EXKLUZIVNÍ ZPRÁVA:

Jak se Manuel Zelaya dostal na brazilské velvyslanectví v Hondurasu

23. 9. 2009 / Fabiano Golgo

Brazilský diplomat, který je členem mé rodiny, mi právě sdělil, jak se svržený honduraský prezident Manuel Zelaya a jeho manželka dostali na brazilské velvyslanectví v Tegucigalpě. Bylo téměř 11 hodin dopoledne v pondělí, když někdo na velvyslanectví zatelefonoval, že je ze Středoamerické banky pro hospodářskou integraci (BCIE). Požádal o naléhavou schůzku s diplomatem, který se zabývá na brazilském velvyslanectví hospodářskými záležitostmi, s panem Francisem Catundou. Zdůraznil, že se schůzka musí konat okamžitě, nejlépe za pět minut.

Fabiano Golgo: Exclusive: How deposed president Zelaya got inside the Brazilian Embassy in Honduras CLICK HERE

Čína zveřejnila podrobný příslib snížit emise uhlíku

23. 9. 2009

Prezident Hu Jintao přislíbil na summitu OSN o globálním oteplování, že Čína, největší světový znečišťovatel ovzduší, sníží své emise uhlíku a bude investovat do čisté energie. Hu Jin tao uvedl, že dojde k "podstatnému" poklesu uhlikové intenzity čínské ekonomiky do roku 2020.

"Jde o společný zájem celého světa," uvedl Hu Jintao. "Na základě vědomí odpovědnosti vůči vlastnímu lidu i lidem po celém světě Čína si plně uvědomuje důležitost a naléhavost řešení problému globálního oteplování."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Klaus v americké televizi

Zrušení protiraketové obrany není důležité

23. 9. 2009

Zaprvé chci říci, že mne Obamovo rozhodnutí [zrušit protiraketovou obranu] nepřekvapilo. Nepodložené zprávy přicházející za posledních čtrnáct dní a měsíců k tomuto rozhodnutí směřovaly. Jsem přesvědčen, že to nesmírně přátelské a produktivní vztahy mezi Českou republikou a USA nepoškodí.

Co se týče bezpečnosti středovýchodní Evropy, nemyslím si, že je to tak důležitá otázka. Pro nás to bylo daleko víc symbolické gesto, chtěli jsme projevit své přátelství vůči Spojeným státům. To byl hlavní důvod, proč jsme myšlenku americké raketové obrany přijali.

Neinterpretuju to jako posun americké politiky, ale jako změnu v technických parametrech obranných vojenských systémů, řekl Václav Klaus v americké televizi CBNC během své návštěvy v New Yorku při zasedání Valného shromáždění OSN a pokračoval:

Mystika Západu

Odcizení, kojenec a Lenin

23. 9. 2009 / Jan Stern

Ukázka z knihy Mystika Západu, kterou právě vydalo nakladatelství Malvern.

V 60. letech 20. století vydal představitel Frankfurtské školy Herbert Marcuse knihu Jednorozměrný člověk, která velmi zásadním způsobem ovlivnila protestní hnutí mládeže své doby i způsob marxistické reflexe světa.

Marcuse potřeboval kromě jiného odpovědět na otázky jako: Čím to, že kapitalismus je tak úspěšný ve vědomí lidí? Jak to, že je tak žádaný i těmi, na úkor jejichž zájmů se realizuje? Proč se lidé smiřují s odcizením, proč ho přijímají, proč ztratilo charakter útlaku? Neboli řečeno s Frommem: jak to, že "všichni jednají podle týchž příkazů, ale přitom jsou přesvědčeni, že sledují jen své vlastní touhy"?

Nový britský vládní panel zlikviduje "nesmyslný" výzkum

23. 9. 2009

Britská vláda přestane financoval "zbytečný" univerzitní výzkum. Univerzitní výzkumníci budou muset dokazovat, že jejich akademický výzkum má relevanci pro skutečný svět. Oznámí to dnes šéfové britských grantových organizací pro univerzity.

Univerzity budou muset prokazovat, že jejich výzkum ovlivňuje ekonomiku, politiku státu nebo společnost, pokud majá získat největší výzkumné granty, uvedl vládní výbor pro financování vysokých škol.

Tyto plány jsou součástí návrhů pro nový systém rozdělování vládních financí v každoroční výši 1,76 miliard liber na vědecký výzkum. Univerzitní učitelé varovali, že toto rozhodnutí omezí akademickou svobodu, protože zabrání "čistému výzkumu".

The Wall Street Journal 21. září 2009

23. 9. 2009 / Boris Cvek

Právě sedím na letišti Heathrow v Londýně a čekám na letadlo, které se mnou odletí do Vídně. Měl jsem možnost strávit teď pár dní v Bostonu (vědecká konference Nature Chemical Biology -- Drug Discovery) a těšil jsem se, že si přečtu Boston Globe, ale podcenil jsem poptávku. Odlétal jsem do Londýna až v pondělí v noci bostonského času, tak jsem na letišti stihl už jen prázdnou přihrádku s nápisem Boston Globe. Koupil jsem si na čtení tedy to, co zbylo: The Wall Street Journal (WSJ) a The New Yorker (NY). Zde shrnuji některé věci, které mne zaujaly z WSJ. V dalším článku bych se chtěl věnovat článkům z NY.

Otevřený dopis panu ministru Janotovi

23. 9. 2009 / Karel Hušner

Vážený pane ministře,

dovoluji si Vám napsat kritické zhodnocení Vámi navržených "protikrizových opatření".

Osobně Vás neznám, a nemohu tedy seriozně hodnotit Vaši odbornou úroveň, ale protože je z Vás většina politiků unešena (což při jejich "erudici" nemusí být odborně seriozní hodnocení), vycházím z toho, že tomu tak je a že jste tedy schopen komplexního myšlení, píše inženýr ekonom Karel Hušner.

Vox populi - čí vlastně hlas ?

23. 9. 2009 / Jiří Nezval

Nothing is more rare in any man than an act of his own.
R. W. Emerson

Lze o pravdivosti Emersonova tvrzení pochybovat ? Kdo by si nevšiml onoho záhadného úkazu v každém lidském společenství, charakterizovaného závratně rychlým a rozsáhlým vzájemným napodobováním a přizpůsobováním jedinců tohoto společenství. Schopnost se rychle adaptovat novému prostředí a novým podmínkám je údajně projev nejvyšší inteligence.

Nesmrtelnost "bude k dispozici do dvaceti let"

23. 9. 2009

Vědec Ray Kurzweil tvrdí, že lidé budou schopni do dvaceti let dosáhnout nesmrtelnosti, prostřednictvím nanotechnologie a zvýšeného porozumění funkcím lidského těla.

Tento jednašedesátiletý Američan, který už předpověděl vznik celé řady nových technologií, poukazuje na to, že naše porozumění genům a počítačové technologii se zrychluje neuvěřitelným tempem.

A je to venku aneb upřímný Robejšek

23. 9. 2009

...Samozřejmě, že americkou základnu nepotřebujeme jako ochranu proti íránským nebo severokorejským raketám, nýbrž jako protiváhu ruského politickému tlaku...

Autor je ředitel Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství, Hamburk

Psáno pro E15, zdroj ZDE

Pozn. JČ: Jenže Petr Robejšek si neuvědomuje, že vytvořením raketového štítu dojde k destabilizaci současného globálního systému odstrašení, a tedy k výraznému zvýšení pravděpodobnosti jaderné války.

K americké základně: Jsme všichni prodavači, ale někteří z nás tak nejednají

23. 9. 2009 / Uwe Ladwig

A promiňte, hladovka držená před Evropským parlamentem by taky asi zvětšila tlak na českou vládu víc než hladovka, která se držela v Praze.

Zajímavá diskuse o opravdovém a ne jen zdánlivém vlivu iniciativy "Ne základnám" podle mého vyvrcholila v příspěvku Štěpána Kotrby, který napsal, že "David vyhrál svůj boj proti Goliášovi. Poprvé..." Problémem je jen to, že Goliáš neprohrál a Davidovi se nepodařilo změnit ani jednání jeho vlastní vlády. Radovat se z toho, že většina lidí bez vlivu na rozhodování by stále něco chtěla, to je trochu málo...

Uwe Ladwig "neví zhola nic"

23. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Ponámka ŠOK: Uwe Ladwig snad má zkušenost s Britskými listy, ale o tom, jak fungují "mínkotvorná" média nejen v Česku, ale i ve světě, neví zhola nic. Doporučuji mu proto studium mediální teorie, zejména otázky gatekeepingu, zpravodajských hodnot, případně agenda setting.

Budete se zabývat tím, že 15 z 20 členů Svazu jahodářů je proti hajzlíku?

23. 9. 2009 / Michal Spáčil

Hnutí Ne základnám ve svém poslání neselhává. Nelze mu vytýkat, že nezviditelnilo v cizině odpor většiny obyvatel ČR ke stavbě radaru. Působení hnutí musí směřovat dovnitř, k českým občanům a jejich politické reprezentaci.

Představte si tuto situaci: jste akvizičním šéfem společnosti, která staví obří průmyslový komplex, chrlící výrobky do světa a zaměstnávající desetitisíce lidí. Fabrika je skoro hotová, když zjistíte, že plánovaný hi-tech hajzlík musíte postavit na pozemku, který vám dosud nepatří (neboť jej nikde v baráku nechtějí).

Přístup (některých) západních médií změnit lze, problém "neviditelnosti" Čechů to však neřeší

22. 9. 2009 / Karel Dolejší

Debatu o "viditelnosti" českého protiradarového odporu v zahraničí podle mého názoru zatěžuje jedno opomenutí - totiž velice abstraktní zacházení s tím, co vlastně v politice znamená "informace". Jedna věc je existence nějakého informačního toku z ČR do USA - řekněme, Philip Coyle informující okolí Hillary Clintonové, kam má přístup, o postoji české veřejnosti k radaru - a věc úplně jiná význam, jaký se této informaci nakonec připisuje. Je zřejmě pravda, jak píše Jan Čulík, že lze poměrně jednoduchými způsoby poněkud zvýšit povědomí západní veřejnosti a novinářů o postoji české veřejnosti k radaru; když však Petr Pokorný upozorňuje na fakt, že informace o odmítání radaru v ČR na Západ v poměrně velkém rozsahu již pronikaly, nelze to popřít. Potíž je zde v tom, že naprostá většina Čechů sice s radarem nesouhlasila, ale vůbec nic proti němu nepodnikala, v důsledku čehož v zahraničí význam tohoto nesouhlasu nakonec klesl takřka k nule. Co je to také proboha za nesouhlas, když se nijak neprojevuje? Zatímco i na Jamajce díky Bobu Marleymu praktikují zásadu "Get up, stand up: stand up for your rights! / Get up, stand up: dont give up the fight!", na náměstích zvonící Češi se domnívají, že buď musí být jejich cinkání a bekání, provozované často absolutně bez důrazu, kdesi "automaticky" slyšeno, nebo "nemá cenu se o nic snažit" a jde se na pivo. Ale za tuhle mentalitu Ne základnám rozhodně nemůže.

Stratfor: "Polsko a Česká republika reagovaly s pocitem, že je Spojené státy zradily..."

22. 9. 2009

Při všech těch debatách o protiradarovém hnutí a potřebě umravňovat přístupy k zahraniční politice českého státu povykem na světových náměstích a v zahraničním tisku, pane Čulíku, máte pravdu ve všech charakteristikách "jak na to", máte pravdu i v tom, že se o Čechách a jejich poloze uprostřed Evropy moc neví, píše Jiří Dvořák ze Saigonu.

Co je měřítkem kalibru v současné politice?

23. 9. 2009 / Milan Kubr

V krátkém pojednání Jana Čulíka o inteligenci Saši Vondry mne překvapila následující věta: "Je neuvěřitelné, že se někdo tak nízkého kalibru mohl dostat v ČR do vysoké státní funkce." Mne nic takového nepřekvapuje, zejména ne po čunkiádě. Ani se mi nezdá, že by se dotyčný politik nějak výrazně odchyloval od běžného skromného standardu, který charakterizuje současnou politickou scénu doma i v cizině, a že by si tak tvrdé odsouzení zasluhoval více než četní jiní. Možná, že si ho zasloužil jen tím, že jeho mrštný jazyk není pod stálou mentální kontrolou, zatímco ti, kteří raději soustavně mlčí, se do delikátních situací dostávají řídčeji.

Co dodat k Vyprávěj?

23. 9. 2009 / Tomáš Koloc

V pondělí jsem, během večerní služby, zhlédl část dalšího dílu seriálu "Vyprávěj", protože se jeden klient našeho stacionáře zrovna díval na televizi. Že jsou historické reálie v seriálu zobrazovány nepřesně, na to reagovali už další přispěvatelé Britských listů. Nyní uvedený díl se z velké části zabýval rokem 1968; hlavní zápletka byla v tom, že rodina, která se považovala za antikomunistickou (ačkoli se její otec hlásil do strany), vyjela do Prahy na legendární prvomájový průvod, na kterém s velkým úspěchem poprvé řečnil nový první tajemník Alexander Dubček. (Autoři to vyřešili tak, že hrané barevné záběry davu a hrdinů prostříhali s černobílými archivními záběry, nejspíš je nenapadlo, že by bylo estetičtější "zčernobílet" i hrané pasáže).

Špinavej potůček

22. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

"Pryč s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržiště!"

Křesťanské přikázání, nejdůležitější pro novináře, zakazuje lež: Nevydáš křivé svědectví proti svému bližnímu. Novinářovým jedenáctým přikázáním musí být i Husův mravní imperativ Mluv pravdu, miluj pravdu, braň pravdu, přej pravdu druhým a pravda zvítězí. "Mediální expert" časopisu Reflex Jan Potůček má problém. Nejen s křesťanstvím. Nejspíš přijde brzo o práci. Firma, která ho zaměstnává, totiž prohrála výběrové řízení na dodávku státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání, který vypsala Národní koordinační skupina pro digitalizaci. Potůčka, poté co server DigiZone přestaly financovat České radiokomunikace, živila doteď "partnerská" smlouva s výrobcem televizí a monitorů Samsung. Je zajímavé sledovat, jak "objektivně" se zde provádí hodnocení produktů. "Nezávislý" novinář se rozhodl svému úspěšnějšímu rivalovi ve státním tendru pomstít. A rozhodl se to udělat jako novinář. Ostrým perem. Ten kdo si ovšem hraje na moralistu, by měl mít ale alespoň trochu morálku sám...

Obamovo mírotvorné zbrojení

21. 9. 2009 / Karel Dolejší

Dovolte, bych suše předpokládal, že rolí komentátora je zařazovat "holé" zprávy do souvislostí, jež umožňují pochopení jejich smyslu. Právě k tomu se schyluje v tomto článku - podotýkám ovšem, že nebudete vůbec nadšeni. Pojednám totiž o Obamově plánu na mírotvorné zbrojení, které, pokud zůstane přibližně v té podobě, v jaké se nyní rýsuje, může učinit svět mnohem nebezpečnějším místem, než jakým dosud byl.

Mým základním předpokladem je, že důvěra ve vztazích mezi velmocemi není ani nemůže být budována na osobních sympatiích či antipatiích k tomu kterému konkrétnímu politikovi, ale pouze a jedině na vyváženém vzájemném poměru sil. Je zajisté potěšující poslouchat plamenné projevy ujišťující o naprosté mírumilovnosti partnerské velmoci - ale ještě více hřeje vědomí, že vzájemný poměr sil jeho zemi nedovoluje, aby nás navzdory těmto líbivým řečem napadla.

Americké znalosti o Evropě

23. 9. 2009 / Josef Liška

V Britských listech 20.9. 2009 vyšel článek Obamovo rozhodnutí je "pro Středoevropany trpkým zklamáním". Již z názvu vyplývá kolik nezměrné hlouposti a neinformovanosti je obsaženo v celém následujícím textu. Je třeba uvést, že to není vina autora zmíněného článku, ale "zásluha" poslanců z řad amerických republikánů. Jsou doslovně citovány jejich názory a výhrady k rozhodnutí prezidenta USA zastavit projekt výstavby protiraketového štítu v České republice a v Polsku. Jan Čulík se v závěru článku ptá : Kde je názor v této diskusi? Hlásím se tedy se svým názorem.

Posol zlých správ

23. 9. 2009 / Peter Kupčík

V Starom Egypte vraj posla dobrých správ obetovali bohom, no k poslom zlých správ sa správali s úctou primeranou ich postaveniu. Ak je to aj pravda, určite šlo o veľmi zriedkavú výnimku a všade inde a v iných dobách to fungovalo presne naopak. Kto prvý informoval vládcu, že vznikol nejaký vážny problém (průser alebo priekak), ten zvyčajne aj prvý pocítil jeho hnev.

Kůl v plotě

21. 9. 2009 / Přemysl Janýr

"Vždyť my tady stojíme jako kůl v plotě," lamentoval Milouš Jakeš na Červeném Hrádku, když Michail Gorbačov opustil imperiální politiku SSSR ve prospěch konstruktivních vztahů se Západem a neoddanější z oddaných se pro něho stali obtížným balastem. "Degradují nás na páté šesté kolo u vozu", lamentuje Saša Vondra v sobotních Lidových novinách, když Barack Obama opustil agresivní politiku USA ve prospěch konstruktivních vztahů s Ruskem a neoddanější z oddaných se pro něho stali obtížným balastem.

Dvacet let bezmála na den, je to náhoda? Neskonalá vděčnost Francii za porážku Rakousko-Uherska a osvobození Československa trvala bezmála na den dvacet let, než se pro Francii staly prioritou konstruktivní vztahy s Německem a neoddanější z oddaných se stal obtížným balastem. Dvacet let trvala neskonalá vděčnost SSSR za osvobození Československa a vyhnání Němců, než nám jeho tanky převálcovaly Pražské jaro. Dvacet let trvala i druhá neskonalá vděčnost SSSR za záchranu země před kontrarevolucí a za normalizaci, než nám ji nechal svrhnout sametovou revolucí. Ve čtvrtek skončilo i poslední dvacetiletí neskonalé vděčnosti USA za osvobození od sovětské totality, když nám odepřely radar v Brdech.

Alvin Toffler v Rusku: Mocní světa ukázali neschopnost čelit požadavkům doby

22. 9. 2009

KD│ Letošní ročník Jaroslavského fóra věnovaného politickým a společenskovědním otázkám přivítal vzácného hosta - amerického sociologa a futurologa Alvina Tofflera a jeho ženu Heidi. Nehledě na svou osmdesátku vystoupil žijící klasik disciplíny s příspěvkem věnovaným příčinám globální ekonomické krize, informovala Nězavisimaja gazeta.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2009

1. 9. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a