaseni, kterym odmitl, bude-li zvolen, spolupracovat s Cyrilem Svobodou coby mistopredsedou.

Naopak vystoupeni Cyrila Svobody bylo velmi odlisne, statnicke a smirlive.

Po prvnim kole chybel ke zvoleni Cyrila Svobody predsedou KDU-CSL jediny hlas a kolo druhe bylo jiz vitezne. Volba dalsich vrcholnych predstavitelu a organu KDU-CSL vsak naznacila, ze konflikt nebyl dosud zazehnan a miska vah se pouze docasne prevazila. Prvni dva mistopredsednicke posty obsadili Milan Simonovsky a Zuzana Roithova, oba senatori a oba novacci ve vrcholne stranicke politice. Jejich dosavadni kariera a fakt, ze stoji mimo hlavni ohnisko lidovecke moci, poslanecky klub, je predurcovalo k roli jakychsi monstranci lidove strany, urcenych primarne pro manifestaci vzyvane "zmeny". Jan Kasal se stal opet mistopredsedou a jeho stoupenci ziskali vetsinu v rozhodujicich vnitrostranickych organech.

Novopeceny predseda se ve velmi kratke dobe dostane do vleku prave techto struktur strany lidove, coz behem nekolika mesicu vyvrcholi jeho Canossou - omluvou Miroslavu Kalouskovi.

Smer: dvojblok

Na sjezdu v Jihlave odmitl Cyril Svoboda myslenku integrace stran ctyrkoalice do jedineho politickeho subjektu. Ke zmene by vsak podle lidoveckeho predsedy melo dojit.

Puvodni blok ctyr stran by mela nahradit dvojkoalice a ODA spolu s DEU by se mely bud integrovat, anebo z koalice odejit. Podobne stanovisko zastaval i kandidat na predsedu Unie Vladimir Mlynar.

"... jsem zastancem dvou proudu: liberalniho, reprezentovaneho unii, a krestanskodemokratickeho, ktery predstavujeme my. Vytvoreni jedne strany pro nas sice nikdo nezada, ale na druhe strane by byla podle mne chyba trvat na tom, ze ctyrkoalice zustane ve stejne podobe, jakou ma dnes. Vyhledove jsem pro to, aby ji tvorily dve strany, neznamena to vsak, ze to ma byt zitra," shrnul svoje predstavy v rozhovoru pro MF Dnes 28.5. 2001 novopeceny lidovecky predseda.

O tyden pozdeji ujistuje: "Ani ja, ani nikdo kolem mne neplanuje nejakou revoluci uvnitr ctyrkoalice."

Volebnim sjezdem si prosla i US.

Lidr ctyrkoalice Karel Kuhnl splnil svoje slovo a jiz nekandidoval na post predsedy. Ten ziskala po hladkem vitezstvi Hana Marvanova. Co se tyce podoby ctyrkoalice, Marvanova narozdil od Vladimira Mlynare odmitla myslenku dvojbloku a postavila se za dosavadni podobu koalice: "ctyrkoalice musi ukazat, ze pres nektere ideove rozdily je schopna se dohodnout a ze koalicni zpusob vladnuti neni prekonan." Pres tyto proklamace se ovsem prosazuje postupne i v Unii svobody pragmatictejsi pristup, predevsim vzhledem k uzaviraci klauzuli pro viceclenne koalice v navrzenem volebnim zakone.

Prvni a v podstate bezproblemova fuze zacala na konci leta diskusemi mezi vedenim DEU a US, ktere vyvrcholilo v prosinci 2001 slucovacimi sjezdy obou stran. Vzdy problemova a zadluzena ODA se timto ocitla v roli nejslabsiho clanku ctyrkoalice. Dva mesice pred tim, v rijnu, byly - po vycerpavajicim maratonu jednani - sestaveny spolecne ctyrkoalicni kandidatky pro snemovni volby. O prubehu jednani pronikly na svetlo jen kuse informace, ovsem i z nich lze vytusit, ze v lune ctyrkoalice se za dva roky existence nahromadilo vice osobnich nevrazivosti, nez byla spolecna platforma schopna unest. Jakakoliv, byt i dobre minena, snaha menit pomery uvnitr ctyrkoalice, musela nyni nutne vyvolat erupci techto jiz jen tezce skryvanych emoci.

ODA - z kola ven

Vse zacalo 6. prosince 2001 zpravou o tom, ze ODA brala "spinave penize" od podnikatele Frantiska Riga, ktery mel co do cineni s tunelem na Kreditni banku Plzen. Ve stejny den se usnesl celostatni vybor KDU-CSL na stanovisku, ze pokud predstavitele ODA nevyresi do 15. ledna 2002 uspokojive svuj dluh u Ceske pojistovny, pak ma vedeni strany lidove vyvolat jednani s USDEU o sestaveni kandidatek pouze na zaklade dohody techto dvou stran. Lavinu, ktera se na ODA hnala ze vsech stran, akceleroval svym prohlasenim pro LN i podnikatel Radim Masny, ktery oznamil, ze hodla od Ceske pojistovny dluh ODA odkoupit.

Vedeni ODA v cele s Michaelem Zantovskym, pod jehoz opetovnym vedenim aliance alespon snahu splacet dluh nepredstirala, bylo vyvojem udalosti zaskoceno. Reseni dluhu se totiz jiz delsi dobu pripravovalo a zvazovalo se nekolik jeho variant. Usneseni celostatniho vyboru KDU, ktere rizenou indiskreci uniklo na verejnost, tato delikatni jednani maximalne ztizilo. Presto se ovsem Zantovskemu podarilo dohodu s CP uzavrit a partnerum ve ctyrkoalici predlozit reseni dluhu svoji strany.

Dalsi vyvoj udalosti vsak dal za pravdu jednomu z akteru jednani, ktery vec zhodnotil nasledovne: lidovce za prve nastvalo, ze vubec nejake reseni bylo nalezeno a za druhe, ze to reseni je rozumne. Proste, KDU-CSL, a to at uz z jakychkoli duvodu, odmitla nadale s ODA spolupracovat a nejen ze chtelo jeji zastupce vyskrtnout z kandidatnich listin, ale timto krokem donutit ODA, aby sama ctyrkoalici opustila. A tak zatimco republikovy vybor Unie svobody s vyhradami reseni akceptoval, vedeni KDU-CSL reseni odmitlo a vyzvalo ODA aby se budto sloucila s US, anebo aby jeji kandidati odstoupili ze spolecnych kandidatek.

Usneseni KDU vyznelo navic natolik nestastne a ultimativne, ze jej musela odmitnout i US. Nasledna jednani ctyrkoalicni politicke rady, v nichz dominovala predsedkyne US Hana Marvanova, donutila k ustupkum lidovecke zastupce, kteri prijali kompromisni reseni v podobe upravy splatkoveho kalendare a zmeny nadace, kam mela ODA zbylou dluznou castku splacet. Nez se ovsem Cyril Svoboda odvazil svolat celostatni konferenci svoji strany, aby ji mohl predlozit tuto dohodu, byla zverejnena informace o dalsich udajnych zavazcich aliance.

Na zaklade toho predseda lidovcu s vyraznym ulehcenim ve tvari prohlasil, ze ODA porusila svoje slovo, kterym se zavazala, ze jiz nema zadne jine pohledavky a proto je na rade jednani pouze s US o sestaveni nove podoby spolecnych kandidatek pro snemovni volby. Toto rozhodnuti bylo potvrzeno i celostatni konferenci KDU.

Na druhy den predstavitele ODA oznamuji, ze povazuji ctyrkoalici za rozpustenou. Kratce nato Kuhnl rezignoval na post lidra, nebot podle nej ctyrkoalice prestala rozhodnutim celostatni konference KDU existovat.

Podobne stanovisko zaujala i predsedkyne US Hana Marvanova. Cyril Svoboda, viditelne zaskoceny vyvojem, se sice jeste zpocatku snazil ideu ctyrkoalice zachranovat tvrzenim, ze odchodem ODA se na situaci nic nemeni a ctyrkoalice nadale existuje, ovsem velmi zahy byl i on nucen akceptovat fakt, ze ctyrkoalice se stala veci minulosti.

V nastalem vakuu, jeste pred uzavrenim dohody mezi Unii svobody a KDU-CSL o spolecnem postupu do voleb pod nazvem "Koalice", pomohli lidovecti poslanci, hlasujici jako jeden muz, nekolika klicovym navrhum CSSD k uspechu ve snemovne.

Epilog

Na krachu ctyrkoalicniho projektu se podilelo nekolik okolnosti. V prvni rade to byla postupna rezignace na puvodni ideu sirokeho protestniho hnuti v podobe, se kterou ctyrkoalici zakladal Josef Lux.

Po jeho odchodu z cela KDU-CSL a predevsim po jeho smrti ztratila tato myslenka sveho architekta a delnici jako Jan Kasal byli jen stezi schopni pochopit, jak dulezite je prekrocit vlastni stin a opustit uzky stranicky zajem. Byli to vzdy lidovci, kteri si ve ctyrkoalici prosadili svou a nejen na ukor Unie svobody, ale postupne i na ukor uspechu cele ctyrkoalice. Jejich jednani ve stylu "mala domu" znemoznilo, aby lide chapali ctyrkoalici jako vyraznou zmenu polticke kultury, coz bylo puvodne hlavnim kapitalem teto myslenky.

Podobne ovsem i Unie svobody, ktera po nastupu Karla Kuhnla do sveho cela prevzala ve ctyrkoalici iniciativu a puvodni formu volne koalicni spoluprace tlacila k cim dal tim vetsi koordinovanosti, nedobre odhadla pomery, ktere panovaly a panuji v KDU-CSL. Spolecne koalicni organy - predevsim politicka rada - obstojne fungovaly v pripade, kdy v nich byli zastoupeni lide, jejichz autorita byla v lidove strane neoddiskutovatelna. Ve chvili, kdy se cleny politicke rady ctyrkoalice stali po jihlavskem sjezdu KDU Cyril Svoboda, Milan Simonovsky a Zuzana Roithova, v podstate statiste v rozhodovani sve strany, nebylo mozne povazovat jejich hlasovani za stanovisko KDU.

U Cyrila Svobody navic chybela odvaha a predsednicka autorita, se kterou by obhajil svuj postup coby predsedy lidove strany. Predseda lidovcu prijal behem nekolika mesicu po svem zvoleni roli mluvciho vrcholnych organu svoji strany, pricemz si tento deficit nahrazoval verejnymi prohlasenimi o neschopnosti Karla Kuhnla a svych ambicich stat se pristim premierem.

V neposledni rade se na krachu ctyrkoalice podilel i fakt, ze s blizicimi se volbami zacaly vyrazne osobnosti obou hlavnich stran uskupeni taktizovat a vyjednavat o pristi mozne vladni konstelaci, pricemz se postupne zapominalo na potrebu pracovat pred volbami maximalne na obrazu jednoty ctyrkoalice a jejiho "jineho stylu". Jak v Unii svobody, tak v KDU-CSL ziskali navrch lide, kteri chapali jako cil nastavajicich voleb opet "byt u toho", podilet se na vlade. Na zaklade techto uvah byli pote schopni obetovat i leccos ze spolecne ctyrkoalicni myslenky, v posledni fazi dokonce i jednoho sveho dosavadniho koalicniho partnera.

(Clanek vysel v Revue Proglas 2/2002. Autor pracuje jako asistent senatora Outraty a je studentem FSV UK.)