Stal se obrovský objev... tedy obrovský objev pro lidi, kteří nevědí, co je to láska a lásku nahrazují moralizováním o sexu (myslím, že katolická církev to pochopí možná kolem roku 3000). Mně vždycky přišlo naprosto samozřejmé, že dítě potřebuje lásku, ať už ho vychovávají biologičtí rodiče, prarodiče, strýcové a tety, pěstouni, jedna žena, jeden muž, dva muži nebo dvě ženy. To, že někdo je něčí biologický rodič ještě vůbec neznamená, že má ke svému dítěti lásku. Nemluvím jen o tom, že biologičtí rodiče mohou své děti zneužívat, týrat, mluvím o tom, že k nim mohou být lhostejní, že je mohou špatně vychovat, že prostě neexistuje automatické rovnítko mezi biologickým rodičem a láskou k potomkovi. Přitom láska je to, co dítě potřebuje nejvíce. To, co dělá biologického rodiče pravým rodičem, je jeho láska, nikoli kopulační pohyby, díky nimž dítě zplodil.