26. 7. 2010 / Karel Dolejší
"Říše je zbudována ve stylu svých domů: Neobyvatelná, ale krásná. Na lodžie se nezapomnělo, ale s pýchou možno říci, že se zapomnělo na záchody."
Karl Kraus
"V základech každého rozumu je delirium, zcestnost. - Burzovní mechanismus je veskrze racionální, je možné mu rozumět, naučit se s ním zacházet, kapitalisté ho umí využívat, a přesto je to naprosto šílené, dementní. V tomto smyslu tedy tvrdíme: vždy jde o racionalitu iracionality."
Gilles Deleuze
Když jsem býval malý, měl jsem zálibu v tom, čemu se říkávalo vědeckofantastická literatura. V knihách Stanisława Lema, které jsem nosil z místní knihovny přebalené v univerzálním hnědém lakovaném papíře, kromě komunismu panoval neuvěřitelný nadbytek energie z jádra, která byla k dispozici všude - a přirozeně zcela zdarma. Po pravdě řečeno, byl jsem tehdy ještě na leccos nepřipraven, a kdyby mi byl nějaký freudián strčil pod nos paralelu zmíněné představy s jednou ze závěrečných scén Hessova Stepního vlka, jež nese název Všechny dívky jsou tvé, nejspíše byl koukal jak zjara. A tak ještě nějaký čas trvalo, než jsem pochopil, že sliby nadbytku jaderné energie zdarma, které nezněly zdaleka jen z fantastických příběhů psaných v padesátých letech, ale zrovna tak i z propagandy let sedmdesátých a osmdesátých, jsou vlastně něco jako kámen mudrců, elixír mládí a perpetuum mobile dohromady. Ještě mi tehdy zkrátka nedošlo, v čem spočívá iracionalita naší doby.
