Objektivně jsme všichni tak trochu antikomunisty, členy KSČM nevyjímaje

27. 8. 2009 / Michael Kroh

Podnětná úvaha Václava Bělohradského na téma antikomunismu vzbudila před časem oprávněný ohlas i na stránkách Britských listů. Současně vyvolala i otázky, na které on ani další diskutující dostatečně jasně neodpověděli. Co je to komunismus? Kdo je komunistou a kdo ne? Vůči čemu se vlastně vymezuje antikomunismus?

Stávková pohotovost pilotů ČSA

27. 8. 2009

Výkonná rada CZALPA se rozhodla vyhlásit neomezenou stávkovou pohotovost pilotů ČSA, vzhledem k vyhrocené situaci a bezprecedentní snaze managementu ČSA o umlčení zástupců zaměstnanců v posledních dnech. Je naprosto nepřijatelné, aby byl vrcholný představitel odborové organizace v rozporu se zákonem a ústavou ČR diskriminován a zastrašován za svá veřejná vystoupení.

Reakce na návrh managementu ČSA, a.s.

27. 8. 2009

tisková zpráva

27.8. 2009 Praha

České sdružení dopravních pilotů CZALPA ČSA vítá včerejší prohlášení prezidenta ČSA Radomíra Lašáka, které pronesl na tiskové konferenci za přítomnosti ministra financí Eduarda Janoty a ministra dopravy Gustáva Slamečky. Návrh považujeme za uznání problému ve společnosti a vstřícný krok k odblokování situace ČSA a piloti jsou připraveni o jeho detailech urychleně jednat. CZALPA vnímá návrh ze strany vedení ČSA jako dobrý signál, který může nastartovat zásadní obrat vedoucí s záchraně ČSA. V tuto chvíli můžeme jen konstatovat, že řešení pro jeho přijetí musí být přijatelné pro členskou základnu CZALPA, a proto výsledky jednání by měly být známy před konáním mimořádné valné hromady CZALPA dne 9. září 2009. Zástupci pilotů budou jednat tak, aby výsledek jednání mohl být doporučen členské základně. V tuto chvíli je předčasné předjímat jakékoli výsledky.

Vědci se naučili odstraňovat dědičné choroby

26. 8. 2009

V rámci nové techniky, která zřejmě obnoví debatu o výzkumu embryí, nalezli vědci poprvé způsob jak bezpečně odstranit a nahradit geneticky abnormální části vajíčka. Touto procedurou je možno odstranit riziko, že genetické nemoci, které má matka, dostane i dítě.

Objev dokáže hned teď zlikvidovat některé vzácné oční nemoci, duševní nemoci a nemoci svalů a může časem vést k vytvoření léčebných metod pro mnohé další nemoci s dědičným prvkem, jako jsou četné rakoviny, cukrovka a neplodnost.

Omyl zvaný eugenika

27. 8. 2009 / Vladimír Blažek

V současnosti ožívají (často v souvislosti s rasismem) názory o potřebě zkvalitňování lidstva. Tyto úvahy jsou dávány do souvislosti s problematikou rozdílnosti "ras", dědičnosti inteligence a demografického vývoje v různých částech světa. Ústředním pojmem, který tyto diskuze spojuje, je eugenika. Je tedy eugenika oprávněná a z důvodu tragického zneužití v minulosti nespravedlivě potlačovaná? Nebo se jedná skutečně o historický vědecký paskvil?

Tiché zabírání Západního břehu demaskuje obscénnost abstraktního volání po míru

27. 8. 2009 / Slavoj Žižek

Druhého srpna 2009, poté, co špalír izraelské policie odřízl část arabské čtvrti Sheikh Jarrah ve východním Jeruzalému od okolního světa, vystěhovala izraelská policie dvě palestinské rodiny (víc než padesátku lidí) z jejich domovů; do uvolněných domů se okamžitě nastěhovali židovští osadníci. Ačkoliv izraelská policie se odvolávala na výnos nejvyššího soudu, vystěhované arabské rodiny zde žily víc než půl století. Tato událost, která kupodivu zaujala pozornost světových médií, je součástí mnohem širšího a dalekosáhle přehlíženého procesu.

Třicet let k ničemu

27. 8. 2009

Když jsou bezradní nositelé Nobelovy ceny, tak se divák diví. Když je bezradný v ekonomických otázkách takový Paul Krugman, je to obzvlášť pozoruhodné. Ve své přednášce na London School of Economics o potížích ekonomů s předvídáním této krize se vyskytl jeden moment bezradnosti: "Potřebujeme ekonomii učit jiným způsobem," ale zároveň přiznává, "ani já sám nevím, jak to udělat", píše Lisa Nienhausová ve Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Šumavo, Šumavo...

27. 8. 2009 / Ladislav Žák

Spor, který vyvolal jihočeský hejtman kolem kůrovcové kalamity, přinesl podle mého názoru už jednu velice cennou devizu. Ministerstvo životního prostředí víceméně přiznalo, že Šumava, tak jak ji známe, prostě zanikne. A protože zánik nelze nikdy zcela omezit na plánovaný časoprostor, pak si k tomu budeme muset připočítat nějaký ten čtverečný kilometr navíc.

Američané "vzdávají protiraketový radar v Česku"

27. 8. 2009

ČTK│ Vláda prezidenta Baracka Obamy se už prakticky vzdala plánů na rozmístění prvků protiraketového štítu v Polsku a v České republice. S odvoláním na různé zdroje ve Washingtonu to tvrdí polský list Gazeta Wyborcza. "Signály vyslané generály Pentagonu jsou absolutně jasné - americká vláda v případě protiraketové obrany hledá jiné řešení, než by byly základny v Polsku a v České republice," cituje list lobbistu Rikiho Ellisona, jenž je zastánce štítu.

podrobnosti ČTK ZDE

Náměstek amerického ministra obrany Alexander Vershbow:

Kdyby byl mezi Ruskem a Spojenými státy užší kontakt, mohli jsme se vyhnout válce na Kavkaze

27. 8. 2009

JF│ŠOK│ V letech 2001-2005 působil jako americký velvyslanec v Moskvě. Po odchodu z Ruska byl americkým velvyslancem v Jižní Koreji, velvyslanec při NATO a v roce 2009 byl jmenován náměstkem ministra obrany. Dnes říká:

Rusko je jedním z mých hlavních priorit. Usilovali jsme o tom,aby byla Obamova návštěva v Moskvě úspěšná. A pokusíme se napravit vztahy v oblasti bezpečnosti a obrany, přičemž bereme v úvahu, že poslední dva roky byly velmi jednoduché. Myslím, že v našem zájmu, aby vztahy USA a Ruska se dostaly na pevnější základy. Musíme vytvořit pevné základy v oblastech, kde máme skutečné společné zájmy. Potřebujeme lepší komunikační kanály, musíme je ale také používat efektivněji. Snažili jsme se udělat vše, co můžeme, abychom například varovali Gruzii proti rozhodnutí řešit dlouhodobé problémy vojenskými prostředky. Naše armáda by měla být více zapojena do konkrétních forem spolupráce, zejména pokud jde o společné hrozby, jako je terorismus, pirátství, stabilních regionů na světě, kde bychom mohli pořádat společné konzultace, strategické plánování, společná cvičení. Měli bychom se stáhnout z logiky her s nulovým součtem, které mají stále své místo v našich vztazích.

podrobnosti Interfax - v ruštině ZDE

Melčákovo modlení k soudcokracii

27. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Chápu, že poslanec Melčák se domníval, že bude brát poslanecký plat i náhrady po celé volební období. Chápu proto jeho ekonomické rozčarování. Nedovedu si ale představit, jak je možné, aby Ústavní soud rozhodoval o ústavním zákonu, když legislativní mocí (i nad Ústavním soudem) je nadán Parlament. Jedině on je suverén v rozhodování o základních zákonech státu. Jedině on tvoří a schvaluje Ústavu i ústavní zákony. V kompetenci Ústavního soudu podle mého názoru není posuzovat zákon, deklarovaný jako ústavní a schválený ústavní většinou v obou komorách a parafovaný prezidentem. V kompetenci ústavního soudu je pouze posuzovat, jestli ostatní zákony nejsou s těmi ústavními v kolizi.

V opačném případě si dovedu představit téměř jednohlasně schválený zákon, kterým se zruší mandát soudců stávajícího Ústavního soudu, a to i se zpětnou platností.

Buď máme v této zemi vládu soudců, státních zástupců a exekutorů, nebo poslanců a vlády. Obojí nejde dohromady.

To se nám to krásně setřelo, aneb Co se sociální vyvážeností?

27. 8. 2009 / Uwe Ladwig

Konečně přišli Němci na to, co se o Švábech už dávno říká: Oni šetří, a to pořádně. V prvním pololetí to byl rekord. Ušetřili prý 12,8% svého výdělku a nekoupili si za to nic. O tom něco v téhle nepříliš optimistické poznámce.

Sir Cecil Parrott a jeho postoj k Československu a východnímu bloku

27. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Hlavní kvalifikací britského velvyslance Cecila Parrota na diplomatický post v Československu v roce 1968 nebylo to, že byl bohemista a překladatel Švejka do angličtiny, ale to, že zavedl od r. 1940 systematickou zpravodajskou analýzu veřejných zdrojů - svou prací v Information Research Departament  (IRD) Foreign Office.

Dvě strany jediné mince

26. 8. 2009 / Jindřich Kalous

Nechci ani náhodou soudcovat spor Kotrba vs. Čulík, který se za léta stal téměř obligátní součástí koloritu BL, ani nehodlám pronášet to postmoderní "každý má svou pravdu", protože pro pravdivost většiny výroků, názorů, ba i postojů, lze stanovit - pokud světový názor mluvčího není příliš ovlivněn studiem heideggerovců a podobných obskurních stvoření, jimiž se filosofické panoptikum 20. století jen hemží - dost jasná kritéria a kdo jim chce rozumět, ten rozumí. Poznámka (podle mého soudu až příliš krotká) Dariny Martykánové mi však pomohla vybavit si myšlenku, jejíž jádro pochází od enfanta terrible české sociologie Jana Kellera, a to z jeho knihy z r. 1991 Až na dno blahobytu. Keller tehdy napsal něco v tom smyslu, že pokud jde o vztah k životnímu prostředí, vyspělé kapitalistické země plundrovaly přírodu kolonií a později rozvojových zemí, takže doma se pokrytecky mohly chovat jako ochránci životního prostředí, zatímco na socialistické země zbylo shodou historických náhod k provozování této činnosti pouze vlastní území, takže zdánlivě se země "tábora míru a socialismu" k přírodě a životnímu prostředí chovaly mnohem hůře než tzv. zavedené demokracie.

O rubu industrialismu

26. 8. 2009 / Karel Dolejší

Jindřich Kalous komentoval diskusi Jana Čulíka a Štěpána Kotrby o "moci a tajných službách", k níž se stručně kriticky vyjádřila také Darina Martykánová. Jindřich Kalous upozornil, že spor o rozdílné "zásluhy" někdejších ideologických protivníků - kapitalismu a "reálného socialismu" - v oblasti politické represe a likvidace "nevhodných" populací může zakrývat společnou genetickou výbavu zmíněných siamských dvojčat - obě totiž byla především industriálními společnostmi bezohledně expandujícími na úkor "lidských a přírodních zdrojů". Jejich metody fungování přitom vykazovaly opravdu dalekosáhlé obdoby - nikoliv pro "zvůli a bezcharakternost" vládnoucích politiků (i když ty pochopitelně také nechyběly), ale kvůli strukturálně daným potřebám. Připojuji se s několika poznámkami na totéž téma.

Český historik a filosof Robert Kalivoda v 60. letech ukázal, jak na počátku průmyslové revoluce rozvoj textilního průmyslu v Anglii (podmíněný přeměnou polí v pastviny, tedy v důsledku výpadkem anglické potravinové produkce) vytvořil na mezinárodním trhu poptávku po obilí. Tu promptně zaplnil kontinentálně evropský šlechtický velkostatek, jehož vznik byl ovšem podmíněn druhým znevolněním rolnického obyvatelstva. "Neviditelná ruka trhu" tedy i bez přímého zasahování do vnitropolitického dění v kontinentální Evropě podpořila politicky regresívní sílu v podobě feudálních "podnikatelů". Dokonce i "spontánně" vzniklá mezinárodní dělba práce může mít za určitých okolností fatální vnitropolitické důsledky. A to co platí o neviditelné ruce trhu platí tím více o obrněné pěsti generálů i o kožené rukavici tajných služeb - totiž tam, kde "spontánní" mezinárodní dělba práce sama nevede k žádoucím výsledkům. Později bylo třeba Irsko nebo Indii ovlivňovat podstatně méně "neviditelně" než kupříkladu polskou šlechtu, aby podrobené země byly dodavatelkami zemědělských produktů do Anglie i v dobách krutých hladomorů mezi vlastním obyvatelstvem.

Proč se vysmívat "humanitním intelektuálům"?

26. 8. 2009 / Darina Martykánová

Jindřich Kalous napsal velmi zajímavou analýzu, stejně jako pan Dolejší. Jen nechápu, proč p. Kalous ironizuje "humanitně vzdělané intelektuály", když ve své analýze čerpá z prací historiků, politologů a sociologů (nejen Kellera, ale i západních humanitních a sociálních vědců, z jejichž práce Keller vychází). I většina oblíbených autorů pana Kalouse jsou přeci "humanitně vzdělaní intelektuálové." Pokud už chceme zevšeobecňovat, "humanitně vzdělaní intelektuálové" bývají často k systému mnohem kritičtější a tradičně více riskují jeho kritikou, než např. technici nebo přírodní vědci, kteří se často - samozřejmě ne vždy -- adaptují na každý režim, aniž by je bylo potřeba zastrašit čistkami a represí (inženýry zkoumám, takže znám své Pappenheimské :-).

O nevedomej učenosti, o učenej nevedomosti

27. 8. 2009

V súčasnej dobe nastal v Čechách "poprask" v súvislosti s navrhovanou zmenou financovania AV ČR. Príslušné informácie (rôznej povahy a kvality) čerpám výlučne zo serverov BL a Neviditelný pes. Prakticky v každom príspevku, ktorý som tu mal možnosť prečítať si, sa nachádzajú aj racionálne myšlienky. No chýba to najpodstatnejšie -- to doteraz nevyslovené (resp. zverejnené, ale som sa k tomu nedostal; prečo asi?). Preto celý ten "poprask" vyvoláva vo mne zmiešané pocity a čoraz viac sa utvrdzujem v presvedčení, že hutná myšlienka stredovekého mysliteľa Mikuláša Kuzánskeho (aj keď bola sformulovaná a použitá v iných súvislostiach), ktorú som použil ako názov svojho príspevku, vystihuje aktuálnu situáciu veľmi presne, píše František Cudziš.

20. výročí sametu: 20 let pohrdání lidmi

Projásali jsme se až k všeobecné nenávisti k politikům

26. 8. 2009 / Luděk Toman

Mediální činovníci letošního několikanásobného výročí ('69, '89) využívají k omílání standardní antikomunistické hysterie. Ale čas na to, abychom si připomínali, jak můžeme být šťastní, že tu máme demokracii, svobodu a lidská práva, skutečně není. Není na to čas a není k tomu především vůbec žádný důvod.

Především proto, že nyní můžeme "slavit" 20 let systému, který lidmi dokonale pohrdá. Jejich životy, bezpečím, majetky, jistoty. Ale také jejich názory. Ty politiky nezajímají. Politická scéna se dávno zvrhla v boj několika mafiánských klubů, soustředěných na maximalizaci osobního majetkusvých členů, kteří se nemusí bát ani ztráty svých politických postů, ani toho, že je občané z parlamentu a vlády vyprovodí rychlým krokem.

Jana Bobošíková: "Veřejnoprávní média poškozují Suverenitu"

27. 8. 2009 / Jana Bobošíková

26. 8. 2009 Česká televize poskytla ve zpravodajství informaci, že do voleb se ve všech krajích registrovaly pouze současné strany, zastoupené v Poslanecké sněmovně a nově vzniklá TOP 09. Informaci o tom, že Suverenita má ve všech krajích rovněž už několik dní zaregistrovány kandidátky, ČT zcela pominula a zařadila ji až poté, co ji na nedostatek Suverenita upozornila. Stalo se tak poté, co minulý týden neodvysílala ČT ze čtvrteční (20. 8. 2009) zahajovací tiskové konference Suverenity vůbec nic.

Snaha o umlčení zástupců zaměstnanců v ČSA

26. 8. 2009

Prezident Českého sdružení dopravních pilotů CZALPA Filip Gaspar obdržel dne 24.8.2004 z rukou šéfpilota ČSA Richarda Birase upozornění na možnost výpovědi za údajné soustavné porušování povinností, a to podáváním informací hromadným sdělovacím prostředkům k interním záležitostem v ČSA.

Zemřel Edward Kennedy (77)

26. 8. 2009

Ted Kennedy, poslední dosud živý politik z čelné americké politické dynastie Kennedyů, zemřel na mozkový nádor. Bylo mu 77 let.

Kennedy byl čelným americkým senátorem z Massachusetts a výraznou liberální osobností Demokratické strany. Mozkový nádor byl u něho nalezen v květnu 2008.

Destrukce kolébky lidské civilizace v Mezopotámii

25. 8. 2009 / Daniel Veselý

Ačkoliv letos koncem června opustily americké okupační jednotky irácká města, aby nad nimi předaly kontrolu místním bezpečnostním orgánům, a stáhly se na nedaleké vojenské základny, násilí nepolevilo, ba právě naopak. Minulou středu poslala v Bagdádu série explozí na věčnost více než sto lidí a dalších pět set utrpělo zranění. Stovka domů poblíž epicenter výbuchů byla srovnána se zemí nebo vážně poškozena. Šlo o nejhorší útok v Iráku za posledních 18 měsíců, který se navíc uskutečnil v jedné z nejstřelenějších ulic irácké metropole - na pomezí nejbezpečnější zóny v zemi. Den poté Bagdád opět ochromila nová řada útoků, jež si vyžádala nejméně 40 obětí a 220 zraněných.

O vědu jde až v první řadě...

26. 8. 2009 / Ladislav Žák

Dostal jsem pozvánku na demonstraci Stop tunelování české vědy a kultury na Palachovo náměstí, a protože byla od mého profesora deskriptivní geometrie z tanvaldského gymnázia, který se stal za ta dlouhá léta vědeckým pracovníkem v oboru filosofie, bylo to pozvání dvojnásob milé a rád jsem ho přijal. Musím se přiznat, že jsem před Rudolfinum směřoval s určitými obavami, kolik se tam v tom žhavém prázdninovém odpoledni sejde lidí, ale musím říci, že jich tam bylo přesně tak akorát. Prostor byl zaplněný lidmi všech generací a mladí byli ve výrazné většině. Potkal jsem tam své učitele i spolužáky, vyslechl jsem si názory účastníků i řečníků.

Není žádná budoucnost?

26. 8. 2009 / Jindřich Bešťák

Několik letních postřehů a poznámek k článku Jana Kadubce - "Byra pro řízení dějin" a k následné reakci J. Čulíka "Čechy koncem osmdesátých let a dnes".

Předesílám, že mám jen velmi málo času na toto zajímavé téma a tak jen zcela improvizovaně a fragmentárně. Nedávno jsem si v našem městě ve stánku soukromého uzenáře koupil jednu nožičku klobásy. Při mém vysvětlování, proč tak málo (nešlo o peníze), mi stačil sdělit, že ho ten kapitalismus už pěkně štve (jadrněji) a že se měl dřív lépe. Dělal v provozovně, na hospodě a měl klid.

Amerika je daleko drsnější společnost, než bychom my kdy tolerovali v Evropě

26. 8. 2009

Když my Evropané uvažujeme o tom, jak musí Barack Obama v USA bojovat ve snaze prosadit reformu zdravotnictví, naše prvotní reakce je nevěřícná. Jak je možné, že sociální dobro, jímž je všeobecné zdravotní pojištění, není součástí struktury Spojených států? Jak může jedna z největších, nejbohatších a nejpokročilejších zemí na světě tolerovat situaci, kdy každý šestý její obyvatel musí platit za lékařskou péči v hotovosti?

Privatizace vědy v Česku

25. 8. 2009 / Jan Matonoha

Na první pohled se jeví aktivita Rady pro výzkum vývoj a inovace (RVVII) a její hodnocení vědeckých výsledků jen jako reduktivní nepochopení složitosti, diferencovanosti a nepředpověditelnosti vědeckého provozu, jejž ve svých kontraproduktivních dopadech deformuje. Na druhý pohled se objevují obrysy povědomější: jde o porcování veřejného sektoru ve jménu vznešených idejí (typu olympismu či neoliberálního étosu), přirozeně s velmi pragmatickým hmotným pozadím. Není ve společenském a v dlouhé perspektivě ani ekonomickém zájmu veřejnosti, aby veřejnou výzkumnou instituci základního výzkumu, Akademie věd ČR, momentální oběť tohoto trendu, nechala tradičně po česku vytunelovat.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2009

10. 8. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2009 přispělo celkem 200 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 570.28 Kč, příjem z reklamy byl 4285 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 7. 2009 částku 20 612.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a