Zprivatizujte i tu kobylu !

20. 10. 2009 / Jiří Dvořák

Když Češi s patřičným elánem, halasem a tartasem plašili svatováclavského oře cinkáním klíčů, měl patron na jeho hřbetě sedící, zdá se, na rtech úsměv jiný, než radostný. Bylo by totiž s podivem, aby patron a vévoda České země nevěděl, co bude následovat a jak. Symbolicky to dokonce  po jisté době bylo naznačováno – zavěšením onoho koně vzhůru nohama.

Autor díla  sledoval však jistě víc své cíle, než nějakou symbolickou nápovědu. Ostatně, pokud bychom věřili v umělcovu předvídavost, mohla by bezděčnost symboliky  jeho ostatních děl třeba mnohé naznačovat. Moderní doba dnešní však, ač na symboliky bohatá,   je  k nim také nemálo kritická. Současnost má  oproti době, kdy náznaky budoucího dění byly prezentovány, výhodu. Lidská paměť dějů už není závislá pouze na tradování, kdy mohlo docházet k různým obměnám ústního podání. Civilizační proces přinesl schopnost reprodukovatelného záznamu. Historie se tak sic ještě pořád, dá upravovat podle zrovna aktuálních cílů, nicméně to není tak lehké a často se na to později právě díky zaznamenávání, přijde.

Tyhle novodobé a čím dál tím dokonalejší  možnosti však člověku nemohou bránit a nezabrání v jistých asociacích, vztahujících se k tradovaným proroctvím. Zejména pak tehdy ne, když v průběhu svého života sám a za vydatné pomoci technicky vyspělých záznamů událostí minulých najednou na ty nevysvětlitelně prorocké, dávné vize, naráží a ony se, zdá se, naplňují.

Česká republika se postupně zbavuje všeho svého umu nabytého za mnoha léta a je jedno pod jakým zrovna režimem politickým. Vědomosti a jejich aplikace v praxi, pracné hledání cest i rukodělný um realizace s tím nemá nic společného. Překotně, zdánlivě bez rozmyslu, předává za více nebo méně oslavovaný peníz svůj um, vybudované statky, trhy, zázemí stále více těm, kteří zaplatí a vyplní kasu papírky, které označujeme hodnotou, která už ve chvíli kdy potištěny, ji nemají.

Prodává o sto šest vše. Nastupující generace se zřejmě ráda zbaví té úmorné potřeby cokoli vyrábět a o cokoli se starat. Obchodování vynáší dost, elektronika obchod napříč světem činí jednodušším a bez spínavých rukou. Konečně, pohlédněme na Asii. Techniku si osvojuje postupně a jak se jí daří obchodováním!

Jistě nebude problém, třeba elektronicky, vykšeftovat lopatky turbín, vyvažování či jinou potřebu našich stávajících elektráren i  případných zakázek jinde. Když víme, jak to zahraniční vlastníci výrob praktikují s přesuny výrob do Asie, nelze zabránit vzpomenutí slov Přemysla oráče ve Starých pověstech českých v odpověď poslům, proč mu slouží obrácený pluh jako stůl. A je jedno, že tato pověst vešla ve známost jen z tradování. Rozhodně to minimálně ukazuje na důvod ataku do výzkumu, zrušení učňovského školství i převážné zaměření vzdělávání budoucích generací na obchod a ekonomii.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 20.10. 2009