Bílý dům je znepokojen vazbami britských konzervativců na východoevropské extremisty. Členem tohoto klubu je i ODS.

21. 10. 2009

Stínový britský ministr zahraničí William Hague se má ve středu setkat ve Washingtonu s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Americká vláda je totiž znepokojena evropskou politikou britské Konzervativní strany a rozhořčením židů nad aliancí britských konzervativců s poslaneckým klubem ultrapravicových stran ve východní Evropě s údajnými vazbami na antisemitismus a neonacismus. Členem tohoto poslaneckého klubu je i Topolánkova ODS.

Transatlantismus na ódéesácký způsob

21. 10. 2009 / Karel Dolejší

Občanská demokratická strana se na plánech postavit radar v Brdech, které usilovně hájila proti Číňanům, Rusům, Němcům, opozici, většině vlastního národa a nakonec i proti americkému prezidentovi, snažila profilovat coby síla, která odhodlaně hájí příslušnost České republiky k atlantické civilizaci. Je tedy velice zvláštní nyní sledovat, jak se tato strana v kýženém euroatlantickém prostoru ocitá ve stále větší izolaci, když jí z privilegovaných vztahů přes Velkou louži nezůstalo téměř nic, zatímco v Evropě samé jediný slušný spojenec, britská Konzervativní strana, čelí rostoucímu tlaku Američanů, aby změnil euroskeptický kurs a zpřetrhal vazby s východoevropskými radikálními pravičáky. USA se zjevně rozhodly, že je pro ně zajímavější Británie jako součást EU než coby izolovaná ostrovní země pěstující především nadstandartní kontakty s někdejší zaoceánskou kolonií. Pokud britští konzervativci vyslyší volání Bílého domu a začnou se vymaňovat z problematické europarlamentní frakce Evropští konzervativci a reformisté (stojící napravo od středopravicové Evropské lidové strany), ODS zůstane na evropské úrovni ve společnosti tvořené z významné části východoevropskými xenofoby, antisemity a neonacisty. Tak tedy v praxi vypadá transatlantismus ODS - je možná "neochvějný a zásadový", nicméně zabarvuje se tak trochu dohněda...

Vondra: "Ve frakci extremistů bude mít ODS v Evropském parlamentu vliv"

21. 10. 2009

Děkuji za dnešní článek pana Dolejšího o transatlantismu ODS. Překvapuje mne, že se v ČR nevede debata o členství ODS v europarlamentní frakci Evropští konzervativci a reformisté. K tomu, co k tomuto členství ODS vede, se vyjádřil p. Vondra na letošní výroční konferenci Česko-německého diskusního fóra 17.10. v Heidelberku (o fóru jste 20.10. uveřejnili článek p. Prokeše): prý je to možnost, jak si uchovat v Evropském parlamentu vliv.

Kdyby ODS byla součástí Evropské lidové strany, byla by jen kapkou v moři, v oné frakci ale bude silným hráčem, který konečně bude moci prosazovat svůj pohled na věc. Ovšem za jakou cenu?

Děsí mne nesoudnost a pragmatičnost tohoto kandidáta na příštího českého eurokomisaře a nejde mi dohromady s jeho aktivitou v předrevolučním disentu, píše Petra Vojnovičová.

Extremismus ODS

21. 10. 2009 / Jiří Drašnar

Karel Dolejší to vyjádřil naprosto přesně. Politická strategie ODS se začíná vyhraňovat podobným způsobem jako strategie extremistického křídla Republikánské strany v USA (a samozřejmě mnoha jiných podobných stran v ostatních zemích). Co všechny tyto politické organizace spojuje, je barvitá populistická rétorika cizopasící na úzkostech, strachu a předsudcích části voličů obávajících se, většinou oprávněně, o svoji existenci a budoucnost.

Druhá věc, která je spojuje, je historicky prokazatelný fakt, který zmíněné části populace téměř vždy unikne, a to že rétorika vždy zůstane pouze rétorikou.

O popíračích holocaustu ve východní Evropě

21. 10. 2009

Je nezdvořilé se o tom zmiňovat, protože se k nejnovějším členům Evropské unie máme chovat přátelsky. Skutečností ale je, že některé z těchto "vznikajících demokracií" se navrátily k takové ultranacionalistické politice, která by většině voličů v západní Evropě připadala odpuzující. Existuje to v Polsku a v Lotyšsku, ale také v Litvě, v Estonsku, v Maďarsku, v Rumunsku i jinde. Během dlouhých desetiletí sovětské éry byla tato šovinistická, často rasově supremacistická politika potlačena, ale r. 1989 byla exhumována a začala znovu dýchat, píše Jonathan Freedlander v deníku Guardian.

"Zase, ty trumbero"

21. 10. 2009 / Jan Čulík

Pozn. JČ: Reakce pana "Bohumila Čecha" je nesmírně varovná a znepokojující, stejnou měrou jako dnešní pobaltský a východoevropský antisemitismus a antikomunismus. Proč? Ukazuje se stále více, že podmínkou přijetí do civilizovaného mezinárodního společenství je schopnost zhodnotit situaci země bez traumat a minulých předsudků, a předvídavě analyzovat a definovat budoucí politiku vlastního státu, bez potřeby lézt nějakému spojenci kamsi. Bohužel se ukazuje, že i česká politika za posledních 100 let byla vždycky obětí skutečnosti, že se vždycky znovu a znovu bojovalo v minulých bitvách. Namísto toho, aby si rozumně a předvídavě čeští politikové určili vlastní zahraniční politiku, kopali do mrtvoly předchozího režimu a traumatům, vzniklým v období minulého útlaku podřídili - v nové době - ve své zahraniční politice všechno. Od vzniku nezávislého Československa r. 1918 až do současnosti byla československá a pak česká politika založena na principu rektálního alpinismu vůči mocnému západnímu či východnímu spojenci. Čeští politikové byli skoro vždycky papežštější než papež a dříve nebo později se stali pro supervelmoc, jíž lezli kamsi, obtíží.

Problémem je, že se v českém prostředí - bohužel podobně jako v dalších východoevropských zemích; tím je jim Česko podobné daleko víc, než je nám příjemné - nehodnotí fakta a skutečnosti podle toho, čím opravdu jsou. Fakta a skutečnosti nabývají v důsledku minulých traumatů vedlejších, falešných významů (například Bushův americký radar pro Brdy se stal falešně symbolem příslušnosti k západní civilizaci).

Je to jasně vidět i na příspěvku čtenáře, označujícího se jako Bohumil Čech. Jak pravidelní čtenáři BL dobře vědí, Karel Dolejší v žádném případě ve svých komentářích nepodporuje ruské zájmy. Naopak systematicky prosazuje to, o čem zde píšu i já: potřebu střízlivého zhodnocení české situace a vytvoření samostatné a rozumné zahraniční politiky. Pokud to čtenář chybně na základě svých předsudků interpretuje jako proruský postoj (pomíjím neuvěřitelně nezdvořilý způsob, jímž píše), a pokud zastává takový postoj v ČR větší počet občanů, je země z hlediska své budoucnosti opravdu ve vážné krizi.

Lidové noviny se dál snaží špinit Milana Kunderu

21. 10. 2009 / Jan Čulík

Přišly dnes s tvrzením, že policejní zápis o údajné návštěvě studenta Milana Kundery na policii, kde měl udat "diverzanta" Dvořáčka, "není zfalšovaný". Dokazuje to prý skutečnost, že příslušný protokol citoval ve svém projevu r. 1952 náměstek ministra národní bezpečnosti Jerman.

Potíž je, že to samozřejmě nedokazuje nic. Původní spor vůbec nebyl o to, zda je papír z r. 1950 podvržený a zda vznikl později, ale o to, zda je dokazatelné, že na služebnu policie opravdu šel udávat student Kundera - kolegové studenti z jeho doby svědčili o tom, že Kunderovo jméno mohlo být do zprávy uvedeno jen proto, že byl studentským vedoucím koleje. Policejní záznam nemá ani číslo Kunderovy občanky, ani jeho podpis.

To, že případ byl citován v Jermanově projevu, dokazuje jen to, že příslušný pochybný papír ze služebny policie existoval už r.1952. Víc ne. Jaký má smysl zveřejňovat další nedovařené informace? Je to jen další pokus diskreditovat autora insinuacemi, které se nezakládají na ověřených faktech.

Ekonomický protektorát

21. 10. 2009 / Vít Klíma

Tento měsíc jsem "oslavil" své šedesátiny. Ač pořád stejný Pražák, vyrůstal jsem postupně v ČSR, ČSSR, ČSFR..., až jsem skončil v samostatné České republice. Za vzor mi byl postupně dáván Sovětský svaz, s nímž jsem měl žít na věčné časy a nikdy jinak (dej mu "Pánbůh věčnou slávu") a poté USA, které teď vstupují do první fáze rozpadu impéria. O cíli "dohnat a předehnat" vyspělé státy jsem poprvé slyšel jako dospívající v 60. letech minulého století a naposledy z úst Waltra Komárka v roce 1990, který předpovídal, že Rakousko doženeme do dvaceti let. Místo "doběhnutí" jsem se dočkal toho, že se Česká republika stala ekonomickým protektorátem a stojí na pokraji bankrotu.

Mají zvířata morálku?

21. 10. 2009

Výzkum chování zvířat v poslední době zaznamenává podstatné úspěchy. Odhaluje pozoruhodné kognitivní, emocionální a morální schopnosti celé řady zvířat. Zejména se to týká výzkumu jejich sociálního chování - jak vznikají skupiny zvířat, jak a proč žijí zvířata harmonicky pohromadě a co tvoří emocionální základ pro jejich společenské soužití. Začíná být zjevné, že zvířata mají emoční i morální inteligenci, píší bioetička Jessica Piercová a Mark Bekoff, profesor emeritus ekologie a evoluční biologie na University of Colorado v americkém časopise Chronicle of Higher Education.

Projekt státního zdravotnictví v USA má znovu podporu veřejnosti

21. 10. 2009

Z nového průzkumu deníku Washington Post a televize ABC News vyplývá, že podpora pro projekt státního zdravotnictví americké vlády, které by konkurovalo zdravotnictví soukromému, opět od léta stoupla a nyní ho podporuje jasná většina americké veřejnosti.

Američané zůstávají ostře nejednotni ohledně plánů na reformu zdravotnictví. Odráží to stranickopolitické boje, které v této věci v USA zuří už dlouhé měsíce. Avšak podstatná většina americké veřejnosti podporuje dvě klíčové a kontroverzní zásady: státní zdravotní systém a nový zákon, podle něhož by byli všichni Američané povinni mít zdravotní pojištění.

Avšak podpora Baracka Obamy ohledně reformy zdravotnictví klesá mezi poslanci Demokratické strany, zatímco stoupá u nezávislých a u starších občanů. Mezi Demokraty poklesla podpora toho, jak Obama řeší problém zdravotnictví, od poloviny září o 15 procentních bodů.

57 procent Američanů nyní podporuje vznik státního zdravotnictví, zatímco 40 procent Američanů ho odmítá. Podpora pro státní zdravotnictví stoupla od poloviny srpna 2009, kdy ho podporovala jen mizivá většina 52 procent. (V červnu 2009 projekt státního zdravotnictví podporovalo 62 procent Američanů.)

56 procent Američanů podporuje zákon, který by učinil povinností, aby všichni Američané měli zdravotní pojištění. Tento počet stoupá na 71 procent, pokud vláda poskytne chudším Američanům dotace na zakoupení zdravotního pojištění.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Šálivost průzkumů

21. 10. 2009 / Milan Dubský

Otázky kolem Lisabonské smlouvy jsou vážnou věcí. Evropa se sjednocuje. Je to nutný, objektivní a užitečný proces. Při tom jako všude a ve všem vyvstávají problémy. Ty se dají, i když někdy složitě a obtížně řešit. Je zcela pochopitelné, že se někteří v tomto procesu cítí ublíženi. A brání se. Vyhrabávají argumenty ze skříní kostlivců, argumenty jejichž důvodnost dávno pominula a jsou v dnešní současnosti až lživé. Činí tak např. paní Bobošíková v zášti proti Lisabonské smlouvě, pan Železný senior , bývalý ředitel Novy. Činí tak i pan Klaus. To je o to škodlivější, protože je českým presidentem. A to vypadá potom tak, že mluví jménem všeho lidu.

Místo radaru: Americký Temelín a bojová letadla?

20. 10. 2009 / Karel Dolejší

Podle dnešní zprávy serveru iDnes přiveze americký viceprezident Joe Biden ve čtvrtek kromě obecného povídání o protiraketové obraně (podle téhož zdroje prý totiž žádnou konkrétní nabídku ohledně PRO Praze nepředloží) také návrh, aby se americká společnost Westinghouse podílela na dostavbě Temelína. Kromě toho má údajně také hovořit o možnosti nákupu amerických letounů F-15 nebo F-16 pro české letectvo.

Zdroje iDnes prý tvrdí, že během jednodenní návštěvy před Bidenovou cestou do Polska a Rumunska se má jednat mj. o plynovodu Nabucco a řadě dalších oblastí. Nejkontroverznější jsou ovšem tři výše zmíněné: Protiraketová obrana, Temelín a možný nákup víceúčelových bojových letounů americké výroby.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Sociální podpora dětí před soudem, neboli Peníze ano, ale kolik, jak a komu?

21. 10. 2009 / Uwe Ladwig

Chudoba je osudem mnoha lidí v takzvaných 'bohatých' společnostech. A naštěstí pro postižené chudobou existuje v některých zemích systém sociálních podpor, v jehož rámci společnost vyplácí chudým peníze na základní každodenní spotřebu. Tohle je ovšem také případ Německa, kde teď má ale Spolkový ústavní soud rozhodnout o výšce státní sociální podpory pro děti z chudých rodin. Není to ovšem jednoduchý problém -- a o tom něco v téhle poznámce...

Jak zajistit, aby byli mocní i nadále pod kontrolou médií

20. 10. 2009

Novinářská práce, jejímž cílem je pohnat k odpovědnosti mocné a vlivné osoby byla dosud životně důležitou součástí amerického demokratického života, zejména v těch případech, kdy deníky vydělávaly dostatečné množství peněz a kdy jejich majitelé byli dostatečně společensky uvědomělí, aby financovali velký počet novinářů. Tento druh novinářské práce je nyní ohrožen, stejně jako ekonomická základna tisku, založená na výdělcích z reklamy píší Leonard Downie a Michael Schudson v deníku Guardian v článku, který původně vyšel v americkém deníku Washington Post.

Britské listy potřebují 100 000 Kč na nové servery

21. 10. 2009

Bohužel se musíme opět obrátit na čtenáře s prosbou o finanční pomoc. Na konec své životnosti dospěl dosavadní server Britských listů - uvědomte si, že časopis má denně obrovský provoz. Technický správce Britských listů promptně a operativně - bez jediného výpadku - zařídil v minulých dnech bezchybný přechod na dva nové servery (intel xeon verze 12x 146GB 15k SAS disky).

Jejich celková pořizovací cena byla 100 000 Kč. Tuto částku nám krátkodobě zapůjčil z vlastní kapsy. Dluh musíme uhradit a žádáme proto čtenáře, kteří Britským listům normálně finančně nepřispívají, aby nám tentokrát finančně pomohli a umožnili našemu deníku další provoz. Je to na vás.

Britským listům přispívá pravidelně finančně méně než 1 procento čtenářů. Kdyby přispěla cca desetina každodenních čtenářů částkou 50 Kč, stačilo by to. Nemáme naprosto žádné finanční rezervy a hardware je nutno každých několik let obnovovat.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Děkujeme.

Redakce

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

100 000 žen podepsalo petici proti Berlusconimu

21. 10. 2009

Téměř 100 000 italských žen podepsalo petici, vyjadřující hněv nad tím, že italský premiér Silvio Berlusconi v televizi urazil jednu političku.

Berlusconi se vyjádřil, že osmapadesátiletá Rosy Bindi je "krásnější než inteligentní".

Berlusconi se brání, že to prý byl vtip, ale byl obviněn ze šovinismu.

Klausiáda

21. 10. 2009 / Milan Dubský

Klausův článek, který vyšel 22.8.2009 v Lidových novinách, je apologetikou chyb, malérů, rozkrádání společenského a státního majetku a ekonomických zločinů, které nastaly po tzv. sametové revoluci v Československé a později už jenom v České republice. Součástí tohoto dění byl svojí činností a politikou také sám Václav Klaus se svou ekipou v ODS. Účastníků ovšem zde bylo a je mnohem více. Klausovy proklamace, že neexistují špinavé peníze, případy s báčovskými strýčky - sponzory údajně ze zámoří, s chytře vymyšlenou kuponovou privatizací, kanonizací a za příklad dávaným Koženým, -kéž by jich bylo víc- nelze akceptovat.

Dokonalý stealth pro rakety? Čínská černá díra na mikrovlny

21. 10. 2009

V mikrovlnné laboratoři Jihovýchodní univerzity v čínském Nanjingu se snaží dva vědci jako první na světě vytvořit umělou černou díru. Fyzici už se naučili, jak nasměrovat světlo kolem objektu tak, aby metamateriál vytvořil neviditelný plášť. Nyní Cheng a Jun Cui vytvořili metamateriál, který pohlcuje světlo do něj vstupující (v tomto případě mikrovlny) tak, že z něj nemůže uniknout. Výzkumná zpráva konstatuje, že vědci měřili mikrovlny jdoucí do matemateriálu, ale nenašli žádné mikrovlny, které by z materiálu vycházely.

16. 10. 2009, iHNed: Čínští vědci se snaží vytvořit černou díru v laboratoři ZDE

ŠOK│ První výsledky autoři publikovali už v roce 2005. Vojenské využití takového metamateriálu je nabíledni.

NOVEMBER '89

Víťazstvom farebnej revolúcie sa na Slovensku začala tretia vlna rozkrádania

20. 10. 2009 / Peter Nedoroščík

Zopár združení žijúcich zväčša z peňazí daňových poplatníkov Spojených štátov amerických, niekoľko zlodejov a notorických klamárov v politických tričkách rôznych strán a médiá s vekovým priemerom redaktorov chabých dvadsať rokov. Táto neveľká skupina ľudí približne o mesiac vyhlási samu seba za Slovensko – nebude to ani prvý ani posledný raz, a spustí oslavy nežnej revolúcie.

Budú padať veľké slová – pravda a sloboda na chvíľu nahradia v rebríčku honosnosti stabilnú dvojicu majetok a úspech. A možno príde aj na štrnganie kľúčmi.

Biotechnologický projekt nabídne náhradní díly pro lidské tělo

20. 10. 2009

Očekávejte nejen, že lidé budou žít velmi dlouho, ale že také budou zcela fit, konstatovali v pondělí vědci při zahájení výzkumné iniciativy, jejímž cílem je poskytnout lidem nové náhradní díly pro jejich tělo, aby mohli být stejně tak aktivní v druhé polovině století svého života jako v první.

Více než polovina dětí, které se nyní rodí v bohatých zemích světa, se dožije 100 let. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného v britském lékařském časopise Lancet. Avšak jak se lidem začnou rozpadávat klouby, ucpávat tepny a vypadávat zuby, vyhlídka na stáří nemusí být vždy šťastná.

Elinor Ostromová: Jak studovat složité sociálně ekologické systémy

20. 10. 2009

KD│ Často používaný jednorozměrný přístup k politice zaměřené na dosažení udržitelnosti sociálněekologických systémů je třeba doplnit o diagnostický nástroj, který by vědcům z mnoha oborů pomohl lépe vymezit otázky a přemýšlet o jednotlivých proměnných, tvrdí politická ekonomka a nositelka Nobelovy ceny Elinor Ostromová. "Vědci měli sklon vyvíjet jednoduché teoretické modely k analýze jednotlivých aspektů problémů se zdroji a k předepisování univerzálních řešení," napsala Ostromová v článku pro červencové vydání časopisu Science.

Změkčení požadavků na snížení emisí skleníkových plynů zřejmě povede ke kompromisu v Kodani

20. 10. 2009

Rozvinuté země jsou připraveny ustoupit od požadavku, aby rozvojové země souhlasily s dlouhodobým snížením svých emisí skleníkových plynů. Tento postoj může být podle deníku Financial Times základem globální dohody o klimatických změnách.

Ne základnám: Usilujeme o setkání s Joem Bidenem

20. 10. 2009

tisková zpráva

V pátek 23. října navštíví Prahu viceprezident USA Joe Biden. Kromě představitelů státu, vlády a opozičních politiků, se má setkat se zástupci významných společenských iniciativ. Iniciativa Ne základnám proto oslovila Velvyslanectví USA v Praze a nyní jedná o době a podobě setkání.¨

Poznámky k divoké realitě

20. 10. 2009 / Pavel Urban

Karel Hušner doporučuje, abychom se inspirovali Čínou a na naši tržní ekonomiku naopak naroubovali prvky netržních metod řízení. Jde-li skutečně jen o tohle, a nikoli třeba o kvalitu roubů, pak je to přání dávno splněné. Na téhle pláňce se vyřádily už generace sadařů. Skutečně volný trh jsme měli v této zemi za Františka Josefa (s pořádným přimhouřením očí například v oblasti dopravní infrastruktury). Rozhodně ne za Václava Klause, který byl tvrdým a nekompromisním liberálem všude tam, kde to moc nebolelo.

Proč se mi velmi líbí televize Al Jazeera

19. 10. 2009

Anglická verze katarské zpravodajské televizní stanice Al Jazeera je praktickým důkazem, že není pravda, že zahraniční zpravodajství je na prahu své smrti. Kdyby bylo vysílání Al Jazeery volně k dispozici ve Spojených státech, kdyby bylo všude v nabídce kabelových televizí, bylo by velmi úspěšné, píše v měsíčníku The Atlantic Robert Kaplan z Centra pro novou americkou bezpečnost ve Washingtonu. Protože přesně to, co vysílá Al Jazeera, si přejí mezinárodně orientované americké elity: vizuálně atraktivní, hloubkovou analýzu z desítek zemí světa.

Během pouhých několika dní letos v květnu, kdy jsem televizi Al Jazeera sledoval, dostalo se mi pronikavých portrétů eritrejského a etiopského angažmá v somálské válce, boje vzbouřenců od řeky Niger proti nigerijské vládě na na ropu bohatém jihu země, povodní v Bangladéši, ekonomických problémů v Jihoafrické republice, nebezpečí rozšiřování pouště v severním Súdánu, ekologické devastace u Aralského moře, sikhského násilí v Indii po útoku na kostel v Rakousku, zahraničních islámských bojovníků na jižních Filipínách, mikrofinancování programů v Keni, zfalšovaných voleb v Jižní Osetii, demonstrací na podporu lidských práv v Guatemale a mnoho dalšího.

Underground potkává anarchii

21. 10. 2009

TRUHLA uvádí pořad UNDERGROUND POTKÁVÁ ANARCHII, v jehož rámci v pátek 23. října od 18:00 v Truhlářské 11 v Praze 1 vystoupí s autorským čtením Ivan Martin Jirous, František Ticho Frances, Vít Kremlička, Jan Jakub Línek. Následovat bude promítání absolvenského filmu Heleny Horáčkové JEDINÁ NAŠE JISTOTA JE, ŽE VŠECHNO DOBŘE DOPADNE, . Veganské občerstvení zajištěno. Vstupné dobrovolné.

Londýnští občané "potřebují vydělávat 217 000 Kč měsíčně"

20. 10. 2009

Lidé, kteří si poprvé kupují v Londýně dům či byt na hypotéku, musejí mít plat 93 000 liber ročně (217 000 Kč měsíčně), mají-li mít možnost dovolit si koupi průměrného londýnského bytu. Vyplývá to z výzkumu National Housing Federation. Průměrná cena bytu v Londýně je 362 000 liber (cca 10 milionů Kč).

Zprivatizujte i tu kobylu !

20. 10. 2009 / Jiří Dvořák

Když Češi s patřičným elánem, halasem a tartasem plašili svatováclavského oře cinkáním klíčů, měl patron na jeho hřbetě sedící, zdá se, na rtech úsměv jiný, než radostný. Bylo by totiž s podivem, aby patron a vévoda České země nevěděl, co bude následovat a jak. Symbolicky to dokonce  po jisté době bylo naznačováno – zavěšením onoho koně vzhůru nohama.

Výroční konference Česko-německého diskusního fóra:

Kde si mají politici z EU stěžovat kvůli Lisabonské smlouvě?

20. 10. 2009 / Miroslav Prokeš

"Prezident Klaus je zkušený hráč, který měl na přípravu svého "šachového" tahu s dodatkem Lisabonské smlouvy tři roky. Dělal to kvůli svému postavení na vnitropolitické scéně a nyní vystavil do šachu současně ODS, ČSSD a Fischerovu vládu a ještě za to sklidil potlesk publika."

O minulém víkendu se již podruhé sešla v novém složení Rada Česko-německého diskusního fóra, kam (dnes již bývalí) ministři zahraničí Karel Schwarzenberg a Frank-Walter Steinmeier jmenovali po deseti členech reprezentujících různé vrstvy společnosti, mj. parlamentní politické strany (včetně KSČM). Nemohla se ovšem vyhnout diskusi o vlivu (ne)ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR na česko-německé vztahy. I když senátor Luděk Sefzig a poslanec Jan Hamáček vysvětlili situaci, nezdrželi se někteří němečtí členové kritiky českého prezidenta, který podle některých "ztratil respekt německé strany".

Dostalo se jim odpovědi, že podle čerstvého průzkumu Lidových novin Klausův požadavek podporuje přes 60 procent veřejnosti.

Soumrak peněz

19. 10. 2009 / John Michael Greer

KD│ Už dříve jsem v těchto esejích uvedl, že jedním z nejméně konstruktivních myšlenkových návyků současnosti je trvání na jedinečnosti moderní zkušenosti. Je samozřejmě pravda, že fosilní paliva dovolila průmyslovým společnostem rozvinout jejich pošetilost v mnohem grandióznějším měřítku, než se to kdy podařilo jakémukoliv dřívějšímu impériu, ale pošetilost sama vykazuje s předchozími společnostmi výrazné paralely -- a pokud si přejeme vědět, kam vede její současná verze, sledování trajektorií těch předchozích představuje jeden z mála užitečných zdrojů poučení.

Stížnost na stížnost aneb stížnost na pokračování

20. 10. 2009 / Petr Štěpánek

Vážení členové Rady ČTK, děkuji za Vaši odpověď na moji stížnost ze dne 24. 9. 2009. Musím však konstatovat, že Vaše vyřízení mé stížnosti mne vůbec neuspokojilo. Obsah Vašeho dopisu a zvláště pak příloha obsahující zprávy vydané Českou tiskovou kanceláři o inkriminované záležitosti mne naopak utvrdily v přesvědčení, že jak samotná Česká tisková kancelář, tak Rada České tiskové kanceláře nepostupovaly vůči Ing. Radimu Hrehovi korektním způsobem.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2009

8. 10. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a