Organizace Amnesty International předložila memorandum, obsahující "tvrzení týkající se špatného zacházení [místních občanů] od koaličních jednotek a nelidských vězeňských podmínek" Paulu Bremerovi, šéfovi Američany vedené prozatímní koaliční správy.

Tým osmi pracovníků Amnesty International sbíral týden v Iráku svědectví od údajných obětí porušování lidských práv za juriusdikce nynější okupační správy. Součástí svědectví je např. tvrzení o tom, že americká vojska zastřelila během prohlídky jednoho domu dvanáctiletého chlapce, i zprávy o tom, že Iráčané, zadržovaní koaličními jednotkami, jsou mučeni.

V mnoha případech tvrdí místní občané, že americké jednotky zatýkají lidi na ulici bez varování a že zatčeným je odpírán přístup k příbuzným a k právníkům. Silně to podle Amnesty International připomíná praktiky režimu Saddáma Husajna.

Osoby, které byly donedávna zadržované ve vězení Abu Ghraid v Bagdádu - v obávaném vězení za režimu Saddáma Husajna, které je nyní pod americkou správou - svědčily, že je vězení přeplněno lidmi. Mnoho osob je zadržováno ve stanech v extrémním horku a bez dostatečného množství pitné vody.

Mahmoud Ben Romdhane, šéf delegace Amnesty International v Iráku, konstatoval, že více než 100 dní po příchodu Američanů do země stále ještě nebyly splněny přísliby lidských práv pro všechny Iráčany.

"Je ostudné stále ještě slyšet o lidech, kteří jsou zadržováni za nelidských okolností, aniž by jejich rodinní příslušníci věděli, kde jsou, a bez přístupu k právníkovi či k soudci po dlouhé týdny," konstatoval.

Irácké soudy nemají jurisdikci nad příslušníky okupačních jednotek ani v občanských, ani v trestních věcech.

"Vzhledem k tomu, jaká jsou vznášena obvinění, koaliční správa musí bezodkladně objasnit disciplinární a trestní mechanismy, podle nichž bude možno pohnat příslušníky koaliční správy a koaličních jednotek k odpovědnosti," konstatoval Romdhane.

Dne 26. června postřelili američtí vojáci při prohlídce jednoho domu dvanáctiletého Mohammada al-Kubaisiho. Ještě žil, když se ho sousedé snažili rychle odvézt do blízké nemocnice, avšak zastavili je američtí vojáci v tanku a v cestě do nemocnice s ním jim zabránili, s poukazem na to, že je zákaz vycházení. Chlapec umřel.

Svědci také uvádějí, že byl dne 14. května zastřelen během razie v jeho domě Saadi al-Ubaydi. Několik vojáků proniklo do jeho domu a začali ho bít pažbami zbraní. Vyběhl z domu, aby jim utekl, američtí vojáci ho zastřelili ve vzdálenosti několika metrů a on okamžitě zemřel.

Amnesty také cituje případ devětatřicetiletého Khreisana Khalisa Abballeya a jeho osmdesátiletého otce, kteří byli zatčeni ve svém domě dne 30. dubna.

"Khreisanovi byla dána na hlavu kápě, ruce mu byly svázány pouty a byl donucen stát nebo klečet čelem ke zdi během svých výslechů po dobu osmi dní," konstatuje zpráva a pokračuje: "Trpěl spánkovou deprivací, protože mu u hlavy bylo umístěno ostré světlo a hráli mu přeřvanou hudbu. Kolena mu krvácela, tak většinou stál, ale nakonec mu drasticky opuchla noha. Jeho otec byl zadržován ve vedlejší cele a slyšel, jak jeho syn křičí bolestí."

Tým Amnesty International prý nasbíral minulý týden v Bagdádu a v Basře "desítky" svědectví, ale je to jen "vrcholek ledovce" a další delegace AI připravují návštěvy jiných částí Iráku, kde budou sbírat další svědectví.

Hlavním problémem je prý dvojí soudnictví. Pokud je Iráčan zadržen iráckým soudem, dostane se mu přístupu k soudci, který se k případu může vyjádřit do 24 hodin. Pokud je zadržen koaličními jednotkami, jeho případ je mnohdy předložen soudci až za 90 dní.

Zpráva AI se také zabývá střílením Američanů na demonstrace v Mosulu dne 12. a 13. června, 2003, střílením na demonstraci v Bagdádu dne 18. června, střílením v Kirkuku dne 1. července, případy krutého zacházení se zadrženými, dvěma úmrtími ve vazbě a různými justičními přehmaty.