Bill Clinton přijel na jednání do Severní Koreje

4. 8. 2009

Bill Clinton překvapivě přijel do Severní Koreje ve snaze vyjednat propuštění dvou amerických novinářek, které tam byly odsouzeny na dvanáct let za "vážné zločiny". Je to nejvýznamnější návštěva amerického politika v Severní Koreji za téměř deset let.

K této nezvyklé návštěvě dochází uprostřed zvýšeného napětí mezi Washingtonem a Pyongyangem ohledně neúspěšných rozhovorů o odzbrojení a po nedávném severokorejském jaderném testu a poté, co Severní Korea odpálila několik raket.

Tmavomodrý svět Ivana Breziny

4. 8. 2009 / Karel Dolejší

Brezina, Ivan: Zelená apokalypsa. Průvodce eko-strachem přelomu milénia; Praha, CEP 2009, 435 stran.

V článku z roku 1973 nazvaném Des dispositifs pulsionnels vyložil Jean-Francois Lyotard program aktivního nihilismu: Nemá prý smysl dál nostalgicky vytýkat kapitalismu, že je cynický a krutý, jako to dělávala tradiční levice; je třeba naopak cynismus co nejvíce vyhrotit, aby rozpouštění všech hodnot bylo ještě žíravější. Jde jistě o kouzlo nechtěného, když aktivně nihilistickou knihu postupující v duchu levicového francouzského nietzscheánství vydalo publicistovi Ivanu Brezinovi právě Klausovo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP).

Píšu záměrně "publicistovi". Autor sám totiž často exponuje, až vyhrocuje problematiku nejrůznějších ohraničení, kterými se snaží dokázat, že jsou jeho oponenti "v autu". Velmi přísně odděluje vědeckou ekologii od ekologismu, vědu od ideologie, moderní racionalitu od "iracionálních kultů". Není tedy důvod vůči němu nepostupovat naprosto stejně.

Smyslem vědy je i poznání samotné

4. 8. 2009 / Martin Škabraha

Výhradně instrumentální aspekt bádání, který v současné debatě převažuje, omezuje roli vědy podle ekonomicky měřitelných kritérií. Do pozadí tak ustupuje podíl, který má věda na vytváření obrazu světa, v němž žijeme -- například představy o tom, jaké je naše místo ve vesmíru, o našem vztahu k jiným formám života apod.

Procesem poznání samotným věda spoluutváří naší sdílenou a neprivatizovatelnou kulturu, naše sebeporozumění a sebepojetí. Což je hodnota, kterou lze sotva převádět na bezprostředně (nebo i výhledově v budoucnu) hmatatelné zisky.

Ačkoliv příručkové informace o novověku spojují vědu jedním dechem s technologiemi a instrumentalismem, myslím si, že z ní nikdy nevymizel "kosmologický" vztah ke světu jako takovému, který nás -- jak ukazuje právě věda se svým záběrem miliard let -- přesahuje a svým způsobem zavazuje.

O VĚDECKÉM VÝZKUMU:

Kromě emocí je třeba použít také základní fakta

4. 8. 2009

S chutí jsme si přečetla článek H. Bíly reagující na krácení peněz na výzkum v Akademii věd. Článek je jasný, věcný, klade otázky k zamyšlení. Totéž se ale podle mého názoru nedá vůbec říci o odpovědi paní Říhové. Je ale těžké na něco konkrétního v jejím článku reagovat, podle mého názoru se skládá hlavně z jakýchsi emotivních výkřiků. Alespoň se tedy pokusím..., píše Alice Valkárová.

Rusko smí posílit kontingent v Kyrgyzstánu, základnu zatím nemá

4. 8. 2009 / Karel Dolejší

Rusko může na základě smlouvy podepsané v sobotu v Čolpon-Atě umístit v Kyrgyzstánu další jednotku o velikosti praporu plus výcvikové centrum pro vlastní i kyrgyzské jednotky - a zvýšit tak svůj vliv ve Střední Asii. Nepodařilo se mu však zatím uskutečnit plány na zřízení dvou nových základen v této zemi - jedné vlastní a jedné pod hlavičkou Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) sdružující Ruskou federaci a šest dalších postsovětských republik (Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán). ODKB je zamýšlena jako ruská protiváha k NATO. Jednání o nové základně na jihu Kyrgyzstánu (patrně poblíž města Oš) v rámci systému kolektivní bezpečnosti ODKB se o proti původním předpokladům protáhnou, smlouva by měla být podepsána 1. listopadu. Rusko požaduje pronájem na 49 let a šanci na pětadvacetileté prodloužení. V současnosti Moskva provozuje v Kyrgyzstánu leteckou základnu Kant nedaleko hlavního města Biškek a čtyři další méně významné vojenské objekty. Moskva za možnost umístit dodatečné jednotky poskytne Biškeku požadovanou půjčku ve výši 2 miliard dolarů.

Srpen

4. 8. 2009 / Federico García Lorca

Srpen.
Vykontrastovaný
broskvemi a mdlými cukry,
a to slunce za šírání
jako pecka v šťávě dužin.

Kukuřice usmívá se
žlutými, tvrdými zuby.

Srpen.
Děti pojídají
černý chléb a máslo luny.

Z knihy Lyrika, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, přel. Lumír Čivrný, Praha 1959 vybrala Hanka Tomšů.

Další krok Británie směrem k totalitnímu státu

Britská vláda bude odmítat žadatele o občanství, kteří "pohrdají" britskými hodnotami

4. 8. 2009

Přistěhovalci do Británie budou posíláni na povinné "kulturní školení" o britských hodnotách, společenských normách a zvycích - a budou za to muset platit.

Pokud bude přistěhovalec do Británie dělat ve své čtvrti předvolební reklamu pro Labouristickou či jinou britskou politickou stranu, bude prý za to moci dostat britské občanství za kratší dobu než jeden rok, uvedl náměstek ministra vnitra pro imigrační otázky Phil Woolas.

Nvotova Muzika: Velmi slušný film o kořenech dneška

4. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Juraj Nvota v Písku

Vlastně asi českou premiéru měl na píseckém Festivalu nad řekou film Juraje Nvoty Muzika, který se sice často uvádí s vročením roku 2007, ve skutečnosti půjde do distribuce až na podzim letošního roku. Je to velmi pěkný film "o tom, co bylo a je".

Zanussiho Spirála: Opět polemika s komunismem

4. 8. 2009 / Jan Čulík

Film z roku 1978 Spirála Krzysztofa Zanussiho je existenciální pojednání o smrti, o její nevyhnutelnosti, o tom, že je člověk bezmocný tváří v tvář svému konci, že se s tím nedá nic dělat, a že všichni umřeme. Před promítáním v píseckém kinu Portyč uvedl polský režisér, že se po svém filmu Ochranné zbarvení rozhodl ve Spirále natočit "úplně nepolitický film".

Není to pravda. Je to pořád film ostře protikomunistický, anti-socialisticko-realistický, v tom smyslu, že komunismus popíral základní existenciální problémy člověka a předstíral, že všichni jsme nesmrtelní a žijeme a budeme žít šťastně. (To měl společné s dnešní nemyslivou, konzumní kulturou. Proto je Spirála i dnes nesmírně aktuální film.)

Langova Metropolis a děsivý strach z možného "svedení mas"

4. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Fritz Lang, Metropolis (1927)

Skutečně výjimečným zážitkem bylo v pondělí v Písku promítání v r. 2001 dokonale digitálně restaurované dvouhodinové verze původně šestihodinového monumentálního filmu Fritze Langa Metropolis, vize děsivého sci-fi kapitalistického světa, obrovského podzemního i nadzemního města jakési vzdálené budoucnosti, která je ovšem viděna očima technologie dvacátých let dvacátého století. Film je svou vizí i svými vizuálními experimenty neuvěřitelné dílo. Jeho výroba prý stála skoro tolik, kolik stavba Titanicu. V Německu, kde byli diváci zvyklí na two-reelers, dvacetiminutové krátké filmy s Charlesem Chaplinem, monumentální šestihodinový epos propadl. Převzal ho ke zpracování pro komerční distribuci Hollywood, Američané se však zděsili potenciálně socialistického vyznění díla, takže film přestříhali a dvě třetiny z něho přišly vniveč.

Nebudu zde rozbírat klasické dílo, které snad každý zná, nebo by měl znát; při zhlédnutí Langova eposu mě však přišla pozoruhodná jedna věc. Celý film je neobyčejně silně ovlivněn obavami elit, že je možno negramotné lidové masy neskrupolózně zmanipulovat a přivést je k ničivým činům. Masy v tomto Langově díle se skutečně chovají slepě - napřou svou obrovskou ničivou sílu nekriticky a nepřemýšlivě, kamkoliv jakýkoliv demagog zrovna ukáže. Je zajímavé, že vlastně antidemokratická hrůza z "moci primitivních mas", která silně prochází celým tímto filmem, přežívá ve svých pozůstatcích i v dnešní České republice ve snahách omezovat svobodu projevu. Je to skutečně pozoruhodná vazba dnešní ČR na dobu před více než osmdesáti lety.

Další morální znepokojení na Festivalu nad řekou

3. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Dušan Hanák v Písku

Sezóna filmů "Zlatá šedesátá" se na Festivalu nad řekou v Písku tak trochu stává platformou pro pamětníky, kteří si opakovaně stěžují, že současná média hrubě zkreslují význam šedesátých let i Pražského jara 1968, když píší, že "Pražské jaro vymysleli komunisti", nebo že "v šedesátých letech nebyla v Československu svoboda", protože přece "vládl komunismus" a všichni, od roku 1948 nepřetržitě do roku 1989 "úpěli pod komunistickou knutou".

Po Ladislavu Helgovi byl slovenský režisér Dušan Hanák dalším dobovým svědkem, který v Písku hovořil o tom, že pro něho osobně byla šedesátá léta dobou neuvěřitelného, svobodného, originálního tvůrčího kvasu, daleko zajímavějšího a daleko víc stimulujícího, umělecky, morálně i lidsky, než je dnešní doba, úzce omezená na jediné měřítko finančních zisků. Shodou okolností o tomtéž hovořili posléze účastníci píseckého festivalu na zahájení výstavy děl Mikuláše a Emily Medkových, Jiřího a Běly Kolářových a Zbyňka Sekala v píseckém Prácheňském muzeu.

Piráti v Německu:

Vzpoura občanů v síti

5. 8. 2009

KD│ Velké politické strany svými plány na striktnější regulaci Internetu poskytly munici novému občanskému hnutí. Aktivisté se stávají pro politiky problémem. Matthiasu Güldnerovi je osmatřicet a je šéfem brémské pobočky Zelených. V posledních týdnech však vystoupil z role regionálního politika, když se vyslovil proti "nesnesitelné lehkosti Internetu" a jeho glorifikaci. Stejně jako vládní SPD a CDU/CSU je Güldner pro blokování stránek obsahujících dětskou pornografii. Tím se však dostal do konfliktu se stranickým programem Zelených, kteří jako celek regulaci Internetu odmítají. V nadcházejících německých volbách hraje Internet, Facebook a Twitter poprvé podobnou roli jako v prezidentské kampani Baracka Obamy - a vše, co se ho týká, se proto mění ve velmi žhavé volební téma, napsali Marcel Rosenbach a Hilmar Schmundt pro Spiegel Online.

Pohřební bloudění Bělohradského

4. 8. 2009 / Miloslav Štěrba

Václav Bělohradský v textu „Antikomunismus a velké prázdno“ (Právo, 1. 8. 2009) dává za pravdu českému lidovému mudrci, který tvrdí, že „V kapitalismu člověk vykořisťuje člověka, zatímco v komunismu je tomu naopak“. Usměvavá hříčka však nic nevypovídá o podstatě komunismu, a už zdaleka se nevyčerpává v možnosti „rychle vybudovat průmyslový stát“. Pravdu má však Bělohradský, když připouští oprávněnost požadavků dvaceti procent voličů komunistů na právo na účast ve vládě. Zvláště kdy je „jejich program slučitelný se stranami, s nimiž může v parlamentu dosáhnout většiny“.

Putování po hradbách antikomunismu k bráně směřující do politické odpovědnosti za věci vezdejší vede po skaliskách „brutalizace veřejného diskurzu“, do něhož pro mě nepochopitelně zahrnul i J. Fučíka, S. K. Neumana a surrealisty. Které hází do jednoho pytle s Leninem a zfašizovanými katolickými spisovateli druhé republiky. Prý zastavíme „brutalizaci“, jestliže „pohřbíme antikomunismus a komunismus současně“.

To, co prováděla redaktorka na ČRo6, bylo otřesné...

4. 8. 2009

Jste jedno z mála médií, které si všímá manipulace veřejnosti... Nevím, jestli jste někdo slyšel poslední pořad "Volejte šestku" ZDE, ale to, co tam předváděla radaktorka, bylo otřesné, manipulující..., míní Jan Kyncl.

Roman Čonka: Noviny Romano nevo liľ žijí vždy až od května

3. 8. 2009 / Pavel Pečínka

Novému šéfredaktorovi slovenského Romano nevo liľ -- Romského nového listu (RNĽ) je rovných třicet. Do redakce RNĽ se dostal před pěti lety, nejdřív jako dopisovatel, pak jako redaktor. Předtím se podílel na projektech zaměřených na Romy, jako novinář získal první ostruhy v novinách Sam adaj (Jsme tu), které však mezi tím zanikly.

Kdy RNĽ vznikl? Existovaly tehdy vedle něj konkurenční romské listy? Jak se vyvíjely, čím se od nich RNĽ odlišoval?

Noviny RNĽ vznikli roku 1993, no ich predchodcami boli noviny Romano ľil, ktoré fungovali od roku 1991. Vydavateľom RNĽ je Združenie Jekhetane -- Spolu so sídlom v Prešove, ktoré spoluzakladala Daniela Hivešová-Šilanová. Tá noviny a združenie viedla až do augusta 2008, kedy po dlhej chorobe zomrela. Počas tohto celého obdobia fungovali aj ďalšie noviny, no postupom času zanikli. Niektoré kvôli neprofesionalite, iné zas kvôli financovaniu. Noviny sú totiž financované na základe projektov, o ktorých rozhoduje určitá komisia.

Antikomunismus je trendy

3. 8. 2009 / Ladislav Žák

Četl jsem v Právu úvahu Václava Bělohradského s titulkem Proč nejsem antikomunistou a četl jsem i řadu reakcí na ni, včetně té od jejího autora. Četl jsem i úvahu na velice podobné téma v Lidových novinách s názvem Nenápadný půvab depolitizace od Pavla Barši. Četl jsem Vyšehradskou výzvu a dívám se na letní mediální aféru kolem setkání v Toskánsku, novém to Špindlu u Ligurského moře. Musím se vrátit k Shakespearovi a jeho verši ...jak pustý, prázdný, ploský, nicotný zdá se mi tohoto světa běh...

Vzpomínám si na setkání s jedním člověkem, který na mne ihned po našem představení, zřejmě poučen o mé temné minulosti, vyhrknul: Měl byste vědět, že jsem antikomunista... Moje odpověď byla naprosto spontánní, protože jsem zcela v duchu společenské konvence odvětil: Dovolte mi, abych Vám k tomu z celého srdce poblahopřál.

BRITÁNIE:

Vláda bude zkoumat zaměstnávání univerzitních absolventů zadarmo

3. 8. 2009

Zaměstnavatelé a poslanci zneužívají slabého postavení vysokoškoláků hledajících práci v nynější krizi a nutí je pracovat zadarmo.

Britský vládní inspekční úřad bude zkounmat, zda podniky vykořisťují tisíce absolventů univerzit tím, že jim vnucují během hospodářské krize dlouhodobé "brigády zadarmo". Na letošním Edinburském filmovém festivalu pracovalo letos 400 dobrovolníků zadarmo.

Kdo rozhodne, co je vhodné financovat?

3. 8. 2009 / Lukáš Borovička

Matěj Šuster sice ve svém komentáři píše o "osvícenské diktatuře" vědců, ale já jsem měl při čtení jeho textu spíše dojem, že sám postuluje potřebnost jakéhosi osvícenského despoty, který by rozhodoval, jakými věcmi je vhodné se zabývat a jakými nikoli. Do této pozice prozatím instaloval sebe samotného.

K varšavskému povstání nemuselo dojít

3. 8. 2009

KD│ Zničení Varšavy v závěru II. světové války - po porážce povstání, které propuklo před 65. lety, 1. srpna 1944 - bylo výsledkem naprosto špatného vyhodnocení politické a geostrategické situace, tvrdí jeho někdejší účastník, nyní v Británii žijící historik Jan Ciechanowski. Zasloužily se o to především přehnané ambice jediného nedisciplinovaného člověka, který se mimo jiné snažil vyrovnat s vlastním selháním v ruském zajetí. Povstání se tedy nemuselo ani nemělo uskutečnit. S profesorem Ciechanowskim za Gazetu Wyborczu rozmlouval Roman Daszczyński.

Jste čelným kritikem Varšavského povstání, i když jste v něm coby mladík bojoval. Skutečně se o těch 63 srpnových a záříjových dnech v roce 1944 nedá říci nic dobrého?

Ale jistě že se dá říci spousta dobrých věcí. Povstání bylo ukázkou polského hrdinství, ukázalo, že se dokážeme bít za svobodu až do konce i v těch nejstrašnějších podmínkách. Více než dva měsíce jsme drželi pozice, což by nebylo možné bez všeobecné podpory obyvatelstva a schopnosti samostatně se organizovat. To je mimo diskusi. Ale na to ostatní je třeba pohlížet střízlivě. Generál Anders označil rozhodnutí o povstání za nešťastné a zločinné. Já myslím, že takové hodnocení je přehnané, ale je třeba též důrazně říci, že boj byl z hlediska velení špatně připraven a za daných politických i geostrategických podmínek neměl žádnou šanci na úspěch. A co více, vůbec nebyla brána v úvahu varianta nepříznivého vývoje událostí, neuvažovalo se, zda povstalecké oddíly jsou schopny zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva. Většinu svého vědeckého života jsem zasvětil objasnění toho, proč vlastně padlo rozhodnutí o povstání, když ještě půldruhého týdne před tím vedení Armie Krajowej o boji proti Němcům ve Varšavě vůbec neuvažovalo.

Obrana proti mediální manipulaci aneb přiblížení postupů, které odhalují nebezpečné triky světa médií

3. 8. 2009 / Bohuslav Binka

Není pochyb o tom, že produkce současných českých deníků i týdeníků obsahuje značné množství problematických textů. Komentáře přelité stranickou propagandou, články postavené na víře v to či ono intelektuální dogma a manipulující analýzy plné grafů, které se zrovna hodí - to jsou jen některé z příkladů textů, které bychom na sebe neměli nechat působit. Účinná obrana však předpokládá schopnost dogmatické, manipulativní či propagandistické texty najít a jejich skrytý záměr či maskovaný dogmatismus odhalit. Jaké nástroje máme v tomto úsilí k dispozici a jakým způsobem je můžeme využít?  

V jednoduchosti je síla

Studie o vztahu latinskoamerických levicových stran, vlád a sociálních hnutí

The New Latin American Left: Utopia Reborn

3. 8. 2009

KD│ Benjamin Dangl napsal pro Truthout recenzi studie editované Patrickem Barrettem, Danielem Chavezem and Cesarem Rodriguezem-Garavitem a vydané vloni nakladatelstvím Pluto Press. Kniha se zabývá znovuzrozením levice v latinskoamerickém prostředí se zvláštním zřetelem k vzájemnému vztahu politických stran a sociálních hnutí. Obsáhlá publikace obsahuje příspěvky pojednávající o Argentině, Brazílii, Bolívii, Venezuele a Uruguayi. Mnozí z autorů jsou akademiky sympatizujícími s popisovaným vývojem nebo analytiky ze zkoumaných zemí, takže kniha těží i ze zákulisních informací některých z nich.

Na počátku autoři vysvětlují, že většina analýz se dosud zaměřovala exkluzivně buď na stranickou politiku, nebo na mobilizaci sociálních hnutí. Recenzovaná studie naproti tomu sleduje vzájemné vztahy stran, vlád a sociálních hnutí jakožto tří separátních sil nové latinskoamerické levice. Podle autorů byla sociální hnutí patrně nejvýznamnější silou z těchto tří hráčů, měla podle všeho největší podíl na sociální změně či vítězství levicových prezidentů ve volebních kampaních. V některých případech tato hnutí vyzývají ke změně na základě lidských práv, staví se proti privatizaci, vystupují z třídních nebo etnických pozic.

Americký student byl odsouzen za stahování hudby z internetu k pokutě 675 000 dolarů

2. 8. 2009

Joe Tenenbaum, student bostonské univerzity, který přiznal, že si z internetu stáhl 30 písní a sdílel je s přáteli, byl odsouzen k pokutě 675 000 dolarů.

Podle amerického federálního zákona mají nahrávací společnosti nárok na 750 až 30 000 dolarů za každé porušení autorských práv. Avšak americký zákon dovoluje pokutu až 150 000 dolarů za nahrávku, pokud porota zjistí, že porušení zákona bylo "zlovolné a záměrné".

Poté, co pětadvacetiletý Joel Tenenbaum ve čtvrtek přiznal, že stáhl z internetu 30 písní, americká okresní soudkyně Nancy Gertnerová nařídila porotě, aby rozhodla, zda jeho porušení autorských práv bylo zlovolné.

K tomu:"Jaké to je, být žalován o 4,5 milionů dolarůZDE

FESTIVAL NAD ŘEKOU:

Helgeho Stud: Kino morálního znepokojení po víc než čtyřiceti letech

1. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Ladislav Helge a (rozmazaný) Jan Lukeš v Písku

Možná úplně nejzajímavějším filmem, který se v Písku promítal v sobotu, byl téměř dvouhodinový psychologický film morálního znepokojení režiséra Ladislava Helgeho Stud (1967). Film zaznamenává morální úzkost všemocného okresního tajemníka komunistické strany Arnošta Pánka (děj se odehrává v Mikulově), který náhle zjistí, že jeho chráněnec Kvasil, předseda jednoho místního JZD, znásilnil nezletilou dívku a provinil se nejrůznějšími, systematickými podvody. Pánek se o Kvasilovi dovídá, že je darebák, teprve když je Kvasil zatčen a okresní prokurátor na něj uvalí vazbu. Přitom místní vesničané Kvasilovy podvody i sexuální eskapády tolerovali, protože v důsledku jeho podvodů všichni zbohatli. Matka znásilněné dívky dokonce protestuje, proč z toho "páni" dělají tragédii, vždyť pan Kvasil by se její dceři postaral o vynikající věno.

Případ mlčící většiny a poločas totality

3. 8. 2009 / Jiří Krautwurm

Politický život obvodního formátu by mohl být velmi schematizovaně popsán asi takto:

• některá ze dvou velkých stran vyhraje volby
• po takových volbách se ustaví vládnoucí koalice, která spíše často než častěji, zahrnuje obě takzvaně soupeřící strany
• na skutečnou opozici toho tedy mnoho nezbude, neboť nemá potřebnou soudržnost ani početní sílu

Honduras: Zasvé vezme buď převrat, nebo ústavnost

4. 8. 2009 / Fidel Castro Ruz

Fidel Castro býval dlouholetým diktátorem monarchistického stylu na Kubě. Má na rukou krev. Jeho názory publikujeme podle zásady Audiatur et altera pars.

Země Latinské Ameriky se s nejhorší finanční krizí v historii potýkaly v mezích relativního institucionálního pořádku.

V době, kdy prezident Barack Obama nacházející se právě v Moskvě na jednáních o životně důležitých otázkách nukleárních zbraní prohlašoval, že jediným ústavním prezidentem Hondurasu je Manuel Zelaya, krajní pravice a jestřábi ve Washingtonu manévrovali, aby Zelayu přiměli vyjednávat o ponižujícím odpuštění za protiprávní činy, jichž se podle pučistů měl dopustit. Bylo zřejmé, že něco takového by v očích spoluobčanů i v očích světa znamenalo vymazání z politické scény. Je prokázáno, že když Zelaya oznámil, že se 5. července vrátí, byl odhodlán splnit svůj slib, že bude se svým lidem sdílet brutální represe pučistů.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a