To se nám to krásně setřelo, aneb Co se sociální vyvážeností?

27. 8. 2009 / Uwe Ladwig

Co udělá rozumný člověk, který na to má, když slyší, že to má jít s hospodářstvím s kopce? Nemyslí na svou důležitou roli zákazníka, na blaho průmyslu, obchodníků a jejich zaměstnanců, ale na svou kapsu, ve které si chce nechat aspoň trochu víc peněz než normálně, aby měl na ještě horší časy. Tohle se v Německu právě stalo, a proto si obyvatelstvo dalo stranou celkem 12,8% svých příjmů, a to nikoliv ti, kdo nemají dost peněz, ale asi hlavně ti, kteří mají hodně. Koncem druhého čtvrtletí ve srovnání s rokem 2008 byla ta kvóta spoření zase o 0,2 procenta nižší, a to 10,5%. To ale prý nebylo tolik způsobeno změnou ekonomické situace, ale tím, že stát platil při koupi nového vozu "šrotovné" ve výši 2 500 euro, když jste odevzdali auto, které bylo aspoň devět let staré (o problematičnosti této dotace ZDE).

Zajímavé je, že se povedlo zvýšit kvótu úspor v době, kdy čtyřem z deseti Němců hrozí chudoba ve stáří a ekonomičtí poradci žádají, aby byla daň z přidané hodnoty z důvodu extremního zadlužení státu zvýšena z 19 na 25%. Možná, že alespoň někteří z těch, kteří si ze svých výdělků trochu našetřili, si přečetli článek Svena Bölla, ve kterém je citován šéf Volkswagenu Ferdinand Piëch jak říká: "Bohatí lidé jsou bohatí proto, že vydávají míň peněz, než vydělají." Pro něho tenhle zásadně výstižný výrok samozřejmě souhlasí, lidé, kteří jsou nezaměstnaní, by na to museli žít několik životů...

Čtenáři mých poznámek vědí, že často dodávám, proč jsem si vybral určité aktuální téma. Tentokrát mě motivovala informace od jednoho známého v ČR, který mi řekl, že se jeho bratr prý "zamiloval" do "rovné daně". Tím mě trochu udivil, protože rovná daň přece ohrožuje sociální vyváženost ve státě. Pomyslel jsem ale hned na to, a vás to v první chvíli možná překvapí, že možnost spoření už vlastně spoření vytváří, protože ten, kdo žije v nouzi a nemůže šetřit, se svými finančními možnosmi vzdaluje od těch, kteří si spoření dovolit můžou -- a to dokonce ve velkých částkách.

Rovná daň samozřejmě tuto nerovnost ve srovnání s progresivní daní jen zesiluje. A v dobách, kdy stát z finančních důvodů nebude možná v situaci dál nabízet základní služby ve školství a zdravotnictví je úsilí o snižování daní či o zavedení "rovné daně" přímo asociální. Podle mého to platí i v době, kdy hospodářství roste, prosperuje a vzkvétá, ale co si o tom myslíte vy?

Vytisknout