Stíhejte hate speech nejen v ulicích, ale i na Facebooku

3. 7. 2015 / Jan Čulík

Je dobře, že po prvotním indolentním a liknavém přístupu pražské policie, která oficiálně vyjádřila zmatek, že neví, jak reagovat, protože "nošení šibenic na demonstrace je nové" (!!) se snad konečně rozšíří v českém prostoru povědomí, že je trestné vyvolávat nenávist vůči jiným etnikům či náboženstvím.

Jenže nestačí trestně stíhat jen projevy na ulici, kde je slyší často jen několik desítek či stovek lidí. Jed se šíří v první řadě na sociálních sítích, kde ho sledují statisíce osob a jsou jím ovlivňovány, protože dochází v jejich mysli k normalizaci a legitimizaci trestných výroků.

Nošení šibenic do ulic je jen DŮSLEDKEM nenávistných kampaní, šířených po Facebooku a na četných internetových serverech. Policie a soudnictví musí zasahovat především proti nim. Měly by trestně stíhat nenávistné a rasistické výroky, ať jsou zveřejněny kdekoliv.

Čtenář Britských listů Štěpán Pavlík požádal policii, aby začala vyšetřovat nenávistné výroky a obrázky zveřejňované na Facebooku. Líná Policie ČR se vymluvila, že prý "nemůže stíhat nic, co bylo zveřejněno na serveru registrovaném v zahraničí". Není to tak docela pravda. Níže uvádíme právní rozbor jednoho odborníka, který si přeje zůstat v anonymitě.

Dopis čteenáře Štěpána Pavlíka:

Vážené Britské listy,

dovoluji si Vám přeposlat odpověď Policie ČR na mé podání.

Jednalo se o tyto dva odkazy: ZDE ZDE

Chápu-li vyjádření Policie ČR dobře, není dle Policie ČR možné jakkoliv postihnout materiály, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu dle § 355 a 356, jsou-li umístěny na serveru v USA.

S pozdravem

Štěpán Pavlík

Dobrozdání právního odborníka:

Dobrý den, pane Čulíku,

je to pravda, ale ne úplná. Pokud je nějaký výrok na Facebooku (nebo serveru, který je v USA), a pachatel tvrdošíjně popírá, že by byl jeho autorem, může být problém autorství prokázat, neboť USA, potažmo Facebook, neposkytují údaje, na jejichž základě by bylo možno pachatele identifikovat, nesměřuje-li verbální delikt přímo k fyzickému násilí apod. (v USA je podstatně širší svoboda slova, chránící v zásadě i tzv. hate-speech - blíže o tom v publikaci Bartoň, M.: Svoboda projevu: principy, garance, meze).

Na druhé straně to neznamená, že by v dané věci nemohlo být zahájeno trestní stíhání, vyslýchán podezřelý, shromažďovány důkazy atd. Nelze ani předem vědět, jak se pachatel (ne)zachová, např. zda se k výroku nebude hlásit či dokonce hrdě hlásit. Viz případ. p. Kesudise, který nic nepopíral.

V případě IvČRN má smysl řešit jen to, co je jednoznačně přičitatelné jejich představitelům (zaznamenané ústní projevy na veřejnosti apod.).

Stran Okamury si pak myslím, že by s tím takový problém nebyl, ke všemu se hlásí, a má to nejen na Facebooku, ale i na videích, kde to osobně ústně říká. Viz např. zde: ZDE, kolem 44. minuty. Tam už je pak problém jen v (ne)ochotě policie se tím zabývat.

(Kamarád podal trestní oznámení kvůli jeho kampani před eurovolbami před rokem, po 5 měsících to policie založila, a dodnes si to přehazují státní zastupitelství v reakci na kamarádovu žádost o přezkoumání postupu policie.)

Obecně platí, že důvodem k nečinnosti může být lenost, dále neochota z někoho dělat mučedníka (reklama pro lumpa zadarmo) a konečně nevůle pouštět se do křížku s někým významným, kdo se bude důsledně a efektivně bránit ("bylo by to moc práce a moc pozornosti").

Osobně si myslím, že "všechno jde, když se chce". I u těch facebookových výroků by pak zmedializování toho, že x výroků, k nimž se někdo hlásil, je autor najednou popírá, mohlo danou osobu min. znevěrohodnit. A tam, kde je autor jednoznačný (např. Okamurovy projevy), problém s dokazováním nevidím. Jen s odůvodněním, proč jde o tr. čin.

Judikatura ESLP ale aprobovala postih i mnohem měkčích výroků (viz Norwood proti Spojenému království, Féret proti Belgii a další).

Vytisknout