Politika škrtů povede v Evropě k extremismu
25. 3. 2013
V eurozóně je prostě příliš mnoho zemí, které by tam vlastně neměly být, a byly do ní připuštěny jen proto, že politika převládla nad ekonomikou, píše v deníku Guardian Larry Elliott.
To, že Kypr byl daňový ráj, se v Evropě často ignorovalo, stejně tak jako neexistence konkurenceschopnosti v Řecku a vysoká zadluženost Itálie. Tuto absenci soudržnosti už nelze přehlížet, a má-li euro fungovat, bude to vyžadovat daleko větší centralizaci moci. V praxi to znamená, že země jako Řecko, Španělsko, Itálie a Kypr budou muset plnit příkazy z Německa a budou muset přijmout status regionů, nikoliv suverénních států.
To by bylo obtížné přijmout pro tyto hrdé národy i v dobrých časech. Skutečnost, že prožíváme v Evropě tvrdě špatné časy, je druhým největším problémem jednotné měny, protože ministři financí eurozóny se sice vytahovali, že krize v eurozóně už skončila, jenže ona zjevně neskončila pro ty občany eurozóny, postižené pomalým růstem, rostoucí nezaměstnaností a bolestivými škrty. A postihuje to většinu občanů eurozóny, protože problémy, které vznikly v jejích vzdálenějších částech, se nyní rozšířily do jejího centra. Francie má problémy, stejně tak Nizozemí a Německo začíná také trpět.