O Husově významu dnes

6. 7. 2015 / Boris Cvek

Zdá se mi obtížné říci, co si Mistr Jan Hus konkrétně představoval pod „pravdou“, za kterou umíral, nicméně v jeho postoji se projevilo hluboké napětí jeho doby, které pak vypuklo v husitství, reformaci, náboženských válkách. Ta společnost nebyla zdravá, docházelo k obscénnímu porušování pravidel, k brutálnímu nesouladu mezi ideály a realitou. Husovo extrémní moralizování jako vyslovení a radikalizace veřejného mínění je z tohoto pohledu pochopitelná reakce a de facto vstup do společenského, mocenského zápasu.

Většina z nás tuší, že jediná pravda neexistuje a že skutečnost je vždy složitější

Proč dlabeme na Husa

5. 7. 2015 / Kryštof Kozák

„Postremo, studia humanitatis impigro labore culturos et provecturos, non sordidi lucri causa, nec ad vanam gloriam captandam, sed ut veritas propagetur et lux eius, qua salus generis humani continetur, clarius effulgeat.“ (to není „cut and paste“, některé věci je dobré vědět i o půlnoci hned).

Znamená to, že každý magistr na rozdíl od bakalářů slibuje, že se bude s neúnavnou pílí věnovat poznávání věcí lidských, ne pro špinavý zisk, ani pro získávání prázdné slávy, ale aby se šířila pravda a aby její světlo, v němž spočívá blaho [ale i “spása”!] lidského rodu, jasněji zářilo.

Je to

1) apel na poznávání sebe sama i člověka jako takového, humanitas v širokém slova smyslu;

2) světské věci ti naplnění nepřinesou, budeš-li věrný tomuto slibu, musíš být vždy tak trochu disidentem;

3) pravda jako svrchovaná hodnota, jež ukazuje cestu.

Problém je, že dnes lidé na univerzitě studují magisterské obory především „sordidi lucri causa“ (pro špinavý zisk), případně pro „venam captandam gloriam“ (prázdnou slávu).

Jan Hus prosazoval proti středověké hegemonii právo na samostatný osobní názor

11. 6. 2015 / Jan Čulík

Tak, jak píše Daniel Veselý, mezinárodní historiografie, pokud se vůbec Janem Husem zabývá (ke všem tématům ze starší české historie je nesmírně obtížné nalézt v angličtině jakoukoliv vědeckou sekundární literaturu, skoro vůbec neexistuje), ho považuje za následovníka Johna Wycliffa, nikoliv za originálního myslitele. Mezinárodní historikové a teologové poukazují na to, že na rozdíl od Johna Wycliffa Jan Hus nezpochybňoval učení církve, jeho kritika byla především kritikou morální.

K STÁTNÍMU SVÁTKU:

Zpráva o smrti Mistra Jana Husa

6. 7. 2016 / Petr z Mladoňovic

Než mu však dali na hlavu pro posměch papírovou korunu, řekli mu mezi jiným: ,,Odevzdáváme duši tvou ďáblu.'' A on sepjav ruce a pozdvihnuv oči k nebi pravil: ,,A já ji odevzdávám nejmilostivějšímu Pánu Ježíši Kristu''. A uzřev onu korunu: ,,Pán můj Ježíš Kristus pro mne bídného ráčil nésti korunu trnovou, mnohem tvrdší a těžší, nevinně jda na smrt nejpotupnější; a tak já bídný hříšník tuto korunu, mnohem lehčí, byť potupnou, chci nésti pokorně pro jeho jméno a pravdu.'' Byla pak ta papírová koruna kulatá, skoro loket vysoká, a na ní byli namalováni tři hrozní ďáblové, jak chtějí zmocniti se duše a rozsápati ji drápy. A na té čepici byl nápis s označením jeho viny: ,,Toto jest arcikacíř.'' I řekl král: vévodovi Ludvíku, synu Klema bavorského, který před ním stál slavnostně drže zlaté [říšské] jablko s křížem: ,,Jdi, přijmi jej.'' A onen syn Klemův převzal Mistra a dal jej do rukou pochopům a vedl na smrt.

Dramatickým předchůdcem moderních novinářů se stal při kostnickém procesu s Mistrem Janem Husem Petr z Mladoňovic [nar. kolem 1390], který se účastnil kostnického koncilu jako tajemník pana Jana z Chlumu. Pětadvacetiletý tajemník si pečlivě zaznamenával všechny podrobnosti a napsal o procesu s Janem Husem asi stopadesátistránkovou zprávu, která se zachovala ve dvou verzích, v češtině a v latině. Přinášíme poslední část závěrečné, velmi dramatické kapitoly v moderním překladu. Svou živostí a věcností připomíná současnou televizní reportáž. Až do Bílé hory se tato kapitola četla v českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangelia. V Husovi se střetl ve své rané formě moderní, pluralistický relativismus a právo na individuální úsudek a názor s monolitní hegemonií středověké, totalitní praxe. JČ

Jan Hus: Další mýtus malého národa

11. 6. 2015 / Daniel Veselý

Také jsem zhlédl výpravný televizní film o Janu Husovi, který byl natočený podle scénáře Evy Kantůrkové a který režíroval Jiří Svoboda, a chvílemi si připadal jak v Jiříkově vidění. Je zjevné, že se tento neuralgický bod našich dějin neobejde bez bombastického balastu, zvlášť když si letos připomínáme 600. výročí Husova tragického skonu na inkviziční hranici u Rýna, a to za situace, kdy hlavní hrdina morálně, snad vyjma svého věrného druha Jeronýma Pražského, o sto sáhů převyšoval ostatní historické postavy včetně delirantního alkoholika, krále Václava IV.

Rozhovor Britských listů 12:

Disident a zrádce národa

3. 7. 2015

"Česku by výrazně prospělo, kdyby přijalo milion uprchlíků."



Rozhovor Jana Čulíka s disidentem, umělcem, vysokoškolským pedagogem a performerem Milanem Kohoutem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu,od pátku 3. července 2015.

Není mi jasné, kde se v Češích vzala taková nesnášenlivost

6. 7. 2015 / Barbora Hodková-Knobloch

Vážený pane doktore Čulíku,

bolí mě srdce a je mi hanba za všechny lidi, kteří Vám píší tak šílené rasistické dopisy. Bylo mi Vás upřímně líto a zhrozila jsem se kvůli tomu, s jakým posměchem jste se setkal při své návštěvě na jednání parlamentního výboru k přijímání uprchlíků. Už ani nepíši, jaký otřesný zážitek byl sledovat pořad Máte slovo s paní Jílkovou na téma uprchlíků, píše Barbora Knoblochová.

Po sečtení 92,18 procent hlasů Řecko solidní většinou hlasovalo "Ne"

5. 7. 2015

V referendu, v němž byli řečtí voliči dotazováni, zda přijímají shrnutí dohody, kterou jim předložila Evropská unie, Evropská ústřední banka a Mezinárodní měnový fond na euroskupině dne 25. 6. 2015 hlasovali po sečtení 92,18 procent hlasů takto: Ano: 38,67%, ne 61,33%

Řecká televize uvedla, že Alexis Tsipras hovořil s francouzským prezidentem Hollandem a s dalšími evropskými činiteli. Výsledek referenda pochválila Marine Le Penová ve Francii. V Řecku zavládl optimismus, že snad země konečně dosáhne rozhodné dohody s věřiteli, píše Matina Stevis z Wall Street Journal. Britská Strana zelených pochválila výsledek řeckého referenda jako rozhodný hlas proti politice škrtů. Kathleen Brooks ze serveru Forex.com se obává, že Řecko nedostane od věřitelů další peníze a že pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny je nyní 80 procent. Evropská ústřední banka totiž může Řecku odmítnout další likviditu pro jeho banky, což by znamenalo, že řecký finanční systém by zkolaboval do několika dnů. Wolf Piccoli z Teneo Intelligence se domnívá, že pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny je 75 procent. Řecká vláda nyní bude prosazovat tvrdou linii a Tsipras bude poukazovat na nedávnou analýzu MMF, podle níž by navrhovaný balíček opatření nikdy Řecku neumožnil vyvázat se z dluhů.

Fotografie z Atén a podrobnosti v angličtině ZDE

Drtivé vítězství Syrizy v referendu vytvořilo obrovský problém pro EU

6. 7. 2015

Drtivé volební vítězství v řeckém referendu pro stranu Syriza zahájilo obrovské politické zemětřesení, které by mohlo zlikvidovat evropský projekt. Verdikt postavil vedení Evropské unie před vážnou krizi důvěry. Řecko nyní čelí potenciálnímu finančnímu kolapsu a odchodu z eurozóny, píší analytikové listu Guardian.

Schäuble: "Německo se na Řecko nevykašle"

5. 7. 2015

Těsně před nedělním referendem učinil, jak se zdá, německý ministr financí Wolfgang Schäuble smířlivé gesto, když řekl, že Řekové budou v neděli hlasovat buď o možnosti zůstat v eurozóně, anebo ji "dočasně" opustit, zřejmě než dojde k oživení řecké ekonomiky. Tím zřejmě Schäuble podpořil stoupence "Ne" v nedělním referendu, protože jeho výrok je blízký postoji řecké vlády, že hlasování "Ne" v referendu nebude znamenat odchod Řecka z eurozóny.

Putin požaduje dialog mezi USA a Ruskem

5. 7. 2015

Ruský prezident Vladimír Putin poblahopřál prezidentu Baracku Obamovi v sobotu k americkému Dni nezávislosti a vyjádřil přesvědčení, že Rusko a USA mohou spolupracovat při hledání řešení mezinárodních problémů.

Nesnášenlivost, administrativní krutost, dobře realizované příběhy osobních krizí

6. 7. 2015 / Jan Čulík



Je to možná náhodným výběrem filmů, ale vidím tu letos v Karlových Varech celou řadu nesmírně aktuálních, burcujících filmů, zdůrazňujícím ve stále chaotičtějším světě, opouštějícím, aspoň jak se zdá z české zkušenosti, základní civilizační normy, potřebu humanity, civilizovanosti a slušnosti. V tom smyslu se mi zdá být letošní karlovarský filmový festival majákem ukazujícím směr. Je to zřejmě prostě jen proto, že festivaloví dramaturgové citlivě vybrali snímky, které závažným, aktuálním a tvůrčím způsobem svědčí o dnešní globální krizi. Paradoxně je to letos zřejmě výraznější než v předchozích letech.

Jedním z takových filmů je švédsko-polský snímek Efterskalv (Tady a potom) (2015) režiséra Magnuse von Horna. Je to intenzivní studie maloměstské nesnášenlivosti. Po dvouletém pobytu v dokonalém švédském nápravném zařízení pro mladistvé se vrací domů k otci a desetiletému bratru středoškolák John, který se v rámci blíže nikdy nespecifikovaného konfliktu, zřejmě s erotickým sokem, podílel na usmrcení své dívky.

Domácí péče: vliv Bohdana Slámy a vepřoknedlozelové řešení

5. 7. 2015 / Jan Čulík



Film Domácí péče, debut režiséra Slávka Horáka, je vlastně do určité míry epigonským dílem, napodobujícím Čtyři slunce Bohdana Slámy. Především v tom smyslu, že naznačuje, tak trochu jako katolická teologie, že nedostatečnost, neuspokojivost a krátkodobost života, hrozba smrti, může být důkazem, že snad existuje něco víc než naše věcná, pozemská existence, aniž bychom ovšem řádně tušili, co to vlastně je. Film se kromě toho záslužně pokouší o medializaci určitých základních problémů české společnosti, ale je dramaturgicky bezradný a nevyrovnaný. Slámův film je možná také kontroverzně mystický, ale je daleko soustředěnější a dramatičtější, v prokreslení postav i hlubší než film Domácí péče.

Mediterranea a Babai : aneb co si počneme s lidmi?

4. 7. 2015 / Jan Čulík

Karlovarský filmový festival vždycky reflektuje aktuální problémy. Není náhodou, že jsou tu letos promítány tyto filmy s výraznou imigrantskou problematikou, zdůrazňující potřebu lidskosti a humánního porozumění. Obávám se, že kdyby se tyto filmy dostaly do širšího povědomí dnešní české veřejnosti, kdyby totiž česká média přestala být v souvislosti s Karlovými Vary nesmyslně posedlá západními celebritami a kdyby namísto toho informovala, co se tu vlastně promítá, český lid by organizátory a programátory festivalu zřejmě vyobcoval jako zrádce národa.

Velmi aktuálně byl jedním z prvních filmů na letošním karlovarském filmovém festivalu hraný film režiséra Jonase Carpignana natočený v německo-americko-britsko-italsko-francouzské produkci, nazvaný Mediterranea - Středozemský příběh (2015). Téměř dvouhodinový film dokumentárním stylem zaznamenává strastiplnou cestu dvou afrických uprchlíků z Burkiny Faso přes Středozemní moře do Itálie. Pěší cestou přes africký kontinent se stane skupina běženců terčem útoku banditů, kteří je okradou a jednoho z nich zastřelí. Po nebezpečné cestě přes moře, kdy část přistěhovalců přeplavujících se na vratkém člunu zahyne, se oba mladí muži, Ayiva i Abas, dostanou do Itálie.

Zákon trhu: Proč Češi nechtějí nebo neumějí točit takovéto filmy?

5. 7. 2015 / Jan Čulík



Zejména po zhlédnutí části zcela afektovaného, banálního filmu Cesta do Říma, nemajícího vůbec žádnou vazbu na skutečnost, znovu vyvstává naléhavá otázka, proč čeští filmaři nedokáží natáčet snímky, které by byly svědectvím o dnešní české skutečnosti. Francouzský film La loi du marché (Zákon trhu, 2015) režiséra Stéphana Brizého byl na karlovarském festivalu dalším ze snímků na aktuální a burcující téma z dnešní reality.

"Nejsem rasistka, ale vadí mi, že dnešní Britové mají různé barvy kůže"

4. 7. 2015

Z otevřeného dopisu Blanky Horákové z Poděbrad prezidentu Zemanovi a české vládě (kromě těchto odstavců dopis obsahuje celou řadu nepublikovatelných rasistických předsudků)

"Minulý rok jsem byla na měsíčním jazykovém pobytu v Anglii, z toho tři týdny v Manchestru. Chtěla jsem bydlet v původní britské rodině, poznat její kulturu, zvyky, hovořit kvalitním jazykem. První bydliště bylo u Číňanky a druhé u rodiny z Jamajky. Ostatní studenti na tom byli podobně. Když jsem jela do centra autobusem, na Piccadilly station, ulici lemovaly po několik kilometrů arabské obchody, restaurace apod. Všude kolem byli sice obyvatelé Velké Británie, ale dle barvy kůže každý mohl poznat, odkud původně ten či onen je.

Nikdy jsem se tak netěšila domů jako po měsíci v Anglii. Těšila jsem se na naši kulturu, na naše lidi, na zemi, kde není masově mezi obyvatelstvem zastoupen celý svět."

Skeč (Křeč)

4. 7. 2015 / Petr Štengl

Gott: Dám jednoho z hejna zlatých slavíků tomu,
kdo požene ty dva demonstranty se šibenicemi před soud.

Bakala: Dám 3+1 tomu, kdo požene velitele zásahu
před vyšetřovací parlamentní komisi.

Jágr: Dám o 10 gólů navíc nad plán
jako výraz solidarity se zadrženými.

Pelta: Dám originál propocené tričko Ronalda tomu,
kdo potrestá neadekvátně zasahující policisty.
(smrdí jak psí kšíry)


Zeman: Jejda! Žbluňk. Žbluňk.

Ovčáček: Pan prezident chtěl svým podmanivě vtipným
způsobem říct, že šibenice a zásah proti
pokojným demonstrantům se v žádném případě
neslučují s demokratickými principy.

PŘEČETLI JSME:

Imigranty vůbec nemusíme řešit

5. 7. 2015

"Do České republiky skoro žádný uprchlík nedorazil a nikdo z nich ani dorazit nechce. O to lepším terčem kolektivní nenávisti uprchlíci jsou. Zatímco u Romů je možné, že je skutečně potkáte, u imigrantů to v podstatě nehrozí. Tváří tvář jejich imaginárnímu obrazu se na ně může vyvyšovat i ten poslední z Čechů, kterému se nikdy nepodařilo napsat správně jedinou větu ve své mateřské řeči a je mimo jeho představivost, že by se musel vrhnout do vod Středozemního moře s otázkou, zda se dožije druhého břehu.

Imigranty vůbec nemusíme řešit. Náš problém je úplně jinde. “Velká část” naší společnosti, která nenávidí druhé a považuje to za projev slušnosti."

Zdroj: ZDE

Řecko začalo trpět nedostatkem základních potravin a léků

4. 7. 2015

Řecká ekonomika se octla na pokraji kolapsu poté, co v důsledku omezení finančních zdrojů v bankách vznikl nedostatek základních potravin a léků a desetitisíce turistů zrušily svou řeckou dovolenou. Banky uvedl, že mají železnou zásobu 1 miliardy euro, tedy asi 90 euro na jednoho obyvatele Řecka, jichž je 11 milionů, a budou v pondělí potřebovat od Evropské ústřední banky okamžitou finanční pomoc, ať je výsledek referenda jakýkoliv.

Země má takřka nulový export do EU

Řecku schází průmysl a high-tech

4. 7. 2015

Jedna třetina řecké ekonomiky je závislá na cestovním ruchu. Ale Řecku schází průmysl a high-tech. Je již léta příjemcem nouzových úvěrů a přesto si stále žije nad svými možnostmi. Pasáž z videa Griechland fehlt es an industrie und hightech, jež ve spolupráci s Deutsche Welle zveřejnil server Cicero  přeložil pro Britské listy Milan Lelek.

Pociťuji k vám ryzí nenávist, protože se mí dva synkové budou muset stýkat s lidmi odjinud

4. 7. 2015

Britské listy, když pozoruji své dva malé synky, jejichž kvalita života bude zhoršena už jen tím, že se budou muset potkávat s osobami, za jejichž přijetí tak horlivě agitujete, začínám k Vám pociťovat, ačkoliv jsem Vás dříve velmi rád četl, ryzí nenávist. Naprosto s Vámi souhlasím, že můj postoj je primitivní, ale jsem přesvědčen, že pro budoucnost etnicky NAŠICH (vím, tohle se Vám nelíbí) příštích generací je jediný správný, míní čtenář Jakub Hajšman z Plzně.

Britské listy jsou ohavný hnus

3. 7. 2015

Vážený pane Čulíku,

letmo jsem nahlédl do Vašich textů na Vašem serveru Britské listy a mohu konstatovat, hnus, ohavný hnus. A tohle má být vzor evropského vzdělance působícího na západní univerzitě? Vaše texty jsou otřesné bláboly s nulovým obsahem plné nadávek, urážek všech, kteří nesdílejí Vaše názory a postoje. Hlavně Vaše výroky o tom, že většina českého národa je rasistický póvl a žvásty o kruté, primitivní mentalitě obyvatelstva ČR, to jsou jedny z mnoha opravdových perel. Jestli někým opovrhuji, tak lidmi, kteří se snaží svou světovost a západovost dokázat tím, že plivou na vlastní národ. Vážím si všech svých názorových i postojových oponentů, kteří dovedou prezentovat své názory věcně a kultivovaně, s respektem k názorům a postojům mým. To ovšem není Váš případ, lidmi Vašeho typu z hloubi duše pohrdám..., píše čtenář Břetislav Kejík.

Svět je plný lidí uvažujících bez předsudků a zloby

4. 7. 2015

Vážený pane Čulíku,

Ujišťuji Vás, že z mého pohledu jsou Britské listy mediální periodikum, poskytující poměrně široký a přitom vyvážený náhled nejen na zanedbatelně malou enklávu Česka, ale hlavně na dění v zemích vzdálenějších obzoru takových podivínů, jako je Vámi představený čtenář Břetislav Kejík

Obzvláště mě inspirují příspěvky pana Karla Dolejšího, zajímavé jsou i názorové fasety dalších Vašich dopisovatelů. Oceňuji, že se nepouštíte do publikování textů, šířících paniku a strach, které považuji za základní hubitele svobodného myšlení a vpravdě demokratické názorové diskuze.

Dehonestující psaní podivínů, bláznů a mašíblů si, jak doufám, neberete příliš k srdci.

Svět je plný i lidí, uvažujících bez předsudků a zloby o stavu světa kolem sebe.

Mnohdy s panem Voltaire nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.

Zdravím

Olga Běhounek

Stíhejte hate speech nejen v ulicích, ale i na Facebooku

3. 7. 2015 / Jan Čulík

Po skandálním zásahu pražské policie, která ve středu brutálně zasáhla proti lidskoprávním aktivistům, kteří proti extremním pravičákům hájili na Václavském náměstí právo a zákonost a ústavní pořádek, se možná konečně rozhoupaly dosud v těchto věcech liknavé úřady. Premiér Sobotka a ministr vnitra Chovanec prohlásili, že jsou konsternovaní, a například Lidové noviny po konzultaci s právníky zjistily, že organizátoři a účastnici demonstrace a nositelé šibenic "pro zrádce" se dopustili až sedmi trestných činů a mohli by skončit ve vězení až na deset let, i když pravděpodobně dostanou jen podmíněné tresty.

Cesta do Říma - neuvěřitelné fiasko z FAMU a z České televize

4. 7. 2015 / Jan Čulík


Rekordem idiocie byl filmový debut Tomasze Mielnika, spolufinancovaný Českou televizí a natočený v koprodukci s pražskou FAMU Cesta do Říma (2015). Film si dobyl pozoruhodné zásluhy, totiž donutit diváky, aby ze sálu odcházeli už po patnácti - dvaceti minutách promítání. Snímek byl představen jako údajná komedie, jenže banalita a zdrcující tupost údajně ironických dialogů byla nesnesitelná.

Stop nenávisti!

3. 7. 2015

Vážený pane premiére, vážený pane ministře vnitra,

obracíme se na Vás v době, kdy se naší zemí šíří vlna nenávisti v souvislosti s možným přijímáním uprchlíků. Veřejnou debatu ovládla prostřednictvím několika jedinců a jejich iniciativ atmosféra paniky, zastrašování a výhrůžek. Demonstrace se zvrhávají v nenávistné pochody, propagující ideologie v příkrém rozporu s demokracií a právním státem. Nad demonstrujícími na Václavském náměstí se ve středu 1. 7. tyčily šibenice jako jasný vzkaz těm, kdo mají odvahu nepodlehnout falešnému pocitu obránců vlasti před nájezdníky z cizích zemí a staví se xenofobii na odpor.

Stop nenávisti

3. 7. 2015

tisková zpráva

Středeční demonstrace na Václavském náměstí ukázala, s jak palčivými problémy se Česká republika v souvislosti s hysterií šířenou kolem tématu uprchlictví potýká. Nad davem se vznášely šibenice, hrozící smrtí vlastizrádcům a stejnou rétorikou se zaštiťoval i jeden ze svolavatelů. Policie ČR však nechala toto shromáždění projít až k Úřadu vlády a zakročila proti pokojným demonstrantům, kteří se vůči nenávistným projevům snažili vymezit.

Rozhovor Britských listů 11:

Ztratili Češi lidskost?

26. 6. 2015

"Podle mezinárodního práva to není otázka, jestli je nějaký stát vinen nebo nevinen. Je to spíš o odpovědnosti."



Rozhovor Jana Čulíka s Andrewem Stroehleinem, evropským ředitelem pro média z lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 26. června 2015.

Pokračující zoufalství nebo strach z neznámého?

3. 7. 2015 / Ilona Švihlíková

Tato volba není symptomatická jen pro nadcházející řecké referendum. Stává se podstatně hlubším znakem současné EU. Konzervativci ve Velké Británii vyhráli volby kvůli nasazení faktoru „strachu“ z rozpadu Velké Británie. Politických stran, které operují se strachem (a nutno říci, že úspěšně) stále přibývá. Strach byl vždy mocným nástrojem politiky, který elitám umožňoval manipulovat lidi tak, aby se z nich staly na smrt vyděšené masy. Víme, že strach vypíná centra racionálního myšlení a naopak posiluje orientaci na pudové jednání. Strach je to, co nás může paralyzovat, co z nás může smýt slupku toho, čemu se říká civilizace. Nejlepší obranou proti strachu je proto poznání…

ΝΑΙ Η ΟΧΙ?

3. 7. 2015 / Lukáš Stříteský

Politická rétorika kolem řeckého referenda zní: „ANO je volba pro Euro, NE znamená Grexit.“ Skutečnost je přesně opačná. Pokud si Řekové v nedělním referendu odhlasují, že chtějí přijmout podmínky Trojky, pravděpodobnost odchodu Řecka z Eurozóny se tím zvýší. Návrh věřitelů totiž přehlíží zásadní problém řecké ekonomiky: neudržitelný (a nesplatitelný) dluh.

Žhářské útoky na černošské kostely v USA jsou známkou přetrvávajícího rasismu

3. 7. 2015 / Daniel Veselý

Neuběhly ani tři týdny od masakru v černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně ve Spojených státech, během nějž pravděpodobný pachatel, běloch Dylann Roof, nemilosrdně usmrtil devět afroamerických věřících, a sedm černošských kostelů bylo vypáleno. To jistě není ledajaká náhoda, již jen kvůli tomu, že k těmto zločinům došlo na jihu Spojených států.

Ministerstvo spravedlnosti: Požáry kostelů spolu nesouvisejí

3. 7. 2015

Prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti, jak ho na Twitteru uvedl Wesley Lowery z Washington Postu ZDE, konstatuje, že podle předběžných výsledků vyšetřování požáry kostelů v USA spolu zřejmě navzájem nesouvisejí. Dva například vznikly z přirozených příčin, jeden v důsledku závady na elektrické instalaci.

ZRYCHLUJÍCÍ SE FAŠIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI:

"Šibenic je jenom pár": Policie tolerovala šibenice a oprátky, zatkla levičáky

2. 7. 2015


Dnes jsem se zúčastnil "sluníčkářské" demonstrace, píše Michal Uhl na Facebooku. Byla hned vedle kamarádů a přívrženců Adama B. Bartoše a Tomia Okamury, kteří se rozhodli zatočit s migranty, muslimy a další verbeží. Obě dvě demonstrace byly řádně nahlášeny.

Upozorňoval jsem velitele zásahu, že ty šibenice nejsou ok. A že to je vyhrožování smrtí, což není úplně v souladu s ústavním pořádkem – velitel zásahu (policista služební průkaz: 213437) reagoval, že pokud mám pocit, že se děje něco nezákonného, mám to jít ohlásit na služebnu.

Už opravdový fašismus

2. 7. 2015 / Bohumil Kartous



Skromná, leč viditelná pieta vyjadřující vděk zesnulému Nicholasi Wintonovi u sousoší připomínajícím záchranu 669 dětí během 2. světové války na hlavním pražském vlakovém nádraží. Jak mohou Češi, tváří v tvář vlastní minulosti, jednat tak nelidsky a odmítat pomoc těm, kteří jsou právě teď v nouzi? Dnes potřebují pomoc děti ze Sýrie, Eritreje, Iráku či Afghánistánu. Lůza se schází na Václavském náměstí a vyhrožuje "vlastizrádcům" oprátkou...

Na fašistické demonstraci nebyli zatčeni fašisté, ale levicoví aktivisté...

2. 7. 2015

Dnes jsem byl podpořit protestní demonstraci proti shluku protipřistěhovaleckých a fašistických příznivců Tomio Okamury a Adama Bartoše na Václavském náměstí, píše performer, umělec a disident Milan Kohout.

Během akce se na mě chtěl vrhnout jakýsi fašoun s výkřikem :"Kohoute, tebe oběsím."

I podal jsem na něj trestní oznámení.

Na konci protestní akce, kdy jsem sepisoval na strážníci oznámení, byli samozřejmě zatčení kolegové anarchističtí odpůrci stále více se fašizující české společnosti.

Na fotografii je zatčený politolog z pražské filozofické fakulty UK Ondřej Slačálek.

Tradiční česká šibenice, aneb Nakoukání do podstaty vlastenecké gultůry

2. 7. 2015 / Karel Dolejší

Extremistické názory byly v české společnosti dlouhodobě stigmatizovány a marginalizovány shodně všemi politickými subjekty i médii. V mediální rovině toto pravidlo neprolomil ani tak bulvár, jako již před mnoha lety v rámci opovrženíhodného byznysplánu server Parlamentní listy. Proto lůza přinášející do hlavního města radostnou zvěst šibenice nemluví do větru. Proces začínal nenápadně před lety v Parlamentních listech - a ti, kdo obtěžovali mnohé jejich přispěvatele dotazy, proč podporují příšerný a nebezpečný projekt, byli označováni za naivy a nechápavce.

Když lůza jde městem s šibenicí, a kdo se jí postaví, skončí ve vězení ZDE, stát dává najevo, pro koho tu vlastně je a co hájí. Humanismus je zločinem, kdežto průvod se šibenicemi oficiálně patří k podstatě české gultůry.

Styďte se!!

Vyměním Konvičku za muslima

2. 7. 2015 / Bohumil Kartous

Že prý za to mohou elity. Prý je příliš snadné obviňovat "prostředního" člověka z xenofobie. Nuže, tahle vrcholně urážlivá kritika malých, každodenních zločinů proti lidskosti není věnována prostředním lidem. Je věnována všem, kdo se, ať už oprávněně nebo pod vlivem ztráty sebereflexe, za elitu považují a přitom jim je vlastní přetékající talíř největší ctností. Shame on you! Styďte se!

Proč mlčí "kulturní fronta" k hysterii ohledně uprchlíků a islámu?

2. 7. 2015 / Boris Cvek

Už dávno, dlouhou dobu jsem vždy při poslouchání patetického řečnění o tom, že na zločiny nacismu nesmíme zapomenout, abychom nikdy nepřipustili jejich návrat, měl takový divný pocit, že ve skutečnosti na tom nikomu nezáleží.

Vždyť ani čeští polistopadoví komunisté, od nichž odešli různí kariéristé se svazácky pravicovými názory, si za těch 25 let nevzali žádnou vskutku protinacistickou agendu: žádný tvrdý boj s anticiganismem, s pohrdáním bezdomovci nebo chudými lidmi.

STÍŽNOST RADĚ ČESKÉHO ROZHLASU

Petr Žantovský odvysílal nepravdivou informaci

2. 7. 2015 / Štěpán Kotrba

Rada Českého rozhlasu

Český rozhlas

Vinohradská 12

120 99 Praha 2

V Praze 27. 6. 2015

Stížnost na porušení zákona o ČRo a hrubé porušení Kodexu Českého rozhlasu komentátorem Petrem Žantovským a editorem pořadu Názory a argumenty

Fakta: Autor Petr Žantovský připravil pro pořad Názory a argumenty stanice ČRo Plus komentář, který byl odvysílán a 26. června 2015 zveřejněn též v textové podobě pod titulkem "Petr Žantovský: Unie páchá sebevraždu". Komentář se týká takzvané "svobody panoramatu", ke které se vyjadřoval Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Komentář je veřejně přístupný.

Zdroj:

Západ se zbytečně bojí ruské informační války

2. 7. 2015

Než Západ zahájí kontrapropagandu vůči Rusku, měl by vážně zauvažovat o slabosti a o důsledcích ruské propagandistické kampaně, píše v listě Moscow Times profesor New York University Mark Galeotti.

Kreml samozřejmě vede mnohofrontální, multimediální kampaň, jejímž cílem je ochromit vůli a jednotu Západu. Jenže je to primárně negativní kampaň. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že důvěra a dobrá vůle vůči Rusku mizí, Například z průzkumů Pew Research Center vyplývá, že v letech 2013-2014 v žádném regionu světa nedošlo k zvýšení pozitivního vnímání Ruska a záporné postoje vůči Rusku v Evropě stouply z 54 na 74 procenta.

Šéfka MMF, vyzývající Řeky, aby platili daně, musela přiznat, že sama daně neplatí

2. 7. 2015

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu, která vyvolala zuřivou reakci od Řeků, když jim doporučila, aby platili daně, neplatí sama daně vůbec žádné. Musela to přiznat na Facebooku, poté, co urazila Řeky tvrzením, že krize v Řecku je "částečně způsobena tolika Řeky, kteří se snaží vyhýbat placení daní". Byla posléze sama donucena přiznat, že svůj plat ve výši 467 940 amerických dolarů ročně a její další příplatky ve výši 83 760 dolarů ročně dostává zcela nezdaněný.

Lagardeová vydělává více než americký prezident Barack Obama a britský premiér David Cameron, kteří oba platí daně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Střední Evropa ostudně odmítla přijmout uprchlíky

2. 7. 2015

Ti politikové z Evropské unie, kteří zažili ve střední a východní Evropě komunismus, vědí, co byla povinná vojenská služba a jak ji lidé nenáviděli. Výcvik byl ideologický, militaristický a protizápadní. Ale aspoň v komunistických státech netrvala povinná vojenská služba navždy, píše Judy Dempsey.

Středoevropští politikové by měli tuto dobu srovna s tím, co se děje v dnešní Eritreji. Možná, že by je to přimělo, aby se přestali bránit proti navrhovanému systému kvót pro desetitisíce uprchlíků, většinou pocházejících z Eritreje a Sýrie, kteří prchají před válkou a útlakem.

Kohouta tu nikdo věšet nebude!

2. 7. 2015 / Petr Štengl


Ať visim
jestli se řadíme k zemím
kde je stále populární
sportovní disciplína vis volný
coby součást dialogu
mezi hmotou a duchem

Ať visim
jestli nenastal čas balit kufry

Ale kam se vrtnout?

Na severu je zima
na východě je Putin
jih praská ve švech
a západ? ...

Tak to snad ať raději visim

Polsko nechce imigranty. Poláci jim nerozumějí, nelíbí se jim

2. 7. 2015

Počet žadatelů o azyl ve středovýchodní Evropě na tisíc obyvatel, rok 2014. V Česku: 0,11!!



"Nechceme tady ty teroristy," řekla polská důchodkyně na dotaz, co si myslí o plánech EU rozmístit uprchlíky po evropském kontinentu. "Viděli jste, co dělají na Západě?"

Je to v Polsku populární, i když nepochopitelný názor, píše v deníku Guardian Adam Leszczyński z listu Gazeta Wyborcza. Na Polsko nemá uprchlická krize v Evropě skoro vůbec žádný vliv a Polsko přijímá jen neuvěřitelně malý počet imigrantů. Přesto mají Poláci snad nejdrsnější názory na imigranty na celém evropském kontinentu. Podle průzkumů veřejného mínění zastává stejný názor, jako varšavská babička, citovaná výše, sedmdesát procent Poláků. Podle jiného průzkumu si 69 procent Poláků nepřeje, aby v Polsku žili neběloši. Drtivá většina Poláků je přesvědčena, že imigranti berou Polákům práci a že jejich přítomnost škodí ekonomice. Je to názor, který středovýchodní Evropa sdílí, navzdory tomu, že do ní plyne jen absolutní minimum uprchlíků.

"Polsko nikdy nevedlo vážnou veřejnou debatu o uprchlících. Nikdo se nikdy nepokusil vysvětlit Polákům, že jednou z morálních a oficiálních povinností členských zemí EU je pomáhat těm, kteří hledají útočiště, protože jsou pronásledováni," vysvětluje Weronika Rokicka z polské pobočky Amnesty International. "Vláda by měla uspořádat velkou výchovnou kampaň. Léta to nikdo neudělal a teď, když vznikla krize, Poláci jsou naprosto nepřipraveni."

Za mimořádného stavu v osmdesátých letech dostávalo mnoho Poláků ze Západu balíky s šatstvem a s potravinami. Za posledních deset let dostalo Polsko od Evropské unie mnoho milionů eur rozvojové ekonomické pomoci.

Vládnoucí politická strana i pravicová opoziční Strana práva a spravedlnosti patří ke generaci, která často hledala v osmdesátých letech na Západě politický azyl a obyčejně ho dostala.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britské špionážní středisko GCHQ špehovalo lidskoprávní organizaci Amnesty International

2. 7. 2015

Mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International odsoudila protizákonné špehování, které proti ní provádělo britské výzvědné středisko GCHQ jako "šokující". Britský vládní vyšetřovací tribunál ve středu potvrdil, že k ilegálnímu špehování pracovníků Amnesty International skutečně docházelo. Salil Shetty, generální tajemník AI, konstatoval: "Je šokující, že to, co se normálně prezentuje jako doména despotických vládců, prováděla na britském území britská vláda. Jak máme dělat svou nesmírně důležitou práci po celém světa, jestliže obránci lidských práv a oběti pronásledování nyní musejí předpokládat, že jejich důvěrná korespondence s námi končí v rukou vlád.

Po půldruhém roce podávání trestních oznámení a nejrůznějšího popírání a lží, které následovaly, máme nyní potvrzení, že jsme byli obětí masového špehování od britské vlády. Odhalení, že britská vláda špehovala Amnesty International, dokazuje jak nedostatečné jsou britské zákony o odposleších a dohledu nad občany. Kdyby neskladovali naše materiály déle, než jim bylo dovoleno, nikdy bychom se o špehování nedověděli. A co je horší, jejich praxe byla považována za zcela legální."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pašeráci prodávají evropský sen a hlupáci jsou slepí...

1. 7. 2015 / Štěpán Kotrba

Server Parlamentní listy možná je bulvární a možná se specializuje na vydávání nesmyslů…, jak píše Jan Čulík ve filipice proti Parlamentním listům "O legitimizaci nepřijatelného", týkající se fenoménu migrace. Možná.To je věc NÁZORU. Faktem je, že bulvární titulkování každému serveru zvyšuje čtenost (placen je pouze z reklamy), stejně jako ostatním „seriózním“ médiím. Čtenost Parlamentních listů je desetinásobná oproti čtenosti Britských listů.

Není omluvou, že server publikuje VŠECHNO

1. 7. 2015 / Jan Čulík

Znovu opakuji, že omluvou za to, že někdo bude publikovat názor "Jsme ohroženi malými zelenými mužíčky", "Cikáni do plynu" nebo "Uprchlíci jsou špinaví" či "Celosvětové hnutí zednářů se nás snaží zničit" nemůže být, že zároveň publikuji názory typu "Cikáni nepatří do plynu", "Uprchlíci nejsou špinaví" či "Celosvětové spiknutí zednářů neexistuje", či "Malými zelenými mužíčky ohroženi nejsme".

Trojí krize Evropy: co pro Evropu znamenají hranice

1. 7. 2015 / George Friedman

Dnešní Evropa je kontinent hranic. Druhý nejmenší světadíl má přes padesát navzájem odlišných, suverénních národních států. Mnohé z nich jsou součástí Evropské unie. Jádrem projektu EU je snaha omezit moc a význam těchto hranic bez toho, že by byly skutečně zrušeny – což je teoreticky vzato dosažitelný cíl. Dějiny ale nejsou k teoretickým řešením laskavé.

Řecká levice reagovala se zuřivostí na zprávu, že se Tsipras "podrobil věřitelům"

1. 7. 2015

Zprávu, že řecký premiér přijal podmínky věřitelů Řecka (i když za určitých podmínek) přijala levice v Řecku se zuřivostí. Komunistická strana Řecka dohodu charakterizovala jako "nejhorší možnou". Antikapitalistický blok Antarsya také vydal ostrý útok proti řecké vládě, s tím, že je to třetí záchranný balíček, který dál prohloubí chudobu Řeků. Z obou reakcí vyplývá, že bude pro řeckou vládnoucí levicovou koalici velmi obtížné realizovat jakoukoliv dohodu, uzavřenou s věřiteli. Vznikají spekulace, že Tsipras nedělní referendum zruší.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Věř ve své úzkosti a touhy, aneb Orgie samolibosti

1. 7. 2015 / Karel Dolejší

Jedním z mnoha pozoruhodných rysů příznivců Putinova Ruska v české kotlině je klasická orwellovská schopnost doublethinku. Týž člověk klidně tvrdí, že EU je jen prodloužená ruka USA, takže ruská invaze na Ukrajině je údajně plně odůvodněná. V jiném kontextu ale trvá na tom, že USA EU překáží a chtějí ji tedy zničit. Jednou se dozvíte, že krvežíznivé NATO promyšleně chystá 3. světovou válku; ale jindy stejný člověk označí veškeré obavy z války za naprostý nesmysl. Logická soudržnost zastávaných názorů je to poslední, co lze očekávat.

I mně je hanba – reakce na článek „občana České republiky“

1. 7. 2015

Poslední dobou jsem stále zahanben, protože jsem také občanem ČR, podobné názory ZDE slýchám často kolem sebe, stejně tak v médiích nebo od našich politiků, píše čtenář Jiří Chaloupka.

Ti lidé zachraňují svojí rodinu před ničemnými režimy, srovnatelné většina z nás nezažila. Aby to dokázali, jsou ochotni zaplatit vše co mají, utéct od příbuzných a přátel do vzdálené země, v které nebudou rozumět ani slovo. Musí mít opravdu vážný důvod, aby takto riskovali. Pomoc budou potřebovat zpočátku určitě, ale na jiný kontinent se stěhují proto, že u nich doma a blízkém okolí se nedá žít, necestují kvůli dávkám.

To se vážně, český národe, chceš chovat tak sobecky, že odmítneš pomoci?

Stejně důležitá je zodpovědnost. Žijeme v EU a buďme za ní rádi. Systém to zatím dokonalý není, ale udržuje mír a spolupráci i mezi národy, které se v historii tak moc nemusely. Evropa chce spravedlivě rozdělovat uprchlíky a nám se to nelíbí? EU nám nevnucuje všechny uprchlíky, pouze velmi malou část z nich a (dle mého mírné) kvóty jistě zohlednily mimo jiné i poměrnou chudobu vůči jiným členským státům. Nemůžeme očekávat, že EU bude slabším pomáhat a problémy zůstanou jen těm silnějším. Migrace je problém celé unie, ne jen Itálie, Řecka nebo Německa.

Jsme součástí unie, tak se tak chovejme.

Rusko zastavilo dodávky plynu Ukrajině

1. 7. 2015

Ruská plynařská společnost Gazprom dnes oznámila, že zastavuje všechny dodávky zemního plynu Ukrajině, poté co Kyjev včera oznámil okamžité přerušení nákupu ruského plynu.

"Ukrajina nezaplatila za červencové dodávky plynu," tvrdí Gazprom v prohlášení. "Gazprom zastavil dodávky plynu na Ukrajinu od 10:00 1. července," říká prohlášení a zdůrazňuje, že bez platby předem na Ukrajinu nebude posílat žádný plyn.

Zdroj v angličtině: ZDE

Pozvěte osamělé staré lidi do svých domovů, naléhá na Brity tamější ministr zdravotnictví

1. 7. 2015

Lidé by měli zvát osamělé staré lidi, aby s nimi na určitou dobu žili v jejich domě či bytě, aby se tak omezila jejich izolace a snížil počet důchodců, kteří umírají "osamocenou smrtí", argumentuje britský konzervativní ministr zdravotnictví Jeremy Hunt.

Hunt také naléhá, aby lidé byli častěji a v těsnějším styku se staršími příbuznými, přáteli a sousedy. Hunt poukazuje na případ muže, který byl tento týden nalezen v Edinburku až tři roky po jeho smrti. Poukazuje také na to, že se v Anglii koná denně osm pohřbů osamělých starých lidí, které financují komunální úřady.

Merkelová odmítla Tsiprasův pokus o kompromis

1. 7. 2015

Německá kancléřka zdůraznila, že Německo bude jednat s Řeckem až po nedělním referendu

Německo odmítlo Tsiprasův návrh na kompromis, který ustoupil některým klíčovým požadavkům věřitelů. Merkelová konstatovala v německém parlamentu, že nemá cenu vyjednávat s vládou Alexise Tsiprase před nedělním referendem.

Její ministr financí Wolfgang Schäuble Tsiprase ostře kritizoval: "Řecko je v obtížné situaci čistě v důsledku chování řecké vlády. Když Řecko obviňuje lidi v zahraničí, nemá to nic společného s realitou. Řecká vláda svým občanům nijak nepomáhá, když činí naprosto lživá prohlášení. Nikdo jiný vinu za jejich situaci nenese.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pro některé je nepřítel vztažnou soustavou k pochopení sebe sama

1. 7. 2015 / Daniel Rejman

„Mít nepřítele je důležité nejen k tomu, abychom vymezili vlastní identitu, ale i k tomu, abychom si obstarali překážku, na níž můžeme poměřovat svůj systém hodnot a na níž při konfrontaci můžeme předvést svou hodnotu. Chybí-li tudíž nepřítel, je potřeba si ho vykonstruovat,“ píše ve svém eseji Vytváření nepřítele italský estetik, sémiolog a především spisovatel Umberto Eco.

Zemřel Sir Nicholas Winton

1. 7. 2015

Sir Nicholas Winton, který zorganizoval záchranu 669 dětí určených pro deportaci do nacistických koncentračních táborů, dnes zemřel ve věku 106 let. Winton pracoval jako makléř, když zorgaanizoval vlaky, které odvezly židovské děti z okupované Prahy do Británie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘEČETLI JSME:

Uherské Hradiště: Místní se báli, že k nim dorazila skupina imigrantů

30. 6. 2015

Policie zadržela podezřelou jedenáctičlennou skupinku bez pasů v centru Uherského Hradiště. Poté, co je odvedli na stanici zjistili, že jde o soubor z afrického Beninu, který ve městě vystupoval v rámci Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici.

Místní se báli, že k nim dorazila vlna imigrantů.

Zdroj: ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2015

2. 6. 2015

V květnu 2015 přispělo 146 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 35 258,16 Kč. Příjem z reklamy byl 23 115 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2015 165 038,78 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák